Paul de Barras

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Paul-François-Jean-Nicolas, vikomt de Barras (30. června 1755 ve Fox-Amphoux - 29. ledna 1829 v Chaillot) byl francouzský politik a nejvlivnější člen direktoria.

Paul de Barras

Život[editovat | editovat zdroj]

Barras, potomek jedné z nejstarších šlechtických rodin v Provenci vstoupil do královské armády a sloužil v zámoří (Ille de France, Pondichery). V roce 1783 se vrátil zpět do Francie v hodnosti kapitána a odešel do civilu. Žil pak v Paříži životem bonvivána. Zcela náhodou se účastnil pádu Bastilly a jeho milenka zpěvačka Sophia Arnauld jej seznámila s Mirabeauem, který jej uvedl do politiky. Připojil se jako člen Konventu roku 1792 k Hoře a hlasoval pro popravu Ludvíka XVI.. Jako člen Výboru pro veřejné blaho podílel se spolu s Tallienem a Fouchéem rozhodujícím způsobem na pádu Robespierra a jeho druhů a stal se předsedou Konventu. Byl znám svým světáckým způsobem života a úplatností. Roku 1795 byl v čele státu, jako člen Direktoria (5 direktorů), kde se profiloval jako nejvýraznější osobnost. Po státním převratu 18. fructidoru roku V (4. září 1797) převzal v Direktoriu moc triumvirát: Barras, Louis Marie de La Revelliere-Lepeaux a Jean–Francois Reubell.

Barras střídal milenky, jedou z nich byla Joséphine de Beauharnais, pozdější manželka Napoleona Bonaparte. V době royalistického povstání v Paříži roku 1795 ve svízelné, téměř bezvýchodné situaci ohrožení vlády pověřil Barras neznámého generála Buonaparta velením nad jednotkami věrnými vládě. Generál Bonaparte povstání brutálně, ale profesionálně dokonale potlačil. Generál se dvořil Josephině, ta ale váhala vázat se na neznámého generála, mj. i z důvodu, že byla o šest let starší, než on. Barras ji velmi přemlouval, aby se za generála vdala z důvodů, že se Josephiny chtěl zbavit a také chtěl mít na perspektivního generála vlivný kontakt. Prosadil i jmenování generála Bonaparte velitelem Italské armády (1796) a později i prosadil egyptskou výpravu (1798). Státní převrat 18. brumaire VIII (9. listopadu 1799), přinutil Barrase k odstoupení a ten pak byl Napoleonem z Francie vypovězen. Žil v Belgii a později v Římě. Navrátil se do Francie až po pádu Napoleonově. Koncem života uveřejnil v Chaillot své Paměti (Memoires). Je pohřben na pařížském hřbitově Pere-Lachaise.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu