Petr Veronský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sv. Petr Veronský
{{{název}}}
Mučedník
Narození 1205, Verona, Itálie
Úmrtí 6. dubna 1252, Farga u Milána, Itálie
Svátek 29. duben
Svatořečen 25. března 1253 papežem Inocencem IV.
Úřady řeholník - dominikán
Uctíván církvemi římskokatolická církev
Atributy v dominikánském oděvu držící nůž, s nožem v rameni, hlavě apod.
Patronem Portorika, porodních asistentek

Svatý Petr Veronský (1205, Verona – † 6. dubna 1252, Farga u Milána) je dominikán a světec katolické církve.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Veroně v Itálii v roce 1205 rodičům, kteří se hlásili k albigenským. Protože ve Veroně byly jen katolické školy, Petr poznal i katolickou víru a upřímně k ní přilnul. To se nelíbilo jeho příbuzným. Jeho strýc začal rodiče přemlouvat, aby jej ze studií vzali, ale neposlechli jej.

V roce, kdy zemřel sv. Dominik (1221), vstoupil Petr v Boloni do řádu dominikánů. Horlivě zastával to, co stanovuje řehole a konal kající skutky až do té míry, že si dočasně poškodil zdraví. Byl ale schopen dostát povinnostem řeholníka a začal se připravovat na kazatelskou službu.

Kdosi jej v této době nařkl z jisté věci, které se ale zbožný Petr ve skutečnosti nedopustil (podobné problémy s pomluvami měla za svého života řada světců, i těch poměrně nedávných, např. Pio z Pietrelciny). Když jej vyslýchal převor konventu, Petr se ve své pokoře vůbec nehájil a pronesl, že přijme pokání (které si nezasloužil). Převor jej odeslal kát se do jiného kláštera. Legenda vypráví, že si nad tímto stavem ve kterém se octl, posteskl v modlitbě a jako odpověď od Krista zaslechl: „A co jsem učinil já, že mě přibili na kříž? Nebud malomyslný a uč se ode mně.“ Od té chvíle bylo Petrovi naprosto jedno, co se s ním bude dít. Trpělivě snášel různé těžkosti a utrpení. Spolubratří si jej začali pro jeho pokoru a odevzdanost do Boží vůle velice vážit, zvlášť když vyšla najevo jeho nevinna.

Působení[editovat | editovat zdroj]

Petr začal z vůle představených zastávat vysoké úřady. Byl jmenován inkvizitorem pro oblast Milánska. Ve svých kázáních se zaměřoval na potírání herezí („kacířství“), které rozšiřovali albigenští a valdenští. Stal se navíc převorem dominikánského konventu (čili kláštera) v Comu a Piacenze.

Působil jako velice úspěšný kazatel ve střední a severní Itálii a ve své horlivosti nepolevil ani, když se dozvěděl, že na něj heretici najali vrahy. Zmínil tuto skutečnost v jednom kázání a dodal k tomu, že kdyby jej zabili pro pravou víru, prospěli by mu nejvíce jak by jen mohli.

Mučednictví[editovat | editovat zdroj]

Když se s jedním řeholním spolubratrem vracel z Coma do Milána, byl napaden najatými vrahy. Jistý Carino z Balsama ho zranil sekerou do hlavy, poté Petr ještě stačil odříkat vyznání víry, načež byl od druhého vraha proboden dýkou. Těžce poraněn byl i jeho spolubratr, který ale zemřel až o několik dní později. Carino svého činu později litoval a stal se dominikánským laickým bratrem.

Kanonizace[editovat | editovat zdroj]

Mrtvý Petr byl přenesen do kostela sv. Eustorgia v Miláně, kde se pak konal jeho pohřeb. S místem jeho posledního pozemského odpočinku je spojeno mnoho „prokázaných“ zázraků. Papež Inocenc IV. jej kanonizoval v roce 1253, pouhý rok po jeho smrti.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]