Peníze nebo život
| Peníze nebo život | |
|---|---|
| Země původu |  Československo |
| Žánr | filmová komedie |
| Scénář | Jan Werich, Jiří Voskovec |
| Režie | Jindřich Honzl |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Jiří Voskovec Jan Werich Hana Vítová Ljuba Hermanová Theodor Pištěk … více na Wikidatech |
| Hudba | Jaroslav Ježek |
| Kamera | Václav Vích |
| Střih | Antonín Zelenka |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 13. říjen 1932 |
| Peníze nebo život na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Peníze nebo život je v pořadí druhý film Voskovce a Wericha. Ve filmu zazněla píseň Jaroslava Ježka Život je jen náhoda, kterou zpívají Hana Vítová a Ljuba Hermanová. Snímek obsahuje i další písně, například valčík Rej vážek či Beguine Hydroplan. Režisérem filmu byl člen Osvobozeného divadla Jindřich Honzl.
Tvůrčí tým[editovat | editovat zdroj]
- Režie: Jindřich Honzl
- Námět a scénář: J. Voskovec, J. Werich, J. Honzl
- Hudba: Jaroslav Ježek
- Kamera: Václav Vích
- Architekt: Vilém Rittershain
- Produkce: Lloyd
- Exteriéry: Jevany, rybník Svět u Třeboně
- Ateriéry: A-B Vinohrady
Obsazení[editovat | editovat zdroj]
| Jiří Voskovec | Pepík |
| Jan Werich | Tonda |
| Hana Vítová | Hana |
| Ljuba Hermanová | Tondova dívka |
| Eliška Pleyová | Pepíkova žena |
| Theodor Pištěk | Pepíkův strýc |
| Theo Amady | Maurice van den Branden |
| Jaroslav Vojta | strýc Otto |
| Vladimír Majer | náčelník lupičů |
| Josef Skřivan | průvodce v muzeu |
| Miloš Nedbal | policejní prefekt |
| František Černý | starosta |
| Jaroslav Hurt | tchán |
| Marie Grossová | teta |
| Jaroslav Průcha | detektiv |
| Emil Bolek | zloděj náhrdelníku |
| Darja Hajská | Pepíkova sestřenice |
Děj[editovat | editovat zdroj]
Tonda, který byl dříve zlodějem, našel zlatý náhrdelník, jenž ztratil lupič běžící kolem. Když plánuje Tonda svůj nález skrýt v parku, potká svého kamaráda a spolužáka Pepíka, jenž v těchto místech právě plánoval provést sebevraždu kvůli nevěře své manželky.
Tonda se rozhodne, že půjde s Pepíkem k němu domů. Tam se nacházejí jeho příbuzní, kteří oslavují výročí svatby Pepíka s Helenou. Když jsou v nejlepším, přijde tajný policista, který dříve zatýkal Tondu. Tonda ukryje šperk do vázy s kyticí, kterou Helena dostala od svého tajného ctitele. Helena ale šperk najde a myslí si, že to je dárek od onoho ctitele. Odjede s tímto mužem na pustý ostrov, kde ji ctitel okrade a opustí. Jakmile se Tonda s Pepíkem dozví o jejím zmizení, začnou po Heleně pátrat. Najdou jejího nepoctivého ctitele a šperk mu zase vezmou. Poté přepadnou zloději Tondu s Pepíkem v muzeu a vznikne z toho rvačka. Nakonec vše dopadne dobře a Tonda s Pepíkem poctivě odevzdají šperk zlatníkovi, jemuž byl původně ukraden.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 45, 47, 76, 261, 288, foto 95, 96, 102, 103, 104, 105