Paul Pimsleur

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Paul Pimsleur (17. října 1927 – 22. června 1976) byl akademik, který se věnoval problematice aplikované lingvistiky.

Život

Pimsleur vyrůstal v New Yorku, kde získal bakalářský titul City College of New York a Ph. D. ve Francii a magisterské vzdělání v oboru psychologické statistiky Kolumbijské univerzity.

Jeho první praxe byla výuka francouzské fonetiky na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Po odchodu z univerzity pracoval na faktultách v Ohio State University, kde vyučoval francouzštinu a cizí jazyky. V této době byl vzdělávací program výuky cizích jazyků jedním z hlavních doktorských studijních programů v této oblasti v USA. Zřídil také jednu z největších jazykových laboratoří v USA a ve spolupráci s telekomunikační společností Ohio Bellovy laboratoře umožnil studium jazyků vlastním tempem a přes telefon.

Paul Pimsleur se později stal profesorem na The State University v New Yorku, kde zastával dvě profesorské pozice na francouzské a vzdělávací katedře. V roce 1968 a 1969 zakládajícím členem americké rady pro výuku cizích jazyků. Působil rovněž jako lektor na Ruprecht Karl University of Heidelberg. Zkoumal psychologii výuky jazyků a v roce 1969 byl přednášejícím na mezinárodním kongresu aplikované lingvistiky (International Congress of Applied Linguistics).

Jeho výzkum byl zaměřen na porozumění vzdělávání jazyků, zvláště přirozené výuce jazyků u dětí, které mluví aniž by znaly formální gramatická pravidla. Pro tento výzkum studoval postup ve výuce u skupiny dětí, dospělých a vícejazyčných dospělých. Výsledkem jeho výzkumu byl Pimslerův jazykový systém. Jeho knihy a články měly dopad na teorie jazykového vzdělávání a výuky.

V letech od 1958 do 1966 Pimsleur přezkoumal předchozí zveřejněné studie, které se týkaly lingvistických a psychologických faktorů zapojených do vzdělávání jazyků. Také organizoval několik vlastních studií. Roku 1963 se stal spoluautorem monografie s názvem Underachievement in Foreign Language Learning. Publikaci zveřejnila organizace Modern Language Association of America.

Svým výzkumem nalezl tři faktory, které mohou být měřeny a vyhodnocovány: slovní inteligence, sluchové schopnosti a motivace. Paul Pimsleur a jeho kolegové vyvinuli Pimsleur Language Aptitude Battery (PLAB), založený na těchto tří faktorech, pro posouzení jazykových schopností. Byl jedním z prvních vyučujících cizích jazyků, který ukázal zájem a pochopení pro studenty s obtížemi při vzdělávání cizího jazyka. Dnes je systém PLAB využíván pro výuku cizích jazyků.

Pimsleur zemřel neočekávaně na zástavu srdce během své návštěvy Francie v roce 1976. Jeho dcera Julia Pimsleur pokračovala ve výuce jazyků pomocí DVD pro malé děti s názvem „Little Pim“. Paulův partner Charles Heinle pokračoval ve vývoji Pimsleurových kurzů. V roce 1997 pak prodal firmu společnosti Simon & Schuster Audio.

Odkazy

Externí odkazy

• Zmínka ve článku Když se děti těší do školy
• Citace v části 3.2.4 - Rozložené opakování, PDF, bakalářská práce Jakub Holáň
• Převzatá stránka z Wikipedie na Facebooku
• Uživatelská videa na téma Paul Pimsler, YouTube
• Praktické využití metody, Imitum