Pjatigorsk
| Pjatigorsk Пятигорск | |
|---|---|
 Pohled na Pjatigorsk z hory Mašuk | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°2′ s. š., 43°3′ v. d. |
| Nadmořská výška | ~600 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| federální okruh | Severokavkazský federální okruh |
| kraj |  Stavropolský kraj |
.svg) Stavropolský kraj na mapě Ruska | |
  Pjatigorsk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 97 km² |
| Počet obyvatel | 147 861 (2020)[2] |
| Hustota zalidnění | 1 524,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové |
| Náboženské složení | Pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Starosta | Lev Nikolajevič Travněv |
| Vznik | 1780 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 8793 |
| PSČ | 357500–357538 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pjatigorsk (rusky: Пятигорск, doslova „Pětihoří“) je město na jihu Ruské federace. Nachází se v jižní části Stavropolského kraje je sídlem Severokavkazského federálního okruhu. Žije zde téměř 150 tisíc obyvatel.
Geografie
Město se rozkládá na levém břehu řeky Podkumok. Nejvyšším bodem je hora Beštau s vrcholem ve výšce 1401 m n. m. a v okolí se nachází více vrcholů: hora Mašuk (okolo 950 m n. m.), Goriačaja, Post, Piket, Kazačka a jiné.
Historie
První písemná zmínka o sídle Biš Dag (Pět hor) pochází od Ibn Battúty z roku 1334. Rusko se oblasti zmocnilo v roce 1780 a zřídili zde Konstantinogorskou pevnost. Rozvoj zdejšího lázeňství začal stejně jako u ostatních severokavkazských lázní na počátku 19. století. Současný název město nese od r. 1830. Roku 1863 bylo město připojeno na ruskou telegrafní síť a o 30 let později sem byla dovedena železnice. V roce 1915 bylo otevřeno městské divadlo.
Mezi srpnem 1942 a lednem 1943 bylo město obsazeno wehrmachtem. Dne 19. ledna 2010 se město stalo sídlem nově zřízeného Severokavkazského federálního okruhu, vyčleněného z Jižního federálního okruhu.
Lázně
Město je vyhledávaným rekreačním střediskem, celé oblast je bohatá na minerální vody a Pjatigorsk je administrativním centrem širší aglomerace, která sdružuje města s rekreačním zaměřením (Kavkazské minerální vody). Z této skupiny se Pjatigorsk vyznačuje nejrůznorodějšími přírodními léčebnými zdroji minerálních vod, jejichž léčivé účinky byly známé dávno v minulosti. Nachází se zde více než 40 pramenů o různé teplotě a chemického složení. Z nedalekého Tambukanského jezera se těží bahno, které má léčivé účinky. Klima mírného kontinentálního podnebí je velmi příznivé zejména v létě a začátkem jara, kdy je Pjatigorsk vyhledávaný pro příznivé terapeutické účinky zdejšího vzduchu.
Významné osobnosti
Mezi zdejší slavné rodáky patří sionista a židovský veterán rusko-japonské války Josef Trumpeldor a sovětský diplomat a orientalista Nikolaj Trofimovič Fedorenko. Ve městě naopak při souboji zemřel básník Michail Jurjevič Lermontov.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Piatigorsk na slovenské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Dostupné online.
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Pjatigorsk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pjatigorsk na Wikimedia Commons
