Plešivecká planina
Plešivecká planina je podcelek Slovenského krasu, se nachází v jeho severozápadní části. . Je to geomorfologicky nejdůležitější planina Slovenského krasu, má rozlohu cca 53 km². Její povrch tvoří vlastní náhorní vápencová plošina, bez osídlení. Plošina je ohraničena strmými okraji, severní a a střední část tvoří louhy, z jihu je porostlá převážně křovinatými lesy. Nachází se na ní řada povrchových a podzemních krasových forem, škrapů, závrtů, propastí a více než 150 jeskyní. [1][2]
Obsah |
Poloha [editovat]
Leží mezi Rožňavou, Štítnikem a Plešivcem. Ze západu je ohraničena řekou Štítnik, ze severu leží Rožnavská kotlina. Na východě a na jihu tvoří hranici řeka Slaná. nejvyšším bodem je na severní části planiny Štít (851 m n. m.).
Jeskyně a propasti [editovat]
Nejvýznamnější propastí je 101 metrů hluboká Zvonivá jama, v podzemí je obrovský dóm a velký stalagmit (Stĺp strachu 26 m). Ve východní části planiny leží 123 hluboká Kančí propast, tvořící 9 navzájem propojených dómů. Na západě leží jeskyně Hučiaca vyvieračka (Zugó), na východě leží Nová Brzotínská jeskyně, jejíž velkou část chodeb tvoří jezera.
Turistika [editovat]
Přes planinu vedou turistické značky, které začínají v obcích Plešivec, Slavec, Kružná, Rakovnica a Štítnik.
Reference [editovat]
- ↑ http://www.retep.sk/jaskyne/p-plesiv.php
- ↑ Jaroslav Stankovič, Václav Cílek a kol.: Krásnohorská jaskyňa Buzgó, Regionálna rozvojová agentúra, 2005
