Pavel Miki a druhové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Paul Miki)
Svatí
Pavel Miki a druhové
26 mučedníků z Nagasaki
Ilustrace mučedníků
Ilustrace mučedníků
mučedníci
Narození1564–1566
Úmrtí5. února 1597
Svátek6. února
Blahořečen(a)14. září 1627 papežem Urbanem VIII.
Svatořečen(a)8. června 1862 papežem Piem IX.
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributyukřižován nebo opřen o kříž a kopí
PatronemJaponska
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Poprava 26 japonských mučedníků

Svatí Pavel Miki a druhové, také Mučedníci z Nagasaki nebo 26 japonských mučedníků byli japonští křesťané, kteří dne jako první na Dálném východě pro své křesťanské přesvědčení podstoupili dne 5. února 1597 mučení a smrt.

Misie v Japonsku[editovat | editovat zdroj]

Od zahájení první křesťanské misie 15. srpna 1549, kterou na Dálném Východě založil a vedl jezuita sv. František Xaverský, se během půl století rozrostl počet křesťanů v Japonsku na úctyhodných 300 000. Následovala první vlna krutého pronásledování.

Nagasaki 5. února 1597 byla jako první ukřižována skupina 26 křesťanů, mezi nimiž bylo 6 španělských misionářů, 2 japonští jezuité a 17 japonských laiků. Nejznámější z nich a nejčastěji vyobrazení byli tři jezuité: Pavel Miki (Paulus Michi), Jakobus Kisai a Jan Goto.[1]

Dochovalo se svědectví o řeči, kterou pronesl Pavel Miki přibitý na kříži.

Když jsem dospěl až sem, předpokládám, že nikdo z vás si nemyslí, že bych teď nechtěl mluvit pravdu. A proto vám prohlašuji, že není jiné cesty ke spáse, než ta, kterou jdou křesťané. Tato cesta mě učí, abych odpustil nepřátelům a všem, kteří mně ublížili. Proto rád odpouštím králi a všem, kteří mě přivedli na smrt, a prosím je, aby ochotně přijali křesťanský křest.

Seznam mučedníků[editovat | editovat zdroj]

Jezuité[editovat | editovat zdroj]

Františkáni[editovat | editovat zdroj]

Laici, františkánští terciáři[editovat | editovat zdroj]

  • František Fahelante (*1543)
  • Bonaventura z Meaka
  • Kosma Takeya
  • Jan Kinoya (Kisaka) (*1568)
  • Antonín z Nagasaki (Deynam) (*1584)
  • Jáchym Sakakibara – (*1556
  • Gabriel z Duiska (z Meaka) (*1577)
  • Františka z Meaka
  • Lev Karasuma
  • Ludvík Ibaraki (*1584)
  • Matěj z Meako
  • Michael Kozaki (*1551)
  • Pavel Ibaraki
  • Pavel Suzuki (*1563)
  • Petr Sukejirō
  • Tomáš Kozaki (*asi 1582)
  • Tomáš Dangi

Ikonografie[editovat | editovat zdroj]

  • V malbě nebo v grafice jsou nejčastěji vyobrazeni tři nebo čtyři svatí Japonci, a to Miki a jeho dva až tři druhové, trpící na kříži, odění v dlouhém bílém rouchu nebo v černé klerice (jako jezuité). Jejich tváře jsou stejné, nemají portrétní fyziognomii. V českých jezuitských kostelech bývá jejich malý obrázek umístěn na predele oltáře nebo v nástavci oltářního obrazu svatého Františka Xaverského, (například u sv. Mikuláše na Malé Straně).
  • V drobných formátech 3 mučedníci bývají zpodobeni se svými mučiteli, kteří mají fyziognomii Japonců (šikmé oči, černé vlasy stažené do ohonu, a oděni jsou v krátkém kimonu) a bodají je kopím do boku. Někdy kříže stojí v močále, nebo jsou světci ukřižování hlavou dolů s ranami na krku, z nichž vytéká krev.
  • Sochy v životní velikosti stojící nebo opírající se o mohutný kříž z kmene stromu a kopí se vyskytují také na oltářích svatého Xaveria, například na bočním oltáři kostela svatého Ignáce v Praze.

Úcta[editovat | editovat zdroj]

Blahořečeni byli dne 14. září 1627 papežem Urbanem VII. Svatořečeni byli 8. června 1862 papežem bl. Piem IX.

Jejich památka je slavena 6. února.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LCI 8, s. 29

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LCI 8 = Lexikon der christlichen Ikonographie, Ikonographie der heiligen, Wolfgang Braunfels (ed.), Band 8, Herder: Freinurg-Basel-Rom-Wien 1994, s. 29–30 (Märtyrer von Nagasaki)
  • Denní modlitba církve, sv. III. Praha: Česká liturgická komise, 1987. Kapitola Sv. Pavla Mikiho a druhů, mučedníků, s. 784. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]