Pestřec obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pestřec obecný

Pestřec obecný
Pestřec obecný
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: hřibotvaré (Boletales)
Čeleď: pestřecovité (Sclerodermataceae)
Rod: pestřec (Scleroderma)
Binomické jméno
Scleroderma citrinum
Pers., 1801

Pestřec obecný (Scleroderma citrinum) je jedovatá houba z čeledi pestřecovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plodnice o velikosti 20–120 mm jsou nepravidelného kulovitého až elipsoidního tvaru, těsně přirostlé k zemi. Jejich povrch je zbarvený do okrově žlutavé barvy, je šupinatý, kožovitý, často popraskaný do malých, nepříliš pravidelných políček. Směrem ke spodní části plodnice je povrch stále hladší. Vnitřní část plodnice (teřich) je bílý a tuhý, se stářím plodnice začíná postupně tmavnout od narůžovělé až fialové barvy přes tmavě modrou až nakonec úplně po tmavě černou. Okrovka teřichu bývá 2 až 5 mm silná.[1] Po zčernání teřichu, který bývá prostoupen bílým neplodným pletivem, plodnice na vrcholu puká a nově vzniklým otvorem postupně uniká tmavě zelený až černý prach, který vznikl rozpadem teřichu.[2][3][4] Pro houbu je charakteristický silný kovový pach.[5]

Výtrusy jsou kulovité, tmavé a bradavičnaté o velikosti 7–12 µm,[6] s navzájem spojenými ostny.[5]

Třeň je jen velmi krátký, takřka neznatelný, a vystupuje z něj malý svazek žlutavých vláken podhoubí.[7]

Z listnatných stromů tvoří pestřec obecný mykorhizubřízou, dubembukem, mezi jehličnatými pak především s borovicísmrkem.[1] Na jeho plodnicích pak může parazitovat hřib příživný, který mu však příliš neškodí.[8]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Pestřec obecný roste zhruba od července do října[1][7] v písčitých a nevápenatých půdách. Kromě jehličnatých a listnatých lesů[1] vyhledává nejrůznější, spíše otevřenější místa jako jsou okraje rybníků a cest, křoviny, zahrady, vřesoviště, parky či kamenité stráně.[9] Někdy bývá velmi hojný.[3]

Kromě Evropy roste prakticky v celém mírném pásu a severní a jižní Africe.[6]

Použití[editovat | editovat zdroj]

I přesto, že je pestřec obecný považován za jedovatou houbu, v malém množství se používá jako chutné houbové koření (přibližně jeden až dva plátky na osobu).[3] I pak se však doporučuje plátky nejíst a z jídla raději odstranit, zejména u citlivějších osob.[10][11] Plátky lze dobře sušit navlečené na niti.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 80-7360-334-9. Kapitola Pestřec obecný, s. 390.  
  2. Scleroderma citrinum [online]. Medicinal Mushrooms, [cit. 2010-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d SMOTLACHA, Miroslav. Kapesní atlas hub. Praha : Ottovo Nakladatelství, 2008. Dále jen Smotlacha (2008). ISBN 978-80-7360-671-8. S. 226.  
  4. SVOBODOVÁ, Eva. SCLERODERMA CITRINUM Pers. – pestřec obecný / pestrec obyčajný [online]. BOTANY.cz, [cit. 2010-11-20]. Dostupné online.  
  5. a b LÆSSØE, Thomas; CONTE, Anna Del. Houby. Překlad Vladimír Antonín. Praha : Fortuna Print, spol. s r. o., 2004. Dále jen Læssøe a Conte (2004). ISBN 80-7321-115-7. Kapitola Pestřec obecný, s. 225.  
  6. a b PILÁT, Albert. Kapesní atlas hub. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1964. S. 18.  
  7. a b SMOTLACHA, Miroslav. Kapesní atlas hub. Praha : Ottovo Nakladatelství, 2002. ISBN 80-7181-675-2. S. 226.  
  8. Læssøe a Conte (2004, s. 208).
  9. pestřec obecný [online]. Biolib.cz, [cit. 2010-11-20]. Dostupné online.  
  10. Pestřec obecný [online]. Nahouby.cz, [cit. 2010-11-20]. Dostupné online.  
  11. Pestřec obecný (Scleroderma citrinium) [online]. hobby.cz, [cit. 2010-11-20]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu