Pinus quadrifolia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxobox Pinus quadrifolia
alternativní popis obrázku chybí
Borovice Pinus quadrifolia v zoologické zahradě San Diego Wild Animal Park, San Diego, Kalifornie, USA. Fotil(a) Stickpen.
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Rodborovice (Pinus)
PodrodStrobus, resp. Ducampopinus
SekceParrya
PodsekceCembroides
Binomické jméno
Pinus quadrifolia
Parl. ex Sudw.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pinus quadrifolia je malá severoamerická, ve své domovině hojně rozšířená a dlouhověká, borovice.

Synonyma

Popis

Stálezelený, jehličnatý, pomalu rostoucí, větrosprašný a jednodomý strom, dorůstající do výšky 5-15 m a šířky 3-4 m a dožívající se věku 200-500 let. Kmen je oblý, přímý, jednotlivý a v koruně hodně zavětvený a dosahuje průměru do 0,5 m. Koruna je hustá, u mladých stromů úzce jehlanovitá, u starších nepravidelně zaoblená. Borka je u mladých stromů hladká, tenká a světle šedá, u starších šupinovitá, tlustá a podélně a vodorovně rýhovaná a červenohnědá. Letorosty jsou tenké, bledě oranžovohnědé, chlupatě žlázovité, později hnědé až šedohnědé, kolénka listových stopek (Pulvinus) nejsou zahnuta dolů. Pupeny jsou vejčité, světle červenohnědé, 4-5 mm velké a mírně pryskyřičnaté. Jehlice jsou první rok obvykle spojené z podobných částí; jehlice jsou nepatrně zakřivené, neohebné, ostré, zelené až modrozelené; s jedním cévním svazkem; jehlice se vyskytují ve svazečcích (Fasciculus) po 3-5 ; jehlice jsou 1,5-6 cm dlouhé a 1-1,7 mm široké; s 1-3  horními pryskyřičnými kanálky; s bělavými proužky průduchů (Stomata) na horních površích; okraje jehlic jsou celé a jemně nepatrně vroubkované; špičky jehlic jsou šídlovité; svazečkové pochvy jsou 5-9 mm dlouhé, stáčející se do růžic a později opadávající; jehlice zůstávají na stromě 3-4 roky.

Samčí (pylové) šištice (Microstrobilus) jsou vejčité, nažloutlé a 10 mm dlouhé. Samičí (semenné) šištice - šišky (Megastrobilus) dozrávají ve dvou letech, v prvním roce rostou po jedné či po dvou na krátkých a tenkých stopkách, jsou kulovité a s příčným kýlem na tlustých šupinách; ve druhém roce jsou zralé šišky téměř kulovité, souměrné, bledě žlutohnědé, brzy opadávající dohromady s malou stopkou, rozevřené 3-10 cm dlouhé. Šupin šišek je malý počet a pouze šupiny ve středu šišky jsou plodné. Výrůstky (Apophysis) jsou kosodélníkové, značně vyvýšené a s příčným kýlem. Přírůstek prvního roku (Umbo) je horní, plochý až snížený, s nepatrným a brzy opadávajícím trnem. Semena jsou obvejčitá, hnědá, bezkřídlá, 14-17 mm dlouhá a 6-8 mm široká; s 0,2-0,3 mm tlustým osemením a bílým endospermem. Strom kvete v červnu. K rozšířování semen dochází v září a říjnu. První semena strom tvoří ve věku 10-20 let, k nejlepší produkci semen dochází po 50 letech věku stromu.

Příbuznost

Někteří botanici považují borovici Pinus quadrifolia za křížence mezi borovicemi Pinus monophylla a dosud neuznávaným druhem borovice Pinus juarezensis, to znamená Pinus x quadrifolia. Jiní botanici ji ovšem považují za samostatný druh: Pinus quadrifolia [2]. Borovice Pinus quadrifolia se přirozeně kříží s borovicí Pinus monophylla.

Výskyt

Domovinou stromu je Mexiko (stát Baja California) a Spojené státy americké (stát Kalifornie).

Ekologie

Strom roste v nadmořských výškách 900-2700 m mezi polopouštními a křovinatými oblastmi, též částečně přímo v křovinatých oblastech a též tvoří smíšené jehličnaté lesy vysoko v horách na kamenitých svazích, v mělkých, a pro vodu dobře propustných, půdách žulového a vulkanického původu, pH půdy je 6 - 8 . Roční srážkové úhrny se pohybují v rozmezí 300-500 mm, ale jsou velmi proměnlivé, k většině srážek dochází v zimě při cyklónových bouřích, zatímco na jaře a v létě dochází k dlouhým obdobím sucha. Strom je mrazuvzdorný do –12 °C. Semenáče stromu potřebují pro přežití lehké přistínění, naopak dospělé stromy potřebují plné slunce a stín nesnášejí [3]. Borovice Pinus quadrifolia tvoří jak samostatné lesy, tak též smíšené lesy s jalovcem Juniperus californica, duby Quercus turbinella a Quercus wislizenii, adenostomami Adenostoma fasciculatum a Adenostoma sparsifolium, medvědicí Arctostaphylos peninsularis, pelyňky Artemisia, latnatci Ceanothus, oháňkovníky Cercocarpus, jukami Yucca a dalšími, a také s borovicemi Pinus monophylla, borovice Coulterova Pinus coulteri a borovice Jeffreyova Pinus jeffreyi. Semena borovice Pinus quadrifolia jsou také složkou potravy mnoha ptáků a malých savců. Jalovcovo-borovicové smíšené lesy poskytují úkryt a potravu například vidlorohu americkému Antilocapra americana, divokým koním a dalším. Pro svou tenkou borku, nízké zavětvení a prakticky žádnou schopnost opětovného rašení má borovice Pinus quadrifolia nízkou odolnost vůči ohni.

Nepřátelé a nemoci

Dospělci a larvy lýkožrouta Ips confusus s chutí občas žerou floém borovice Pinus quadrifolia. Borovicové trpasličí jmelí Arceuthobium divaricatum občas napadá strom a oslabuje jej, ale málokdy strom zabije.

Přátelé

Ptáci a hlodavci zahrabávají semena stromů a tím pomáhají rozmnožování také této borovice.

Využití člověkem

Strom není pro své malé rozměry komerčně využíván pro těžbu dřeva. Místně je strom využíván pro palivové dříví. Semena borovice Pinus quadrifolia jsou jedlá (obsahují 11 % bílkovin, 37 % tuku a 44 % sacharidů)[4], [5] a tvoří důležitou, základní složku potravy pro jihozápadní domorodé američany (indiány); semena jsou sbírána a prodávána na místních trzích. Strom je pěstován jen v několika botanických zahradách, mimo botanické zahrady příliš pěstován není.

Ohrožení

Hojný strom s žádným konkrétním ohrožením. Stav jeho populace je stabilní. Borovice Pinus quadrifolia se vyskytuje v několika chráněných oblastech z obou stran hranice mezi Mexikem a USA.

Reference

Externí odkazy

Galerie