Pistole ČZ vz. 38

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pistole ČZ vz. 38
CZ 38 1780.jpg
Typ poloautomatická pistole
Místo původu Československo Československo
Historie služby
Ve službě Třetí říše Třetí říše[1]
Používána 19391945
Války 2. světová válka
Historie výroby
Konstruktér František Myška
Navrženo 1936
Výrobce Česká zbrojovka Strakonice
Výroba 1939–1945[2]
Počet vyrobených kusů asi 45 000
Základní údaje
Hmotnost 910 g[1]
Délka 195 mm[1]
Délka hlavně 119,5 mm[1]
Typ náboje 9 mm vz. 22 (.380 ACP 9×17 mm Browning Short)[1]
Ráže 9 mm
Princip střelby DAO
Úsťová rychlost 344 m/s[1]
Zásobování municí odnímatelný, schránkový, 8 nábojů
Hledí pevné

Pistole ČZ vz. 38 byla v pořadí třetí předválečnou československou armádní pistolí.[3] Šlo o poloautomatickou pistoli ráže 9 mm Short (.380 ACP) s dynamickým závěrem a kohoutovým mechanismem, která se vyráběla v období 19391945.[4]

Zbraň měla praktickou konstrukci založenou na patentu, který byl v letech 19291934 udělen konstruktéru Františku Myškovi a České zbrojovce. Tato konstrukce zajišťovala snadnou údržbu pistole, neboť se při rozborce rozložila pouze na tři části bez drobných součástek – hlaveň, tělo, jež tvořilo celek se závěrem, a zásobník. To je dodnes „celosvětově nejmenší počet celků vzniklých při rozborce vojenské samonabíjecí pistole“.[3] Určitou nevýhodou byla poměrně tuhá spoušť, což do určité míry způsobovala geometrie výhradně dvojčinné spouště (DAO). Nicméně díky tomu nedocházelo v případě používání zbraně u jízdních jednotek k jejímu nechtěnému odpálení.[4] Přes určité nedostatky, dané též použitým střelivem (standardní československý vojenský pistolový náboj 9 mm vz. 22), měla pistole vz. 38 velmi pokrokovou konstrukci, jež „některými prvky předběhla svou dobu o dlouhou řadu let“,[1] a osvědčila se jako velmi spolehlivá a odolná zbraň.

Darovací pistole s výrobním číslem 1 zhotovená patrně na jaře roku 1937 a určená pro tehdejšího prezidenta dr. Edvarda Beneše.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátkem druhé poloviny 30. let přestávala stávající standardní armádní pistole vz. 24 vyhovovat soudobým vojenským požadavkům. V roce 1936 bylo proto rozhodnuto o vývoji nové zbraně, jímž Ministerstvo národní obrany pověřilo Českou zbrojovku ve Strakonicích. Vývoj zbraně dostal na starost šéfkonstruktér zbrojovky František Myška.

Koncem roku 1937 byla vyrobena série 25 zkušebních pistolí s označením vz. 37 jež byly odeslány k armádním testům, po nichž došlo k několika dílčím úpravám. Nakonec bylo objednáno 41 000 pistolí.[1] Příprava sériové výroby probíhala prakticky v předvečer okupace ČSR, neboť doslova jen pár dní po jejím začátku přestalo Československo existovat jako suverénní stát. Nová pistole se tak do rukou československých vojáků již nedostala a veškeré vyrobené zbraně převzala německá okupační správa.

Pod označením Pistole 39 (t) (=tschechisch) pak tyto pistole sloužily u záložních jednotek Wehrmachtu, používala je říšská pracovní služba Reichsarbeitdienst (RAD), Todtova organizace a pozemní personál Luftwaffe, pro nějž byla dodatečně vyrobena série 3000 kusů.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i http://martinhessler.blog.cz/1007/cs-armadni-pistole-vz-38-cast-2
  2. Peterson, Philip. Gun Digest Book of Modern Gun Values: The Shooter's Guide to Guns 1900 to Present, 16th, 131. 
  3. a b http://martinhessler.blog.cz/1007/cs-armadni-pistole-vz-38-cast-1
  4. a b Walter, John. Krátké střelné zbraně. Velký průvodce světem pistolí a revolverů. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013. 410 s. ISBN 978-80-7391-717-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]