Pentachlorbenzen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pentachlorbenzen je chlorovaný aromatický uhlovodík, který se používal jako pesticid a zpomalovač hoření.
Obsah |
[editovat] Chemické vlastnosti
Za běžných podmínek je pentachlorbenzen bílá nebo bezbarvá krystalická látka, rozpustná jen minimálně ve vodě (0,83 mg.l-1). Dobře se rozpouští v benzenu nebo chloroformu. Teplota tání chlorbenzenu činí 86ºC a teplota varu je 277ºC.
[editovat] Použití a úniky do prostředí
Používal se hlavně jako pesticid (fungicid) jako zpomalovač hoření. Užíval se jako surovina pro výrobu dalšího pesticidu pentachlornitrobenzenu. V zemích EU se nyní pentachlorbenzen nevyrábí a jeho použití bylo v řadě zemí zakázáno.
Pentachlorbenzen se do prostředí dostává výhradně vlivem lidské činnosti, např. z papíren, chemiček (výroba trichlorethylenu), železáren, ropných rafinerií, skládek odpadů, čistíren odpadních vod, spaloven odpadů. Vzniká také jako produkt degradace jiných aromatických chlorovaných uhlovodíků jako jsou hexachlorbenzen nebo lindan.
[editovat] Ekologická rizika
Za přístupu vzduchu pentachlorbenzen podléhá biodegradaci - v povchových vodách fotodegradaci (působením slunečního záření), ve vzduchu se rozkládá reakcí s hydroxylovým radikálem. Ale tento proces je poměrně pomalý, takže může být proděním přenášen na dlouhé vzdálenosti. Bez přístupu vzduchu (např. v sedimentech, hlubších vrstvách půdy) je pentachlorbenzen perzistentní a může se zde proto kumulovat.
Pentachlorbenzen je toxický, pro vodní organismy dokonce vysoce toxický (LC50 pro ryby je rovna 250 µg.l-1). Má schopnost biokumulace - hromadí se v tukových tkáních zvláště ve vyšších článích potravního řetězce (dravci, všežravci).
[editovat] Zdravotní rizika
Pentachlorbenzen vstupuje do těla kontaminovaným vzduchem potravou nebo vodou. Poškozuje centrální nervový systém, játra a ledviny, předpokládá se jeho reprodukční toxicita. Jeho nebezpečnost zvyšuje schopnost bioakumulace.
[editovat] Regulace
V květnu 2009 bylo v Ženevě na 4. konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy rozhodnuto o zařazení pentachlobenzenu na černou listinu úmluvy o perzistentních organických látkách.[1]
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Chemie |
[editovat] Reference
 |
Související články obsahuje Portál Životní prostředí |
- ↑ Miroslav Šuta: Stockholmská úmluva: Tucet špinavců dostal 9 nových parťáků, respekt.cz, 10.5.2009
