Petr Veronský
| Sv. Petr Veronský | |
|---|---|
 |
|
| Mučedník | |
| Narození | 1205, Verona, Itálie |
| Úmrtí | 6. dubna 1252, Farga u Milána, Itálie |
| Svátek | 29. duben |
| Svatořečen | 25. března 1253 papežem Inocencem IV. |
| Úřady | řeholník - dominikán |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev |
| Atributy | v dominikánském oděvu držící nůž, s nožem v rameni, hlavě apod. |
| Patronem | Portorika, porodních asistentek |
Svatý Petr Veronský (1205, Verona – † 6. dubna 1252, Farga u Milána) je dominikán a světec katolické církve.
Život [editovat]
Mládí
Narodil se ve Veroně v Itálii v roce 1205 rodičům, již se hlásili k sektě albigenských. Díky tomu, že ve Veroně byly jen katolické školy, Petr měl možnost poznat pravou víru a upřímně k ní přilnul. To se nelíbilo jeho příbuzným. Jeho strýc začal rodiče přemlouvat, aby jej ze studií vzali. Ti jej neposlechli.
V roce, kdy zemřel sv. Dominik (1221), vstupuje Petr v Boloni do řádu dominikánů. Horlivě zastával to, co stanovuje řehole a konal kající skutky až do té míry, že si dočasně poškodil zdraví. Byl ale schopen dostát povinnostem řeholníka a začal se připravovat na kazatelskou službu.
Kdosi jej v této době nařkl z jisté věci, které se ale zbožný Petr ve skutečnosti nedopustil (podobné problémy s pomluvami měla za svého života řada světců, i těch poměrně nedávných, např. Pater Pio). Když jej vyslýchal převor konventu, Petr se ve své pokoře vůbec nehájil a pronesl, že přijme pokání (které si nezasloužil). Převor jej odeslal kát se do jiného kláštera. Legenda vypráví, že si nad tímto stavem ve kterém se octl, posteskl v modlitbě a jako odpověď od Krista zaslechl: "A co jsem učinil já, že mě přibili na kříž? Nebud malomyslný a uč se ode mně." - od té chvíle bylo Petrovi naprosto jedno, co se s ním bude dít. Trpělivě snášel různé těžkosti a utrpení. Spolubratří si jej začali pro jeho pokoru a odevzdanost do Boží vůle velice vážit, zvlášť když vyšla najevo jeho nevinna.
Působení
Petr začal z vůle představených zastávat vysoké úřady. Byl jmenován inkvizitorem pro oblast Milánska. Ve svých kázáních se zaměřoval na potírání herezí, které rozšiřovali Albigenští a Valdenští. Stal se navíc převorem dominikánského konventu (čili kláštera) v Comu a Piacenze.
Působil jako velice úspěšný kazatel ve střední a severní Itálii a ve své horlivosti nepolevil ani, když se dozvěděl, že na něj heretici najali vrahy. Zmínil tuto skutečnost v jednom kázání a dodal k tomu, že kdyby jej zabili pro pravou víru, prospěli by mu nejvíce jak by jen mohli.
Mučednictví
Když se s jedním řeholním spolubratrem vracel z Coma do Milána, byl napaden najatými vrahy. Jeden mu rozetnul hlavu sekerou, načež Petr ještě stačil odříkat vyznání víry, načež byl od druhého vraha proboden dýkou. Těžce poraněn byl i jeho spolubratr, který ale zemřel až o několik dní později.
Kanonizace
Mrtvý Petr byl přenesen do kostela sv. Eustorgia v Miláně, kde se pak konal jeho pohřeb. S místem jeho posledního pozemského odpočinku je spojeno mnoho prokázaných zázraků (kdyby se je nepodařilo prokázat, nebyl by Petr nikdy kanonizován). Papež Inocenc IV. jej kanonizoval v roce 1253, pouhý rok po jeho smrti.
