Petrovice (okres Třebíč)
| Petrovice | |
|---|---|
_-_kaple_obr1.jpg) kaple v centru obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′28″ s. š., 15°47′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 415 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,19 km²[2] |
| Katastrální území | Petrovice u Třebíče |
| Nadmořská výška | 438 m n. m. |
| PSČ | 675 21 |
| Počet domů | 141 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Petrovice 69 675 21 Okříšky obec@petroviceutrebice.cz |
| Starosta | Mgr. Petr Padrnos |
| Oficiální web: www | |
  Petrovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591360 |
| Kód části obce | 120162 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Petrovice (německy Petrowitz[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 415[1] obyvatel.
Petrovice se nachází 6 km severozápadně od Třebíče, protéká jimi zakrytý bezejmenný potok a leží nedaleko od řeky Jihlavy.[5]
Sousedními obcemi sídla jsou Třebíč, Hvězdoňovice, Krahulov, Okříšky, Přibyslavice a Nová Ves.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1224, objevila se v listině Přemysla Otakara I. stanovující hranice Přibyslavické provincie. Mezi obcemi spravovanými touto provincií patřící k majetkům české královny Konstancie jsou zmíněny právě Petrovice. Ve 14. století pak patřily pod hrad Rokštejn, který v roce 1371 získal syn markraběte Jan a na počátku 15. století získali Rokštejn a Petrovice rod pánů z Valdštejna.[5]
V roce 1466 získal Petrovice do držení od krále Jiřího z Poděbrad šlechtic Mikuláš Rochovský, který začal používat přídomek „z Petrovic“ případně „Petrovský“. Obec má až do dnešních dnů na tohoto pána památku – Boží muka s Mikulášovým rodovým erbem.[6] Na konci 14. století vznikla ve vsi tvrz, první písemná zmínka o tvrzi existuje až z roku 1434, kdy se majitelem vsi stal Zikmund Beránek z Petrovic. Tvrz po spojení se s brtnickým panstvím zanikla.[7]
Na konci 15. století se Petrovice s tvrzí, mlýnem a vším příslušenstvím staly součástí brtnického velkostatku a patřily k němu až do poloviny 19. století, kdy po zániku patrimoniální správy byla vytvořena vlastní politická samospráva v čele se starostou obce. S výjimkou let 1980–1990, kdy se v rámci centralizace místní správy staly Petrovice součástí střediskové obce Okříšky, jsou samostatnou správní jednotkou. Bezesporu k takovému kroku patří zřízení samostatné školy v roce 1891,[5] v roce 1926 byla původní přízemní budova zbourána a nahrazenou novou dvoupatrovou budovou, která po roce 1989 prošla dalšími rekonstrukcemi a změnila se na víceúčelovou budovu.[8]
Škola zde totiž fungovala jen do roku 1986, pak v rámci centralizace byla obec opět přiškolena do Okříšek. V obci se nachází kulturní památka v podobě Božích muk s erbem Mikuláše z Rochova. Další významnou památkou je smírčí kámen u silnice směrem na Krahulov. Uprostřed obce stojí od roku 1838 kaple zasvěcená s největší pravděpodobností svátku Narození Panny Marie, stejně jako nový kostel v Přibyslavicích, kam jsou Petrovice přifařeny. Tato kaplička byla dvakrát rekonstruována: poprvé v roce 1933, kdy byla dostavěna vížka osazená dvěma zvony, a druhá významná rekonstrukce proběhla v roce 2009. Právě u kapličky byla po skončení první světové války zasazena Lípu Svobody.[6]
V obci najdeme i připomínku světových válek. V roce 1926 byl naproti škole postaven památník obětem první světové války se jmény všech dvaceti padlých z řad občanů Petrovic a za kulturním domem, respektive bývalou sýpkou, byl v roce 1946 odhalen památník připomínající událost ze samého sklonku války. Němečtí vojáci, kteří se tou dobou v Petrovicích zdržovali, vyhlásili 1. května výjimečný stav, což mimo jiné znamenalo zákaz vycházení po setmění. A právě po setmění dne 5. května zadržela německá hlídka dva mladé chlapce a našla u nich pistoli a náboje. Následovala důkladná prohlídka u rodičů obou zadržených a následujícího dne hlídka zadržela další dva mladíky při ukrývání četnického stejnokroje do slámy. Následky měly být tragické pro celou obec. Nakonec rozhodl německý nadporučík o zastřelení všech čtyř zadržovaných mladíků. Brzy ráno 7. května 1945 byli zatčení mladíci zastřeleni u zdi bývalé sýpky.[6]
V obci působí dva spolky: sdružení dobrovolných hasičů a spolek nohejbalistů. Ze školních zařízení obec dnes už provozuje pouze mateřskou školu. V budově bývalé školy je umístěna také veřejná knihovna, tělocvična, která dnes slouží jako posilovna a herní místnost pro školku. Nejnovější obecní stavbou je hasičská zbrojnice ve sportovním areálu vybudovaná 2004–2005 na místě bývalého železničního vagónu, který sloužil v letech 1980–2004 jako zázemí hasičům. Součásti výstavby zbrojnice bylo také dokončení plnohodnotného cvičiště pro dobrovolné i profesionální hasiče z Kraje Vysočina budované už od 70. let minulého století.[6]
Do roku 1849 patřily Petrovice do brtnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Petrovice pod Okříšky, následně se obec osamostatnila.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 373 | 417 | 422 | 439 | 448 | 509 | 693 | 700 | 482 | 447 | 457 | 423 | 403 |
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Na pozemcích obce by měl vést obchvat Okříšek.[11]
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[12] | 2010[13] | 2013[14] | 2017[15] | 2021[16] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (39.43 %) | ČSSD (25.0 %) | ČSSD (27.4 %) | ANO (33.03 %) | SPOLU (27.98 %) |
| 2. | KSČM (22.06 %) | KSČM (20.5 %) | KSČM (18.26 %) | SPD (11.45 %) | ANO (26.74 %) |
| 3. | ODS (19.24 %) | TOP 09 (13.5 %) | ANO 2011 (14.42 %) | KSČM (10.57 %) | SPD (10.69 %) |
| účast | 63.58 % (213 z 335) | 61.09 % (200 z 329) | 62.87 % (210 z 334) | 65.71 % (228 z 347) | 70.23 % (243 z 346) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[17] | 2012[18] | 2016[19] | 2020[20] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (46.49 %) | ČSSD (37.16 %) | ANO 2011 (25.68 %) | ANO (19.7 %) |
| 2. | KSČM (18.47 %) | KSČM (18.58 %) | ČSSD (22.01 %) | STAN+SNK ED (13.86 %) |
| 3. | SNK ED (9.55 %) | Pro Vysočinu (12.38 %) | KSČM (10.09 %) | Piráti (12.4 %) |
| účast | 46.75 % (158 z 338) | 39.10 % (131 z 335) | 32.26 % (110 z 341) | 39.54 % (138 z 349) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (59 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (52 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (46 hlasů). Volební účast byla 65.07 %, tj. 218 ze 335 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (157 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (53 hlasů). Volební účast byla 63.66 %, tj. 212 ze 333 oprávněných voličů.[21]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (120 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (54 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (23 hlasů). Volební účast byla 70.47 %, tj. 241 ze 342 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (163 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (90 hlasů). Volební účast byla 73.55 %, tj. 253 ze 344 oprávněných voličů.[22]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (106 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (79 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (30 hlasů). Volební účast byla 73.90 %, tj. 252 ze 341 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (126 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (123 hlasů). Volební účast byla 73.75 %, tj. 250 ze 339 oprávněných voličů.[23]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Boží muka
- Smírčí kámen
- Kaple z roku 1838[5]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kamila Bártlová-Lampířová (* 1931), pedagožka, historička a spisovatelka
- Ferdinand Dokulil (1891–1939), kněz
- Ivo Machačka (* 1944), elektroinženýr
- Pavel Padrnos (* 1970), cyklista
- Jiřina Veselská (* 1943), etnografka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 71.
- ↑ a b c d DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 439 s. S. 324–329.
- ↑ a b c d Historie [online]. Petrovice: Obec Petrovice [cit. 2021-08-12]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 126. Dostupné online.
- ↑ Školní kronika [online]. Petrovice: Obec Petrovice, 2008-09-11 [cit. 2021-08-12]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 229.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ JIRKŮ, František. Petrovičtí chtějí za pozemky pro obchvat peníze, rozčílili tím hejtmana. iDNES.cz [online]. 2019-01-16 [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petrovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Petrovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Petrovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
