Petra Buzková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Petra Buzková
Petra Buzková na 43. KVIFF
Petra Buzková na 43. KVIFF
6. ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Ve funkci:
15. července 2002 – 4. září 2006
Předseda vládyVladimír Špidla
Stanislav Gross
Jiří Paroubek
PředchůdceEduard Zeman
NástupkyněMiroslava Kopicová
Místopředsedkyně ČSSD
Ve funkci:
25. března 1990 – leden 2000
Místopředsedkyně
Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
27. června 1996 – 19. června 1998
Ve funkci:
17. července 1998 – 20. června 2002
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 21. září 2004
Poslankyně České národní rady
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992[1]
Zastupitelka Hlavního města Praha
Ve funkci:
21. října 2006 – 30. listopadu 2006
Stranická příslušnost
ČlenstvíSOCDEM (od 1989)

Narození7. prosince 1965 (58 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťJosef Kotrba
VztahyFrantišek Modráček (praděd)
Dětidcera Anna
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesepolitička a advokátka
Náboženstvíkatolická církev
CommonsPetra Buzková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petra Buzková (* 7. prosince 1965 Praha) je česká právnička a politička SOCDEM, v 90. letech a na počátku 21. století poslankyně České národní rady a Poslanecké sněmovny, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a česká ministryně školství. V komunálních volbách v roce 2006 neúspěšná kandidátka České strany sociálně demokratické na primátorku hlavního města Prahy. Po odchodu z politiky pracuje jako společnice advokátní kanceláře VKS Legal.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Je pravnučkou významného prvorepublikového sociálnědemokratického politika Františka Modráčka a patří k zakladatelům obnovené polistopadové České strany sociálně demokratické (od roku 2023 Sociální demokracie).

V roce 1984 odmaturovala na gymnáziu Jana Keplera v Praze, následně vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, studia dokončila v roce 1989.[2][3][4] Již v roce 1989 vstoupila do obnovené České strany sociálně demokratické, v roce 1990 se stala poprvé její místopředsedkyní.[4]

V rámci ČSSD se zpočátku angažovala jako předsedkyně klubu Sociálně demokratické ženy.[5]

Ve volbách v roce 1992 byla zvolena za ČSSD do České národní rady (volební obvod Jihočeský kraj). Zasedala ve výboru petičním, pro lidská práva a národnosti a v mandátovém a imunitním výboru.[6][7] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Mandát v poslanecké sněmovně obhájila ve volbách v roce 1996, volbách v roce 1998 a volbách v roce 2002. V letech 1996–2002 byla místopředsedkyní sněmovny. V období od června do srpna 2002 byla krátce místopředsedkyní poslaneckého klubu ČSSD.[8][9][10][11]

Po nástupu Miloše Zemana na post předsedy ČSSD v roce 1993 patřila k představitelům proudu kritického vůči Zemanovi. Tato skupina (patřil do ní mj. i Petr Kučera) ale byla relativně slabá.[12] V roce 1996 se její výhrady k Miloši Zemanovi vyhrotily. Spolu se Stanislavem Grossem kritizovala angažmá Miroslava Šloufa ve volební kampani ČSSD. Sjezd strany v Bohumíně roku 1997 ovšem pozici kritiků Miloše Zemana oslabil, byť Buzková si udržela post místopředsedkyně ČSSD. Od Zemanova vedení strany se odlišovala i hodnocením opoziční smlouvy z roku 1998, kterou považovala za krátkodobé řešení a nehodlala ustupovat v programových otázkách ODS. I přesto byla v roce 1999 opětovně potvrzena na postu místopředsedkyně strany. Na místopředsednické křeslo rezignovala v roce 2000 jako výraz nesouhlasu s tím, že ODS a ČSSD podepsaly takzvaný toleranční patent (dohoda posilující spolupráci ODS a ČSSD). V polovině roku 2000 pak vnitrostranický konflikt okolo Petry Buzkové eskaloval během takzvané aféry Olovo, kdy byl jeden z poradců premiéra Zemana obviněn ze sepsání plánu veřejné diskreditace Buzkové.[13] Neshody mezi Zemanem a Buzkovou se později ještě řešily veřejně. V Zemanově vzpomínkové knize Jak jsem se mýlil v politice i v rozhovorech pro média označil bývalou místopředsedkyni strany za „příšerně línou“.[14] Buzková na to reagovala s tím, že Zeman „se zachoval jako prase“.[15]

Její politická kariéra vyvrcholila v následném volebním období, tedy již po odchodu Miloše Zemana z předsednického postu. V letech 2002–2006 byla ministryní školství ČR ve vládě Vladimíra Špidly, vládě Stanislava Grosse a vládě Jiřího Paroubka. Kvůli ministerskému angažmá složila v září 2004 poslanecký mandát.[16]

Počátkem roku 2006 ohlásila odchod z politiky a ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 již nekandidovala.[17] Později se rozhodla účastnit se komunálních voleb v roce 2006. Byla kandidátkou ČSSD na primátorku Prahy. ČSSD ale získala jen 15 % hlasů a primátorem se stal člen ODS Pavel Bém.[18] Byla nicméně zvolena do Zastupitelstva hlavního města Prahy, když získala nejvíce preferenčních hlasů z kandidátů ČSSD. Svého mandátu se však vzdala.[19]

V letech 2006–2016 byla spolumajitelkou a jednatelkou společnosti Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář;[20] od roku 2016 je společníkem advokátní kanceláře VKS Legal, do roku 2020 byla členkou rozkladové komise ÚOHS. Profesně se zaměřuje na finanční a obchodní právo a právo veřejných zakázek. Ovládá angličtinu a ruštinu.[3][2]

V prezidentských volbách v letech 2013 a 2018 vždy podpořila protikandidáta Miloše Zemana: Karla Schwarzenberga a Jiřího Drahoše. V roce 2023 podpořila Danuši Nerudovou.[21]

Je vdaná za finančníka Josefa Kotrbu. Má dceru Annu, která se jí narodila v prosinci 1996, tedy během jejího funkčního období jakožto místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.[22][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. a b c https://www.akvks.cz/spolecnici/
  3. a b c ŠINDELÁŘ, Rudolf. Jak dnes žije Petra Buzková: Je šťastná a 16 let dělá své řemeslo. Bývalý premiér Jiří Paroubek připustil, že ho po jeho odchodu mohla nahradit. ŽivotvČesku.cz [online]. 2022-09-11 [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  4. a b https://www.vlada.cz/cz/historie/prehled-vlad/1993-2007-cr/stanislav-gross/judr--petra-buzkova-38443/tmplid-562/
  5. kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1467. 
  6. Volby do České národní rady konané ve dnech 5. – 6. 6. 1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. 
  8. Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. 
  9. Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. 
  10. Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. 
  11. Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. 
  12. kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1470. 
  13. kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1472. 
  14. Hašek se přiznal, že má za poradkyni Buzkovou [online]. blisty.cz [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. 
  15. Sjezd ČSSD odmítl povolit spolupráci s KSČM [online]. bbc.co.uk [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. 
  16. Zpráva ČTK: Gross a Buzková složili poslanecký mandát, aby měli čas na vládu, Datum vydání: 21.9.2004, Čas vydání: 19:29, ID: 20040921F02572.
  17. Petra Buzková opouští politiku, bude advokátkou – iDNES, 10. června 2006
  18. Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-14. 
  19. Volilo ji 70 tisíc lidí, ale mandátu se vzdala, Lidové noviny, 1. prosince 2006
  20. Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 27635554, Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o., datum přístupu 2015-05-19
  21. TRAN, Viet. Buzková: Po Zemanovi zbyde jen vlajka hanby. Lidé po mně chtěli, abych byla prezidentkou. cnn.iprima.cz [online]. CNN Prima News, 2023-01-12 [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  22. Petře Buzkové se včera narodila dcera Anička. Hospodářské noviny. 1996-12-18. Dostupné online [cit. 2018-05-07]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 71. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 87. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 165. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]