Plejtvák Brydeův (komplex druhů)
 Plejtvák Brydeův | |
|---|---|
 plejtvák Brydeův | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | kytovci (Cetacea) |
| Čeleď | plejtvákovití (Balaenopteridae) |
| Rod | plejtvák (Balaenoptera) |
| Binomické jméno | |
| Balaenoptera edeni Anderson, 1879 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plejtvák Brydeův (čti brůdeův; Balaenoptera edeni) je středně velký kytovec z čeledi plejtvákovití. Dosahuje délky okolo 11 metrů a váhy zhruba 15 tun. Živí se malými rybami a krilem. Je rozšířen především v tropických a subtropických oceánech a mořích. Jedná se o poměrně málo prozkoumaný druh kytovce.
Taxonomie
Plejtvák Brydeův patří do čeledi plejtvákovitých. Jeho vědecké synonymum zní Balaenoptera edeni. Občas se též uvádí Balaenoptera brydei, což je název po norském velrybáři Johanu Brydeovi a toto pojmenování se používá i v češtině. Až do 90. let 20. století se Balaenoptera brydei a Balaenoptera edeni uváděli jako synonyma pro jeden druh a pokud byli děleni, tak jen jako regionální formy. V současnosti je někteří vědci považují za druhy dva. Navíc v roce 2003 popsali japonští cetologové další druh, jež nazvali Balaenoptera omurai. Do té doby ho vědci považovali pouze za trpasličí formu plejtváka Brydeova. Značná část vědeckého světa však toto dělení do tří druhů nepřijímá.[1][2][3] V češtině se někdy nazývá velryba tropická, plejtvák Edenův či plejtvák tropický.[4][5]
Popis
Tento středně velký druh plejtváka dosahuje obvykle délky 9-13 metrů, přičemž zvláště velcí jedinci dorůstají až 15,5 metru. Hmotnost dospělých kusů se pohybuje mezi 12-25 tunami.[6] Svým vzhledem se podobá plejtváku sejvalovi, akorát je menší a poněkud tmavší. Jedinečným rozpoznávacím znakem jsou tři podélné kýly na hlavě - všichni další plejtváci mají jen jeden kýl. Zbarvení osciluje od šedé až po modro-šedo-černou. Kůže může být poseta světlými okrouhlými jizvami.
V horní čelisti se nachází 250-365 párů kostic (z toho asi 100 zakrslých) dlouhých 40–55 cm.[5][7]
Pohlavní zralosti dosahují plejtváci ve věku 8-13 let. Samice mohou zabřeznout každé dva roky, přičemž březost trvá 11-12 měsíců. Mládě měří při narození asi 3,5 metru, váží do 1 tuny a jeho kojení trvá 6-12 měsíců.[2][5][7]
Potrava
Plejtvák Brydeův se živí celý rok zooplanktonem, krilem, oceanskými kraby, garnáty a hejna tvořícími malými rybami jako jsou ančovičky, herinci, sardinky a makrely. Používá rozličné metody lovu - sbírání, hltání a rovněž tzv. bublinovou síť. V tom se podobá keporkakovi.[2] Je to aktivní lovec, který sleduje ostatní hodující predátory (ptáky, ryby, lachtany, delfíny) a následeně se zapojuje do společného lovu ryb.[8]
Chování
Existuje poměrně málo poznatků o tomto druhu kytovce. Ponory trvají obvykle 2-15 minut, maximálně pak 20 minut, přičemž dosahují hloubky až 300 metrů. Rychlost plavby je obvykle jen 2–7 km/h, ale když je potřeba, plavou až 25 km/h.[2] Jsou tedy podstatně pomalejší plavci než plejtvák sejval. Jejich chování je na rozdíl od ostatních velryb těžko předvídatelné - často mění rychlost a směr plavby a délku ponoru. Občas vyskakují z vody téměř kolmo k hladině. Někdy se přibližují k plavidlům, krouží kolem nich a zvědavě si je prohlíží. Žijí v malých skupinách v počtu několika kusů, v oblastech koncentrace potravy může být až 30 kusů pohromadě.[5]
Populace a rozšíření
Populace plejtváka Brydeova se odhaduje na 90 000-100 000 jedinců.[2] Populační trend není znám. Vše komplikuje i skutečnost, že tento plejtvák bývá občas zaměňován za své příbuzné - plejtváka sejvala a plejtváka malého. Navíc někteří cetologové rozdělují plejtváka Brydeova na tři samostatné druhy zmíněné výše.
Plejtvák Brydeův se obvykle vyskytuje mezi 30° severní a jižní šířky, řidčeji i do 40° obou šířek a do vyšších šířek se dostává pouze s teplými proudy. Prakticky vždy žije ve vodách teplejších než 16,3 °C. Rozšíření není souvislé. Nejvíce jedinců žije v Tichém oceánu, naproti tomu populace v Atlantiku je relativně malá.[3][5]
Ohrožení
Rybaření nepředstavuje vážnou hrozbu pro tento druh, k náhodnému chycení do sítě dochází spíše výjimečně. Až do 70. let 20. století, kdy došlo k výraznému snížení populace velkých plejtváků, se o něj příliš nezajímali ani velrybáři. Japonci pokračují v omezeném lovu přesto, že je druh chráněn. Občas je poraněn či zabit po srážce s lodí.[2] Potenciální predace ze strany kosatek nebo velkých druhů žraloků není známa, což nevylučuje, že k ní dochází.
Reference
- ↑ Jaroslav Petr. Poprask kolem velryb, buněčná alchymie a klimatická houpačka. CS magazín, leden 2004.
- ↑ a b c d e f NOAA Fisheries: Bryde´s Whale
- ↑ a b IUCN: Balaenoptera edeni
- ↑ Plejtvák Brydeův na BioLib.cz
- ↑ a b c d e CARWARDINE. Velryby, delfíni a další kytovci, s. 64-67.
- ↑ Poněkud vyšší údaje uvádí NOAA.
- ↑ a b MAZÁK. Kytovci, s. 165-166.
- ↑ Australian Governmenet, Department of Sustainability, Environment, Water, Population and Communities: Balaenoptera edeni — Bryde's Whale
Literatura
- CARWARDINE, Mark. Velryby, delfíni a další kytovci. Knižní klub, Praha 2007.
- MAZÁK, Vratislav. Kytovci. Edice Zvířata celého světa, sv. 12. Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1988.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu plejtvák Brydeův na Wikimedia Commons - Plejtvák Brydeův na BioLib.cz
- IUCN: Balaenoptera edeni
- Australian Governmenet, Department of Sustainability, Environment, Water, Population and Communities: Balaenoptera edeni — Bryde's Whale
- OBIS SEAMAP: Eden's whale - Balaenoptera edeni
- NOAA Fisheries: Bryde´s Whale
