Pivní puč
| Pivnicový puč | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: | |||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| Adolf Hitler Erich Ludendorff Ernst Röhm Hermann Göring Max Amann Max von Scheubner-Richter† Oskar Körner† |
Gustav von Kahr Hans von Seisser Otto von Lossow |
||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
| 3000 | 100 | ||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| 19 | 4 | ||||||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||||||
Pivní či pivnicový puč byl neúspěšný pokus o nacistický státní převrat v Německu, který se odehrál v bavorském Mnichově od večera 8. listopadu do brzkých ranních hodin 9. listopadu 1923.
8. listopadu 1923 nechal Adolf Hitler obklíčit měšťanský pivovar Bürgerbräukeller v Mnichově, kde se konala schůze představitelů bavorských elit (Gustav von Kahr, Otto von Lossow, Hans von Seisser). Hitler se po boku generála Ericha Ludendorffa zúčastnil schůze. Když s projevem začal Kahr, vrhl se Hitler k pódiu s vytaženým revolverem a do pivovaru vtrhla i jeho jednotka, která čekala na povel. Během chvilky si Hitler získal podporu u davu, ale hlavní vůdce se mu nepovedlo naklonit na svou stranu ani pomocí slibů, lichotek a poté i hrozeb. Se zfanatizovaným davem vyrazil do ulic Mnichova, 9. listopadu pak ještě do centra Mnichova, kde se mu ale postavila policie. Hitler vyhrožoval zastřelením rukojmí, a tak vůdce policistů ustoupil. Pochod pokračoval, ale ještě se mu postavil Michael von Godin, který vedl "zelené policisty" a ani nevyjednával, rovnou vydal rozkaz k palbě. Bylo několik mrtvých. NSDAP byla rozpuštěna. Hitler sám byl zatčen 2 dny po krachu akce a postaven před soud. Místo 5 let si odseděl necelých 9 měsíců ve věznici v Landsbergu. Za asistence Rudolfa Hesse tam sepsal své dílo Mein Kampf. Jeho první svazek věnoval památce padlých pučistů, kteří byli v dobách Třetí říše uctíváni jako mučedníci.
Externí odkazy [editovat]