Penízovka vřetenonohá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Penízovka vřetenonohá

Penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) je houba z čeledě špičkovité (Marasmiaceae ), řádu pečárkotvaré (Agaricales). Plodnice je jedovatá.[1] Plodnice lze spatřit v červnu až listopadu.

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

COLYFU[2]

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle EPPO je pro patogena s označením penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) používáno více rozdílných názvů, například Collybia fusipes nebo Agaricus contortus.[2][1]

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Austrálie, Asie, Severní Amerika, Evropa.[3][4]

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

Běžný druh.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plodnice jednoletá, polokulovitý klobouk má průměr 3–9 cm, později vyrůstá v kuželovitý až plochý s nerovným okrajem. Povrch klobouku plodnice hladký, za vlhka slabě slizký, za sucha mírně rozpukaný. Červenohnědý až rezavě hnědý klobouk s lupeny bývá tuhý, s dlouhým červenohnědým třeněm. Třeň 5–12 cm vysoký, 0,8-2 cm tlustý, plný, šroubovitě pokroucený. Výtrusný prach je bílý. Plodnice vyrůstá na kořenových nábězích dřevin.[L 1][5]

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Především dub, je uváděn i buk a listnaté dřeviny obecně.[1][5]

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Plodnice u kmene.[L 1]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Penízovka kroucená (Rhodocollybia prolixa var. distorta) – nejedlá.[1]

Fungi025.jpg

Význam[editovat | editovat zdroj]

Saprofyt, parazit, způsobuje bílou hnilobu dřeva, lámavost větví, odumírání kořene, prosvětlení koruny. Ohrožení bezpečnosti na stanovišti.[L 1]

Dříve považována za jedlou a tržní houbu. Nyní je považována za nejedlou až mírně jedovatou. Po konzumaci většího množství plodnic dochází k otravě.[1]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Jednoleté, vějířkovité až růžicovité plodnice se vytvářejí v červnu až listopadu.[1][6]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

V teplých oblastech Evropy, v listnatých lesích, dubohabrových hájích, šipákové a teplomilné doubravy, na nevápenatých půdách, v stromořadích, na pařezech a kořenech listnatých stromů.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.] : Biocont Laboratory, 2005.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f www.biolib.cz
  2. a b EPPO, COLYFU
  3. eol.org
  4. first-nature.com
  5. a b c SVOBODOVÁ, Věra. GYMNOPUS FUSIPES (Bull.) Gray – penízovka vřetenonohá / peniazovka vretenohlúbiková [online]. [cit. 2013-08-08]. Dostupné online. (česky) 
  6. http://www.stromvemeste.cz/choroby_skudci/trametes_hirsuta/trametes_hirsuta.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]