Plitvická jezera
| Plitvická jezera | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát |  Chorvatsko |
| Souřadnice | 44°52′48″ s. š., 15°36′58″ v. d. |
| Typ | přírodní dědictví |
| Kritérium | vii, viii, ix |
| Odkaz | 98 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1979 (3. zasedání) |
| V ohrožení | 1992–1997 |
Plitvická jezera (chorvatsky Plitvička jezera) jsou nejznámější národní park v Licko-senjské župě v Chorvatsku. Nachází se na horním toku řeky Korana mezi horskými vápencovými masívy Velká a Malá Kapela a Pleševica mezi městy Karlovac a Zadar v blízkosti hranice s Bosnou a Hercegovinou. Krasová jezera jsou terasovitě rozložena a spojena průtoky. Nachází se zde 140 vodopádů, 20 jeskyň a zřídel. Rozloha parku je 29 482 ha, z toho 200 ha hladina jezer. Lesy jsou bukové, jedlové, smrkové a tisové. Žijí zde medvědi, lišky, srny a divoká prasata.
Historie
Označení Plitvická jezera bylo poprvé použito v roce 1777 knězem Dominikem Vukasovičem. 8. dubna 1949 byl založen národní park na ochranu unikátní kaskády (převýšení 156 m) a v r. 1979 byl zařazen do Světového dědictví UNESCO. Do roku 1958 byl pro turisty nedostupný. Poté byl park zpřístupněn turistům. Na jaře 1991 se území parku stalo místem velikonoční krvavé bitvy, prvního vojenského konfliktu, který si vyžádal oběti v rámci Jugoslávské občanské války. Dodnes (2006) se na některých místech nacházejí miny.
Turistika
Park navštěvuje ročně 200 000 turistů. Vstup do národního parku je placený [1], turistické stezky a mosty vedou po obou stranách kaňonu i pod vodopády. Je na výběr 6 variant prohlídkových tras, které trvají od 3-6 hodin. K nejvýše položenému jezeru (Proščansko jezero) jezdí kyvadlová doprava, jejíž použití je v rámci zaplaceného vstupu zdarma a na jednotlivých zastávkách lze nastupovat i vystupovat libovolně. Přes jezero Kozjak jezdí pravidelně parníček.
Vodstvo
V parku je 16 větších a několik malých jezer, která se dělí na dvě skupiny (Horní a Dolní). Celková rozloha jezer je 217 ha. Celkem se nacházejí na 5 řekách. Park leží ve vápencové proláklině, která vznikla mimo jiné i erozí travertinových bloků. Ke vzniku teras přispívají unikátní bakterie žijící v mechu a trávě. Dolní jezera vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou. Barva jezer se neustále mění od azurové po tmavě modrou v závislosti na množství minerálů a organismů ve vodě.[1]
Voda v jezerech však v poslední době (2018) již není pitná díky fekálnímu znečištění z nadměrného turismu a ilegální výstavby (nulová kanalizace/žumpy) kolem jezer. Kvůli současnému stavu UNESCO zvažuje odebrání statutu světového dědictví.[2]
- Řeky
- Jezera[3]
| jezero | rozloha (ha) |
skupina | délka (m) |
šířka (m) |
maximální hloubka (m) |
nadmořská výška (m) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Proščansko jezero[4] | 68,0 | horní | 2500 | ? | 37 | 636 |
| Ciginovac | 6,8 | horní | ? | ? | 11 | 620 |
| Okrugljak | 4,1 | horní | ? | ? | 15 | 613 |
| Batinovac | 0,9 | horní | ? | ? | 5 | 610 |
| Veliki Jovinovac[5] | 1,6 | horní | ? | ? | 8 | 607 |
| Mali Jovinovac[6] | 1,0 | horní | ? | ? | 10 | 605 |
| Vir[7] | 0,6 | horní | ? | ? | 4 | 598 |
| Galovac | 12,0 | horní | ? | ? | 24 | 582 |
| Milino jezero | 0,12 | horní | ? | ? | ? | 576 |
| Gradinsko jezero[8] | 8,3 | horní | ? | ? | 10 | 553 |
| Kozjak | 83,0 | horní | 3000 | ? | 46 | 534 |
| Milanovac | 3,0 | dolní | ? | ? | 18 | 523 |
| Gavanovac | 1,4 | dolní | ? | ? | 10 | 519 |
| Kaluđerovac | 2,1[9] | dolní | ? | ? | 13 | 505 |
| Novakovića-brod | 0,29 | dolní | ? | ? | 3 | 503 |
Fauna a flóra
Lesní porost mezi odborníky pokládán za jeden z nejzachovalejších svého druhu v Evropě. V parku rostou i vzácné rostliny, které jsou přísně chráněné. V rámci národního parku jsou nepřístupná místá, kde rostou endemity, např. louka s 42 druhy orchidejí a 16 druhů lilií. V lesích žijí velké šelmy jako jsou medvědi, vlci nebo rysi, ale také vysoká a černá zvěř. Dále žijí v jezerech různé druhy ryb a raci. Jejich lovení je zakázáno.
Kultura
Na Plitvických jezerech byly natočeny některé scény pro film Poklad na Stříbrném jezeře podle románu Karla Maye. Dokonce si v národním parku můžete nechat uspořádat svatební obřad.
Galerie
-
Národní park Plitvice
-
Nejvyšší vodopád v národním parku Plitvická jezera
-
Ptačí pohled na Dolní Plitvická jezera -
Vodopády na Horních Plitvických jezerech -
Vodopády v létě -
Podvodní život
Odkazy
poznámky
- ↑ Článek o NP Plitvická jezera
- ↑ (WWW.DW.COM), Deutsche Welle. Croatia: Pristine Nature in Peril | DW | 24.05.2018. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://www.dzs.hr/Hrv_Eng/ljetopis/2009/PDF/01-bind.pdf
- ↑ také nazývané Prošće
- ↑ také nazývané Veliko Jezero
- ↑ také nazývané Malo jezero
- ↑ také nazývané Veliki Burget
- ↑ také nazývané Jezerce
- ↑ opraveno podle hr wiki - ve zdroji dat je evidentně chyba
Literatura
V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Плитвичские озёра“.
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Plitvická jezera v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plitvická jezera na Wikimedia Commons - (anglicky), (chorvatsky)Plitvická jezera - oficiální stránky
- (česky) Webový průvodce po Chorvatsku o Plitvických jezerech
- Plitvická jezera - video z cyklu České televize Chorvatské národní parky
