Pearlův index
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pearlův index, pojmenovaný podle amerického biologa Raymonda Pearla (1879-1940), je jeden ze způsobů matematického vyjádření spolehlivosti antikoncepce. Zjednodušeně řečeno vyjadřuje, kolik žen ze 100 za rok při používání dané metody neplánovaně otěhotní. Poprvé byl zveřejněn v roce 1933.[1]
[editovat] Způsob výpočtu
Pearl index nejprve určuje pravděpodobnost neplánovaného početí za 1 měsíc užívání, poté se výsledek násobí 12 (zobecnění na 1 rok) a pro přehlednost (abychom získali snadno pochopitelný údaj v procentech) se výsledek násobí 100:

Nebo (pokud je jednotkou menstruační cyklus a nikoli měsíc, násobí se mezivýsledek 13, protože při průměrné délce 28 dnů vychází 13 cyklů za rok):

Minimální hodnota indexu je 0 (neplánovaně neotěhotní žádná žena), maximální pak nikoli 100, ale 1200 (nebo 1300), a to v případě, kdy otěhotní všechny ženy ve výzkumu hned během prvního měsíce (nebo menstruačního cyklu).
[editovat] Výhody
Hlavní výhodou Pearlova indexu je jeho srozumitelnost a snadnost výpočtu. Proto byl používán ve většině studií spolehlivosti kontroly početí až do začátku 90. let 20. století.
[editovat] Nevýhody
Velkou slabinou Pearlova indexu je, že nereflektuje počet pohlavních styků u jednotlivých párů v daném roce a výsledky tak nemusí odpovídat skutečné spolehlivosti antikoncepční metody.
- ↑ Pearl, Raymond (1933). "Factors in human fertility and their statistical evaluation". Lancet 222: 607–611.
| Související články obsahuje Portál Medicína |

