Pearsonovo mezinárodní letiště Toronto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pearsonovo mezinárodní letiště Toronto
Letecký záběr letiště
Letecký záběr letiště
Základní informace
StátKanadaKanada Kanada
Kód letiště ICAOCYYZ
Kód letiště IATAYYZ
Souřadnice
Map
Hub pro
Statistika (2019)
Cestujících50 499 431
Odkazy
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pearsonovo mezinárodní letiště (anglicky Toronto Pearson International Airport nebo Mezinárodní letiště Lestera B. Pearsona, nebo zkráceně Letiště Pearsona, IATA: YYZ, ICAO:CYYZ) je mezinárodní letiště v největším městě kanadské provincie Ontario, Torontu. Letiště je hlavním leteckým uzlem torontské aglomerace, která je domovem přibližně 8,1 mil. populace, což představuje 25 procent obyvatelstva Kanady. Nachází se 25 km na severozápad od centra Toronta. Letiště nese název po kanadském politikovi a nositeli Nobelovy ceny míru, Lesteru Bowles Pearsonovi.

Toronto má nejvytíženější letiště Kanady s plochou dvakrát tak velkou, jako Vancouver Airport (které je druhé nejvytíženější).[1][2] V roce 2011 letiště odbavilo 33,4 milionu cestujících a letištěm prošlo 428 477 letadel. Je 23. nejrušnějším letištěm světa a 18. nejvytíženějším podle pohybu letadel. V roce 2006 bylo britským Institutem pro dopravní management oceněno jako nejlepší letiště světa.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území letiště bylo vytvořeno z devíti farmářských usedlostí, které v roce 1937 odkoupila Toronto Harbour Commission (komise torontského přístavu na pobřeží Velkých jezer, v té době měla na starosti i leteckou dopravu). Letiště bylo otevřeno v roce 1939 pod názvem Bishop Field Toronto Airport Malton. Bishop byl kanadské letecké eso z první světové války. První terminál byl vybudován v roce 1938 a byl to standardní terminál těch dob, vytvořený z farmářského domu. V té době ale území letiště představovalo plochu 1,7 km², letiště dále disponovalo kompletním osvětlením, zařízením k hlášení povětrnostních zpráv, dvěma dráhami s pevným a jednou dráhou s travnatým povrchem.

Do roku 1960 existovalo letiště pod názvem Letiště Malton. V roce 1984 bylo pojmenováno po Lesteru Bowles Pearsonovi. Roku 1991 byl otevřen Terminál 3, v roce 1997 severojižní přistávací dráha 15R/33L. Další přistávací dráha, 06R/24L, byla otevřena v roce 2002.

Terminály[editovat | editovat zdroj]

Monorail mezi terminály
Exteriér Terminálu 1

Letiště Pearson Airport má momentálně dva funkční terminály, Terminal 1 a Terminal 3. Terminal 1 byl otevřen v roce 2004 a nahradil starší Terminal 1, který byl zbourán. Byl navržen prestižními architektonickými kancelářemi Skidmore, Owings and Merrill LLP, Adamson Associates Architects a Moshe Safdiem and Associates. Mezi terminály jezdí monorail Link train.

Statistika[editovat | editovat zdroj]

Statistika počtu cestujících[4]
Rok Počet cestujících
2010 31 936 098
2011 33 435 351
2012 34 911 850
2013 36 107 306
2014[5] 38 571 961
2015 41 036 847
2016 44 335 198
2017 47 130 358
2018[6] 49 507 418
2019[7] 50 499 431

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Toronto Pearson International Airport na anglické Wikipedii.

  1. GTAA – Toronto Pearson today [online]. Gtaa.com [cit. 2011-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-23. (anglicky) 
  2. 2009 Passenger Statistics. www.gtaa.com [online]. [cit. 2011-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-17. 
  3. Greater Toronto Airport Authority[nedostupný zdroj] – Toronto Pearson Voted "Best Global Airport 2006" by the Institute of Transport Management – Oct 30, 2006
  4. Archivovaná kopie. www.torontopearson.com [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-03. 
  5. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2018-06-28 [cit. 2020-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-28. 
  6. Statistics. web.archive.org [online]. 2019-02-20 [cit. 2020-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-20. 
  7. Toronto airport - passenger traffic by type 2019. Statista [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]