Perštejn (zřícenina)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Perštejn je zřícenina hradu, která leží na příkrém skalním ostrohu nad obcí Perštejn asi 3 km západně od města Klášterec nad Ohří, nad silnicemi vedoucími z Perštejna do částí Údolíčko a Vykmanov.
[editovat] Historie hradu
Hrad se dříve jmenoval Borschenstein a dodnes není jasné, kdo a kdy ho založil. Mohl to být Boreš z Rýzmburka anebo jeho příbuzní Šumburkové. První písemná zpráva o existenci hradu je z roku 1344 v souvislosti s Bedřichem ze Šumburka, pána na Perštejně.
Šumburkové roku 1352 přijali svá panství (Perštejn, Lestkov, Klášterec nad Ohří, Stráž nad Ohří, Prunéřov, Mikulovice aj.) jako léno od Karla IV. a stali se tak součástí zemí Koruny české, což ovšem nebránilo tomu, aby na hradě byla německá posádka. V roce 1446 Aleš ze Šumburka, člen strakonické jednoty uzavřel lenní svazek se saským markrabětem Fridrichem a německá posádka hradu začala pustošit okolní statky pánů věrných Jiřímu z Poděbrad. Po Alešově smrti (†1451), poručník Alešových synů, Bedřich ze Šumburka a Glouchova, nadále porušoval i chebské příměří mezi Poděbradem a Saskem. Odvetou mu bylo vojenské tažení vedené Jakoubkem z Vřesovic, kterého se zúčastnili mimo jiné i Jan Calta z Kamenné hory, Aleš a Petr ze Šternberka a města Žatec a Louny. Hrad byl obležen a posádka nakonec přiznala porážku a byla propuštěna na volný odchod se zbraněmi. Panství zůstalo nadále v držení Alšových synů, ale hrad byl pro výstrahu vypálen a pobořen. Bedřich ze Šumburka byl o pár let později jedním z vůdců křížové výpravy do Čech.
V roce 1508 Šumburkové hrad prodali Albrechtovi z Kolovrat a ten záhy poté prodal panství i s obnoveným hradem Oplovi z Fictumu, kterému tehdy patřil i Šumburk a Klášterec. V roce 1530 došlo ke zkonfiskování Perštejna v souvislosti s penězokazectvím. Hrad tehdy patřil Oplovu bratrovi Jiřímu a Ferdinand I. Habsburský začal hrad zastavovat různým členům královské rady. Během správy hradu královskými úředníky hrad nezadržitelně pustl a v roce 1537 se o něm mluví již jako o zřícenině. Zříceninu a panství se v roce 1539 podařilo soudně získat třetímu bratrovi Fictumovi Hanušovi. Místo opravování ruiny si postavil zámek v Klášterci nad Ohří.
