Plešivka dlabaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPlešivka dlabaná
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusné (Basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďpýchavkovité (Lycoperdaceae)
Rodplešivka (Calvatia)
Binomické jméno
Calvatia utriformis
Jaap, 1918
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plešivka dlabaná (Calvatia utriformis), někdy zvaná také pýchavka dlabaná, je jedlá a chutná houba, která patří do čeledi pýchavkovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plodnice má v průměru do šířky 5–20 cm a je 5–15 cm vysoká. Má hruškovitý až kulovitý tvar a na středu je stlačená až uťatá, může však být i obráceně vejčitá nebo skoro válcovitá. Je drobně políčkovitě rozpukaná a je pokryta špičatými bradavkami. V mládí je bílé barvy, poté okrovatí a ve stáří dostane šedohnědou barvu a směrem k bázi řasnatí. Po opadání bradavek se celá horní část rozpadává.

Teřich je v mládí bílý a měkký. Má jemnou chuť a houbovou vůni. Časem olivově hnědne a vodnatě měkne, nakonec je suchý a hnědý. V dospělosti se rozpadá a zůstává pouze miskovitá spodní sterilní báze.

Výtrusový prach je černohnědý. Výtrusy jsou hladké, skoro kulaté, silnostěnné s jednou olejovou kapkou o velikosti 4,5–5,5 µm.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tato houba roste od června do října. Roste jednotlivě ale i ve skupinách. Najdeme ji na skalních stepích, hlavně jejich suchých travnatých místech, na sušších otevřených travnatých místech, v lesních lemech, ale i na pastvinách, dále pak akátových lesích, listnatých lesích, smíšených lesích a parcích. Upřednostňuje pahorkatiny, ale i vyšší polohy a nehnojenou půdu.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Pokud je teřich bílý, je tato houba výborná například k přípravě na způsob řízků nebo mozečku. Vhodná je i k použití jako houbový prášek nebo do směsi. V lidovém léčitelství se používala na zastavení krvácení přímým přiložením dužniny na ránu. Pokud začíná dužnina žloutnout, není již vhodná k jídlu.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Bovista utriformis (Bull.) Fr., Syst. mycol. (Lundae) 3(1): 25 (1829)
  • Calvatia caelata (Bull.) Morgan, J. Cincinnati Soc. Nat. Hist. 12: 169 (1890)
  • Calvatia caelata (Bull.) Morgan, J. Cincinnati Soc. Nat. Hist. 12: 169 (1890) f. caelata
  • Calvatia caelata f. exigua Hruby, Hedwigia 70: 346 (1930)
  • Calvatia caelata (Bull.) Morgan, J. Cincinnati Soc. Nat. Hist. 12: 169 (1890) var. caelata
  • Calvatia caelata var. hungarica (Hollós) F. Šmarda, Fl. ČSR, B-1, Gasteromycetes: 285 (1958)
  • Calvatia hungarica Hollós, Mathem. Természettud. Ertes. 19: 84 (1904)
  • Calvatia utriformis (Bull.) Jaap, Verh. bot. Ver. Prov. Brandenb. 59: 37 (1918)
  • Handkea utriformis (Bull.) Kreisel, Nova Hedwigia 48(3-4): 288 (1989)
  • Handkea utriformis var. hungarica (Hollós) Kreisel, Nova Hedwigia 48(3-4): 289 (1989)
  • Handkea utriformis (Bull.) Kreisel, Nova Hedwigia 48(3-4): 288 (1989) var. utriformis
  • Lycoperdon bovista Pers., Observ. mycol. (Lipsiae) 1: 4 (1796)
  • Lycoperdon bovista L., Sp. pl. 2: 1183 (1753) var. bovista
  • Lycoperdon bovista var. echinatum (Schaeff.) Huds., Fl. Angl., Edn 2 2: 642 (1778)
  • Lycoperdon bovista var. echinatum Lightf., Fl. Scot. 2: 1067 (1777)
  • Lycoperdon bovista var. glabrum Lightf., Fl. Scot. 2: 1067 (1777)
  • Lycoperdon bovista var. granulatum Lightf., Fl. Scot. 2: 1067 (1777)
  • Lycoperdon bovista var. hispidum Leers, Fl. herborn., Edn 2: 285 (no 1114) (1789)
  • Lycoperdon bovista var. laeve Leers, Fl. herborn., Edn 2: 285 (no 1114) (1789)
  • Lycoperdon bovista var. laeve Bull., Hist. Champ. Fr. (Paris) 1: 154 (1791)
  • Lycoperdon bovista var. maculatum Lightf., Fl. Scot. 2: 1067 (1777)
  • Lycoperdon bovista var. vulgare Huds., Fl. Angl., Edn 2 2: 642 (1778)
  • Lycoperdon caelatum Bull., Herb. Fr. 9: tab. 430 (1789)
  • Lycoperdon cepiforme var. hungaricum (Hollós) Rick, in Rambo (Ed.), Iheringia, Sér. Bot. 9: 464 (1961)
  • Lycoperdon echinatum Schaeff., Fung. bavar. palat. nasc. (Ratisbonae) 4: 128, tab. 186 (1774)
  • Lycoperdon sinclairii Berk. [as 'Sinclairi'], in Massee, J. Roy. Microscop. Soc.: 716 (1887)
  • Lycoperdon utriforme var. hungaricum (Hollós) Jalink, N. Amer. Fung. 5(5): 176 (2010)
  • Lycoperdon utriforme Bull., Hist. Champ. Fr. (Paris): 153 (1791) var. utriforme
  • Utraria caelata (Bull.) Quél., Mém. Soc. Émul. Montbéliard, Sér. 2 5: 369 (1873)
  • Utraria utriformis (Bull.) Quél., Mém. Soc. Émul. Montbéliard, Sér. 2 5: 369 (1873) [1]

Záměna[editovat | editovat zdroj]

  • pýchavka obrovská (Langermannia gigantea), která má také kulovitý tvar ale dosahuje průměru až 50 cm a není rozdělená v teřich a nohu
  • pýchavka palicovitá (Lycoperdon excipuliforme), u které lze zaměnit pouze velké exempláře
pýchavka obrovská
pýchavka palicovitá

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GRÜNERT, Helmut; GRÜNERT, Renate. Houby. Praha : Knižní klub, 1995. ISBN 80-7176-183-4.
  • HOLEC, BIELICH, BERAN, Jan, Antonín, Miroslav. Přehled hub střední Evropy. 1. vyd. Praha : Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 288.
  • LAESSOE, Thomas; DEL CONTE, Anna. Kniha o houbách. Praha : Fortuna print, 1997. 256 s. ISBN 80-85873-75-3. S. 95.
  • HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha : Ottovo nakladatelství, 2005.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]