Pivní puč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Pivnicový puč)
Skočit na: Navigace, Hledání
Pivnicový puč
Konflikt:
Bundesarchiv Bild 119-1486, Hitler-Putsch, München, Marienplatz.jpg
Trvání: 8.9. listopadu 1923
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Mnichov, Výmarská republika
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Vítězství policistů
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Flag of the NSDAP (1920–1945).svg NSDAP
SA-Logo.svg Sturmabteilung
Flag of Germany.svg Výmarská republika
Flag of Weimar Republic (war).svg Reichswehr
Velitelé
Adolf Hitler
Erich Ludendorff
Ernst Röhm
Hermann Göring
Max Amann
Max von Scheubner-Richter
Oskar Körner
Gustav von Kahr
Hans von Seisser
Otto von Lossow
Síla
3000 100
Ztráty
19 4
{{{poznámky}}}

Pivní či pivnicový puč byl neúspěšný pokus o nacistický státní převrat v Německu, který se odehrál v bavorském Mnichově od večera 8. listopadu do brzkých ranních hodin 9. listopadu 1923.

8. listopadu 1923 nechal Adolf Hitler obklíčit měšťanský pivovar Bürgerbräukeller v Mnichově, kde se konala schůze představitelů bavorských elit (Gustav von Kahr, Otto von Lossow, Hans von Seisser). Hitler se po boku generála Ericha Ludendorffa zúčastnil schůze. Když s projevem začal Kahr, vrhl se Hitler k pódiu s vytaženým revolverem a do pivovaru vtrhla i jeho jednotka, která čekala na povel. Během chvilky si Hitler získal podporu u davu, ale hlavní vůdce se mu nepovedlo naklonit na svou stranu ani pomocí slibů, lichotek a poté i hrozeb. Se zfanatizovaným davem vyrazil do ulic Mnichova, 9. listopadu pak ještě do centra Mnichova, kde se mu ale postavila policie. Hitler vyhrožoval zastřelením rukojmí, a tak vůdce policistů ustoupil. Pochod pokračoval, ale ještě se mu postavil Michael von Godin, který vedl "zelené policisty" a ani nevyjednával, rovnou vydal rozkaz k palbě. Bylo několik mrtvých. NSDAP byla rozpuštěna. Hitler sám byl zatčen 2 dny po krachu akce a postaven před soud. Místo 5 let si odseděl necelých 9 měsíců ve věznici v Landsbergu. Za asistence Rudolfa Hesse tam sepsal své dílo Mein Kampf. Jeho první svazek věnoval památce padlých pučistů, kteří byli v dobách Třetí říše uctíváni jako mučedníci.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]