Paul Ehrlich

Paul Ehrlich
Paul Ehrlich
Narození	14. března 1854; Strzelin
Úmrtí	20. srpna 1915 (ve věku 61 let); Bad Homburg vor der Höhe
Příčina úmrtí	cévní mozková příhoda
Místo pohřbení	Starý židovský hřbitov ve Frankfurtu
Alma mater	Maria-Magdalenen-Gymnasium; Vratislavská univerzita; Štrasburská univerzita; Lipská univerzita; Rostocká univerzita; Freiburská univerzita
Povolání	biolog, imunolog, vynálezce, lékař, vysokoškolský učitel, chemik a farmakolog
Zaměstnavatelé	Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně (od 1890); Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt (od 1899); Univerzita v Göttingenu (od 1904); Charité
Ocenění	Croonian Medal and Lecture (1900); Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1908); zahraniční člen Královské společnosti (1910); Liebigova medaile (1911); Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1912); … více na Wikidatech
Choť	Hedwig Pinkus
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paul Ehrlich (14. března 1854, Strzelin u Vratislavi – 20. srpna 1915, Bad Homburg vor der Höhe) byl německý chemik, lékař, serolog a imunolog. Objevil účinnou zbraň proti infekcím: salvarsan. Za své objevy obdržel v roce 1908 Nobelovu cenu.

Když už bylo známo, že infekce způsobují mikroby (bakterie), bylo důležité je poznávat pod mikroskopem, rozeznávat také jejich stav a bezpečnost. Bylo zapotřebí je učinit pod mikroskopem viditelnými. A tady pomohlo jejich barvení. Ehrlich tomu věnoval velikou pozornost. Nejen že vynalezl různé druhy barvení (zejména v roce 1883 objevil spolehlivé barvení bacila tuberkulózy), ale sledoval specifické účinky barviv.

Metodiku barvení krve považoval za velmi důležitou a hodně se jí zabýval. O tom svědčí jeho spis „Příspěvky k barevné analýze v histologii a klinice krve“. Z výsledků usoudil, že zde by mohla být cesta k léčbě infekcí. Ehrlich také klasifikoval leukocyty (bílé krvinky schopné ničit mikroby) a zabýval se i leukemiemi, což je druh zhoubných nádorů vznikajících z krvetvorných orgánů a provázených obrovským zvýšením počtu a deformacemi bílých krvinek.

V letech 1897 až 1904 se Ehrlich zabýval vlastnostmi lidského séra a vztahy antigenu (škodliviny) a antilátky (protilátky). Sledoval zákonitosti imunity. V letech 1907 až 1910 hledal se svými spolupracovníky neškodná barviva, jež by pomáhala proti infekcím. Po dlouhém hledání našli salvarsan, jenž se stal lékem proti syfilis (skoro proti všem jejím formám) až do objevu penicilinu.

Za objev salvarsanu dostal Ehrlich Nobelovu cenu.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Paul Ehrlich na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Šablona:Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1901–1925