Philip Carteret

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Portrét Philipa Cartereta

Philip Carteret (také Philippe de Carteret (22. leden 1733, Trinity Manor, Jersey21. červenec 1796, Southampton) byl britský námořní důstojník a objevitel francouzského původu. Podílel se na britské cestě kolem světa roku 1766, kde pro Velkou Británii znovuobjevil mnohé ostrovy, které před ním objevili španělští mořeplavci.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Philip Carteret se narodil roku 1733 na ostrově Jersey. Jeho otcem byl Charles de Carteret a matkou Françoise Marie de Saint-Paul.

K námořnictvu se Carteret přidal v anglickém Plymouthu ve 14 letech a účastnil se několika různých expedic. V hodnosti nadporučíka se na lodi HMS Tamar zúčastnil expedice Johna Byrona.[1]

V roce 1766 byl povýšen na kapitána a svěřeno velení nad HMS Swallow. Carteret společně s další lodí Dolphin pod velením Samuela Wallise měl obeplout svět; Carteret byl ve velení druhý v pořadí.[2] Lodě poté, co propluly Magalhãesovým průlivem, byly rozděleny;[3] navzdory poškození lodi Carteret proplul bouří a zamířil západním směrem do Tichého oceánu, hledaje „Davisovu zemi“.[4] 3. července Carteret objevil Pitcairnův ostrov,[5] který byl pojmenován po patnáctiletém poddůstojníkovi Robertu Pitcairnovi, který ostrov jako první spatřil[6] a v noci z 24. na 25. srpna Carteretovy ostrovy.[7] V roce 1767 objevil nové souostroví v průlivů svatého Jiří, mezi Novou Británií a Novým Irskem, které pojmenoval Ostrovy vévody z Yorku.[8] Pro Evropu také znovuobjevil Šalamounovy ostrovy, poprvé spatřené Španělem Álvarem de Mendañou roku 1568.[9] 20. března 1769 dorazil zpět Anglie.

Satelitní snímek Carteretova atolu

V následujících letech se vrátil na Jersey, kde se stal pánem v Trinity a angažoval se v jerseyjské politice. Ze své cesty kolem světa se vrátil s nalomeným zdravím, od britské Admirality dostal jen malou odměnu. V té době byl ke kariérnímu postupu v námořnictvu zapotřebí vlivný patron, kterého však Carteret neměl. To i jeho stížnosti na nevhodnost lodi Swallow pro plavbu kolem světa způsobily, že jeho žádosti o přidělení nové mise roku 1769 nebylo vyhověno. Protože pobíral jen polovinu platu, uspořádal petici mezi námořními důstojníky za zvýšení platů o polovinu; mnohým důstojníkům byl žold skutečně zvýšen, avšak samotnému Carteretovi ne. Mezitím roku 1773 vydal svou knihu o své plavbě kolem světa, která se stala součástí syntetického díla An Account of the Voyages undertaken by Byron, Wallis, Carteret and Cook; nicméně editor John Hawkesworth v jeho knize provedl mnohé změny a tak Carteret připravil znovu svou vlastní verzi (kterou však vydala až Hakluyt Society roku 1965).

V roce 1779 byl pověřen velením nové expedice. Carteretova nová loď, 44 dělová HMS Endymion se měla připojit k loďstvu admirála Rodneyho. Přestože výprava měla potíže v kanálu La Manche, v Senegalu i poblíž Závětrných ostrovů, kde v hurikánu Carteret málem zahynul, doplula výprava podle instrukcí Admirality do Západní Indie. Navzdory čtyřem dalším kořistním lodím, kterými v Západní Indii disponoval, byl Philip Carteret vyplacen a Endymion přidělena jinému kapitánovi. Do Anglie se vrátil roku 1781.[10] Všechny jeho protesty a žádosti o novou loď byly neúspěšné. Roku 1792 utrpěl mrtvici a vrátil se do jihoanglického Southamptonu. O dva roky později byl povýšen na kontradmirála.[10]

Zemřel roku 1796 a byl pohřben v katakombách v southamptonského kostela Všech svatých.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

5. května 1772 se Philip Carteret v Londýně oženil s Mary Rachel Silvesterovou, s níž měl čtyři děti. Z nich se pouze dvě dožily dospělosti:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pitcairn Islands Study Center. Pitcairn Island Encyclopedia [online]. Angwin: Pacific Union College, [cit. 2009-06-22]. Heslo CARTERET, Philip. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Major John Pitcairn: Captain Philip Carteret discovers Pitcairn's Island [online]. Copenhagen Denmark, [cit. 2009-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SUÁREZ, Thomas. Early mapping of the Pacific: the epic story of seafarers, adventurers, and cartographers who mapped the Earth's greatest ocean. 1. vyd. North Clarenden : Tuttle Publishing, 2004. 224 s. [dále jen Suárez]. ISBN 0794600921. S. 118. (anglicky) 
  4. Suárez, str. 119.
  5. FORTUNE, Kate. Pitcairn Islands. In LAL, Brij V., FORTUNE, Kate The Pacific Islands: an encyclopedia. Honolulu : University of Hawaii Press, 2000-11. ISBN 082482265X. S. 602. (anglicky)
  6. Pitcairn Island. In HINZ, Earl R., HOWARD, Jim Landfalls of Paradise: Cruising Guide to the Pacific Islands. 5. vyd. Honolulu : University of Hawaii Press, 2006-5. ISBN 0824830377. S. 118. (anglicky)
  7. PARKINSON, Richard; DENNISON, Kenneth John. Thirty years in the South Seas: land and people, customs and traditions in the Bismarck Archipelago and on the German Solomon Islands. Honolulu : University of Hawaii Press, 1999. 378 s. ISBN 0824822455. S. 199. (anglicky) 
  8. Duke of York Group [online]. Encyclopædia Britannica, [cit. 2009-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. PAINE, Lincoln P.. Ships of discovery and exploratio. 1. vyd. Boston : Houghton Mifflin Harcourt, 2000. 188 s. ISBN 0395984157. S. 137. (anglicky) 
  10. a b Carteret, Philip, Rear-Admiral, Ca.1733-1796 [online]. Greenwich: National Maritime Museum, [cit. 2009-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]