Pero (strojní součástka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hřídel s drážkou pro pero a vloženým perem
Hřídel s perem vyjmutým z drážky pro pero
Spojení náboje s hřídelem pomocí pera, hřídelové matice KM a podložky MB

Pero (jiný název: klín vsazený) je strojní součástka používaná pro realizaci spojení hřídele s nábojem. Spojení je tvarové a slouží k přenosu kroutícího momentu mezi nábojem a hřídelem (např. mezi hřídelem a ozubeným kolem).

Montáž[editovat | editovat zdroj]

Pero je podlouhlý kovový díl (nejčastěji ocelový) s pravoúhlým průřezem. Vkládá se do drážky odpovídajícího tvaru vyfrézované v hřídeli. Svým tvarem z hřídele vystupuje. Příslušný náboj je opatřen průchozí drážkou odpovídajícího tvaru a je v axiálním směru nasunut na hřídel s perem. Pero lícuje svými boky s boky drážky v náboji i v hřídeli. Pero tedy přenáší svým tvarem kroutící moment z hřídele na náboj (v případě, že hřídel je hnacím elementem a náboj hnaným) nebo naopak z náboje na hřídel (náboj je hnací element a hřídel hnaný). V axiálním směru musí být náboj na hřídeli nějakým způsobem zajištěn (např. osazením na hřídeli, nalisováním na hřídel s přesahem, hřídelovou maticí KM s podložkou MB, atd.)

Dimenzování[editovat | editovat zdroj]

Velikost pera se určuje následovně:

  • šířka a výška (průřez) pera se určí z normy dle průměru hřídele.
  • minimální délka pera se stanoví pevnostním výpočtem pera na tlak, přičemž se vychází z daného kroutícího momentu, který má spojení hřídele s nábojem přenést.

Pevnostní výpočet[editovat | editovat zdroj]

Pevnostní výpočet se provádí pouze na tlak. Průřezy normovaných per jsou stanoveny tak, že pokud nebude překročeno maximální dovolené napětí v tlaku, nebude překročeno ani maximální dovolené napětí ve střihu.

Normy[editovat | editovat zdroj]

Rozměrové normy per:

  • ČSN 02 2513
  • DIN 6885
  • ISO R773
  • + jiné zahraniční ekvivalenty výše uvedených norem

Varianty provedení[editovat | editovat zdroj]

Existují pera zaoblená a s rovným čelem. Pera zaoblená mohou být v provedení s upevňovacím a odtlačovacím šroubem. Nosná délka (ta, která fakticky přenáší kroutící moment) pera s oválným čelem je pouze délka přímé části (bez zaoblení). U per s rovným čelem je nosnou délkou celá délka pera.
Dalším, dnes už zřídka používaným, typem pera je tzv. Woodruffovo pero.

Výhody / nevýhody a alternativy[editovat | editovat zdroj]

  • Přednosti spojení perem:
    • nízké náklady
    • jednoduchá montáž / demontáž
  • Nevýhody spojení perem:
    • vliv vrubu na hřídeli
    • nutné dodatečné axiální zajištění náboje
    • nevhodné pro změny směru zatížení
    • nevhodné pro přenos rázů
    • relativně nízký přenášený kroutící moment
    • dynamická nevyváženost sestavy (dá se korigovat použitím více per symetricky umístěných po obvodu hřídele
  • Alternativy:
    • nalisování náboje na hřídel s přesahem
    • drážkování
    • použití klínu
    • hřídele s tvarovým (nekruhovým) průřezem (pravoúhlé, trojúhelníkové, polygonální,...)
    • různé druhy svěrných spojení

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]