Pavel Popovič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O českém politikovi a poslanci ČNR pojednává článek Pavel Popovič (politik).
Pavel Romanovič Popovič
Pavel Popovič
Kosmonaut CPK
St. příslušnost SSSR SSSR
Datum narození 5. října 1930
Uzyn, Kyjevská oblast, Ukrajinská SSR, SSSR
Datum úmrtí 29. září 2009
Gurzuf, Krym, Ukrajina
Jiné zaměstnání Vojenský pilot
Hodnost Generálmajor letectva (5. května 1976)
Čas ve vesmíru 18 dní, 16 hodin a 27 minut
Kosmonaut od 7. března 1960
Mise Vostok 4, Sojuz 14
Kosmonaut do 26. ledna 1982

Pavel Romanovič Popovič (rusky Попович, Павел Романович, 5. října 1930 Uzyn, Kyjevská oblast, Ukrajinská SSR, SSSR29. září 2009, Gurzuf, Krym, Ukrajina) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ukrajinské národnosti. Letěl do kosmu dvakrát, v lodí Vostok 4 a Sojuzu 14, v obou případech byl velitelem lodě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování základní školy se šel učit truhlářskému řemeslu v Bílé Cerkvi. V roce 1945 byl přijat do Komsomolu. Po vyučení pokračoval čtyřletým studiem na průmyslové škole pracovních záloh v Magnitogorsku na Urale.[1] V roce 1951 se stal konstruktérem a brzy poté vstoupil do vojenského leteckého učiliště. A zapojil se v místním aeroklubu do létání. Nastoupil základní vojenskou službu v Novosibirsku u vojenského stíhacího letectva. Zde se seznámil se svou budoucí ženou. Roku 1954 v hodnosti poručíka nastoupil u letců na severu SSSR a za dva roky byl odvelen na Dálný východ a tady se oženil. Manželka Marina byla civilní příslušnicí vojenského letectva a má s ní dvě děti. Za splnění vládního úkolu byl roku 1961 vyznamenán Řádem rudé hvězdy. Poté se dostal do výcvikového střediska kosmonautů v Hvězdném městečku.

Lety do vesmíru[editovat | editovat zdroj]

V roce 1962 odstartoval z Bajkonuru v kosmické lodi Vostok 4 na oběžnou dráhu kolem Země. Letěl v lodi sám. A protože spolu s jeho lodí byl ve vesmíru i Vostok 3, šlo o první skupinový let dvou lodí na světě. Přistál na padáku.

V roce 1973 se připravoval s Arťuchinem k letu na vypušťěnou orbitální stanici Saljut 2 / Almaz 101-1. Stanice však předčasně zanikla.[2] V přípravě oba zůstali.

Podruhé letěl v roce 1974 a to se Sojuzem 14 společně s Jurijem Arťuchinem. I tento šestnáctidenní let, z větší části na orbitální stanici Saljut 3, byl úspěšný. Start i cíl byl obdobný, jako při prvním letu, tedy na území Kazachstánu.

Po letech[editovat | editovat zdroj]

V době startu československého kosmonauta Remka (1978) byl generálem a měl službu v řídícím středisku letů.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha : Práce, 1987. Kapitola Pod znakem Berkut, s. 17.  
  2. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Kosmická obydlí, s. 199.  
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Pavel Romanovič Popovič, s. 183.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]