Pavel Popovič
| Pavel Romanovič Popovič | |
|---|---|
 |
|
| Kosmonaut CPK | |
| St. příslušnost |  SSSR |
| Datum narození | 5. října 1930 vesnice Uzin, Kyjevská oblast, Ukrajinská SSR, SSSR |
| Datum úmrtí | 29. září 2009 Gurzuf, Krym, Ukrajina |
| Jiné zaměstnání | Vojenský pilot |
| Hodnost | Generálmajor letectva (5. května 1976) |
| Čas ve vesmíru | 18 dní, 16 hodin a 27 minut |
| Kosmonaut od | 7. března 1960 |
| Mise | Vostok 4, Sojuz 14 |
| Kosmonaut do | 26. ledna 1982 |
Pavel Romanovič Popovič (rusky Попович, Павел Романович, 5. října 1930 vesnice Uzin, Kyjevská oblast, Ukrajinská SSR, SSSR – 29. září 2009, Gurzuf, Krym, Ukrajina) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ukrajinské národnosti. Letěl do kosmu dvakrát, v lodí Vostok 4 a Sojuzu 14, v obou případech byl velitelem lodě.
Obsah |
Život [editovat]
Po absolvování základní školy se šel učit truhlářskému řemeslu v Bílé Cerkvi. V roce 1945 byl přijat do Komsomolu. Po vyučení pokračoval čtyřletým studiem na průmyslové škole pracovních záloh v Magnitogorsku na Urale.[1] V roce 1951 se stal konstruktérem a brzy poté vstoupil do vojenského leteckého učiliště. A zapojil se v místním aeroklubu do létání. Nastoupil základní vojenskou službu v Novosibirsku u vojenského stíhacího letectva. Zde se seznámil se svou budoucí ženou. Roku 1954 v hodnosti poručíka nastoupil u letců na severu SSSR a za dva roky byl odvelen na Dálný východ a tady se oženil. Manželka Marina byla civilní příslušnicí vojenského letectva a má s ní dvě děti. Za splnění vládního úkolu byl roku 1961 vyznamenán Řádem rudé hvězdy. Poté se dostal do výcvikového střediska kosmonautů v Hvězdném městečku.
Lety do vesmíru [editovat]
V roce 1962 odstartoval z Bajkonuru v kosmické lodi Vostok 4 na oběžnou dráhu kolem Země. Letěl v lodi sám. A protože spolu s jeho lodí byl ve vesmíru i Vostok 3, šlo o první skupinový let dvou lodí na světě. Přistál na padáku.
V roce 1973 se připravoval s Arťuchinem k letu na vypušťěnou orbitální stanici Saljut 2 / Almaz 101-1. Stanice však předčasně zanikla.[2] V přípravě oba zůstali.
Podruhé letěl v roce 1974 a to se Sojuzem 14 společně s Jurijem Arťuchinem. I tento šestnáctidenní let, z větší části na orbitální stanici Saljut 3, byl úspěšný. Start i cíl byl obdobný, jako při prvním letu, tedy na území Kazachstánu.
- Vostok 4 (12. srpen 1962 - 15. srpen 1962)
- Sojuz 14, Saljut 3, Sojuz 14, (3. červenec 1974 – 19. červenec 1974)
Po letech [editovat]
V době startu československého kosmonauta Remka (1978) byl generálem a měl službu v řídícím středisku letů.[3]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha : Práce, 1987. Kapitola Pod znakem Berkut, s. 17.
- ↑ PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Kosmická obydlí, s. 199.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Pavel Romanovič Popovič, s. 183.
