Pekari páskovaný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pekari páskovaný

Pekari páskovaný
Pekari páskovaný
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď: pekariovití (Tayassuidae)
Rod: pekari (Tayassu)
Binomické jméno
Tyassu tajacu
(Linné, 1758)

Galerie Pecari tajacu ve Wikimedia Commons

Pekari páskovaný (Tayassu tajacu) je středně velký sudokopytník z čeledi pekariovitých, rozšířenější a známější ze dvou zástupců rodu Tayassu.


Popis[editovat | editovat zdroj]

Pekari páskovaný je nenápadně zbarvený, 80 - 100 cm velký savec s výškou v kohoutku až 50 cm a hmotností mezi 15 - 25 kg. Celé tělo má porostlé dlouhými, tmavě zbarvenými štětinatými chlupy. Svůj název získal díky nápadnému bílému pruhu na krku.

Mapka s rozšířením pekariho páskovaného (modře).

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v širokén spektru biotopů od pouště až po tropický deštný a opadavý les v Jižní a Střední Americe od Argentiny po Texas, Arizonu a Nové Mexiko. Vyhýbá se poze vyšším horským polohám. V současné době pokračuje jeho šíření na sever. Místy se stává synantropním druhem, navštěvuje lidská sídliště, kde se živí odpadky. Proniká i do většíchměst, jako je např, Asunción v Paraguayi.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Ve volné přírodě žije obvykle v menších, 2 - 20 (obvykle v 6 - 9) členných skupinách, které vede starší a zkušená samice. Je aktivní přes den, noc přečkává ve vlastnoručně vyhrabaných norách, které si hloubí většinou pod kořeny stromů. Požírá ovoce, kořeny, plody, traviny, bezobratlé živočichy i malé obratlovce. Podobně jako divočáci rád navštěvuje také bahnité oblasti.

Pekariové jsou nebojácná a obratná zvířata, v případě nutnosti dokáže vyvinout rychlost až 35 km/h a při ohrožení se často neostýchá použít velmi ostré zuby. Stádo pekariů se dokáže ubránit i jaguárovi. V zoologických zahradách mnohdy vážně pokoušou návštěvníky, kteří se je pokoušejí pohladit nebo krmit z ruky. Jihoameričtí indiáni se proto pekariů obávají. V mytologii kmene Guaraní vystupuje lidožravý netvor Ao ao který je napůl člověk a napůl pekari.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Po 142 – 148 denní březosti rodí samice v ústraní 1 – 4 mláďata, která dospívají již v prvním roce života. Mláďata mají žluté až rezavé zbarvení, jsou velmi aktivní hned po narození a ozývají se slabým bečením.

Chovy v ZOO[editovat | editovat zdroj]

Pekari páskovaný je často chován v zoologických zahradách po celém světě. V České republice jej můžeme spatřit v Zoo Praha,ZOO PlzeňZlín, Liberec a Ústí nad Labem. Na Slovensku v Žilině v soukromé zoo na sídlišti Hájik. ZOO Brno chová příbuzný, vzácnější druh pekariho bělobradého.

Pekari v Zoo Praha

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Collared Peccary na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]