Petr Zelenka (1976)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Petr Zelenka (známý jako heparinový vrah; * 27. února 1976) je bývalý nemocniční ošetřovatel z Jihlavy, obviněný a odsouzený za 7 vražd a 10 pokusů o vraždu,[1] které měl spáchat od května do září 2006 na ARO havlíčkobrodské nemocnici za pomoci podávání silných dávek heparinu pacientům v bezvědomí. Někteří lékaři však jeho účast na příčině úmrtí pacientů zpochybňují.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval střední zemědělskou školu v Jihlavě a poté záchranářskou nástavbu v Brně. V roce 1998 začal pracovat jako zdravotník na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nemocnice v Havlíčkově Brodě.[2] V roce 2005 při zaměstnání odmaturoval v oboru všeobecná zdravotní sestra a počátkem roku 2006 začal pracovat jako vedoucí sesterských směn na ARO.[3] Po rozvázání pracovního poměru odešel do nemocnice v Jihlavě.

Vraždy a soud[editovat | editovat zdroj]

Petr Zelenka se podle mediálního vyjádření kamaráda údajně těžce srovnával se svou homosexuální orientací a měl problémy s alkoholem.[2] V květnu 2006 se pokusil o první vraždu; muži upoutanému na lůžku podal heparin, s odstupem času celkem třikrát po 5 ml injekčně. Muž však přežil. První obětí se tak stal muž ve věku 68 let,[1] kterému podal Zelenka heparin dvakrát.

Byl zadržen v prosinci 2006. Odhalil jej primář nemocnice Pavel Longin (* 1962), který srovnal rozpis služeb s daty krvácení pacientů.[1] Dle jeho slov byl z 40 případů nevysvětlitelného krvácení 23 krát podán heparin, z toho měl právě Zelenka 23 krát službu v nemocnici. Zelenka se k činům přiznal.[4][5]

30. listopadu 2007 podalo Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové obžalobu,[6] soudní přelíčení začalo 22. ledna 2008 a 21. února 2008 byl Zelenka soudcem Krajského soudu v Hradci Králové Jiřím Vackem shledán vinným a odsouzen k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí.[1] Trest potvrdil i odvolací Vrchní soud v Praze.[5][7] Zelenka poté podal dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, který je však odmítl.[8][9][10] Podal i ústavní stížnost, kterou však v listopadu 2009 Ústavní soud odmítl.[11] Policie pojala důvodné podezření v případě dalších tří vražd a jednoho pokusu o ni, případy však odložila vzhledem k tomu, že již byl odsouzen k výjimečnému trestu.[12] Na svobodu může být Zelenka podmíněně propuštěn nejdříve v roce 2038.[1]

Před soudem stanul i tehdejší ředitel nemocnice Josef Pejchl, obviněný z neohlášení Zelenkovy vraždy. Dostal podmínečný trest, který však odvolací soud v Pardubicích v říjnu 2008 zrušil.[13][14]

Zpochybnění Zelenkovy účasti na úmrtí pacientů[editovat | editovat zdroj]

Někteří lékařští odborníci se domnívají, že Zelenka nikoho heparinem nezabil.[15] Vyvracejí tak závěry znalce Josefa Pleskota, který u soudu řekl, že někteří pacienti měli neměřitelné hodnoty krvácení, což nemohlo být způsobeno jinou příčinou než neoprávněným podáním heparinu.[15] Sedm pacientů tak měl zabít.[15] Bývalý přednosta ARO Fakultní nemocnice v Ostravě František Kunčík dokonce navrhl soudci, že si nechá v soudní síni píchnout heparin na důkaz svých tvrzení.[15] Soudce Jiří Vacík nikdy neuvažoval o tom, že by nějaký podobný pokus v soudní síni měl v úmyslu realizovat.[15] Stejný názor na heparin jako Kunčík má i primář oddělení klinické biochemie v Mladé Boleslavi Petr Wagner, jenž vše komentoval: „Běžné dávky heparinu jsou 80 tisíc jednotek, on (Petr Zelenka) se přiznal jen k 25 tisícům. Nechám píchnout 100 tisíc jednotek a nestane se nic.“[15] Zelenka měl ale píchat heparin lidem v těžkém zdravotním stavu.[15] Ale ani tento argument podle lékařů nestačí. Ladislav Těšínský z Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie IKEM, který má s lékem heparin velké zkušenosti, podotýká, že podání 5 mililitrů (25 tisíc jednotek) heparinu nemůže uškodit ani pacientům po operacích, které se běžně dělají v okresních nemocnicích.[15]

Umělecká inspirace[editovat | editovat zdroj]

Na motivu heparinových vražd napsal psychiatr Miroslav Skačáni román Vraždy ze závisti. Tato kniha se stala předlouhou k filmu Hodinu nevíš..., který natočil Dan Svátek v roce 2009.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e cen, Jakub Pokorný, Tomáš Kučera. Heparinový vrah Zelenka byl odsouzen na doživotí. iDnes.cz [online]. , 21. 2 2008 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  2. a b ton, jab, rmk. Petr Zelenka - pečlivý zdravotník i agresivní pijan. iDnes.cz [online]. , 7. 12 2006 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  3. Vraždy v nemocnici: Kdo je kdo v kauze nemocničního vraha, Speciál iDnes
  4. miz, ČTK. Heparinový vrah se přiznal k pokusu zabít 43 pacientů. iDnes.cz [online]. , 12. 6 2007 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  5. a b POKORNÝ, Jakub; BLAŽKOVÁ, Jana. Zelenka přiznal, že na pacientech zkoušel i jiné léky než heparin. iDnes.cz [online]. , 14. 7 2008 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  6. Ivana Karásková, Tomáš Kučera, Ondřej Šťastný, mr. Kauza heparinového vraha jde po roce před soud. iDnes.cz [online]. , 30. 11 2007 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  7. jw. Odvolací soud potvrdil doživotí pro heparinového vraha Zelenku. iDnes.cz [online]. , 11. 6 2008 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  8. ČTK. Heparinový vrah Zelenka podal dovolání k Nejvyššímu soudu. iDnes.cz [online]. , 4. 9 2008 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  9. cen, ČTK. Nejvyšší soud odmítl dovolání heparinového vraha, doživotí platí. iDnes.cz [online]. , 9. 4 2009 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  10. cen, ČTK. Naprostá neúcta k lidskému životu, tak soud zamítl Zelenkovo dovolání. iDnes.cz [online]. , 18. 5 2009 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  11. jš, ČTK. Heparinový vrah zůstane ve vězení na doživotí, soud odmítl jeho stížnost. iDnes.cz [online]. , 5. 11 2009 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  12. TŘEČEK, Čeněk. Policie podezírá heparinového vraha z dalších vražd, ale odložila je. iDnes.cz [online]. , 27. 1 2009 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  13. BARTOSZ, Jakub. Bývalý šéf „heparinové“ nemocnice žádá milionové odškodné. iDnes.cz [online]. , 28. 5 2009 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  14. jba, ČTK. Soud zrušil trest bývalému řediteli „heparinové“ nemocnice. iDnes.cz [online]. , 22. 10 2008 [cit. 2011-07-23]. Dostupné online.  
  15. a b c d e f g h MARTÍNEK, Roman. Lékaři: Zelenka heparinem zabíjet pacienty nemohl. [s.l.] : události & témata- příloha teplického deníku, 2008. Kapitola Zpravodajství, s. 12.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]