Paul Drude

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Paul Karl Ludwig Drude
Paul Karl Ludwig Drude
Paul Karl Ludwig Drude
Narození 12. července 1863
Braunschweig, Brunšvicko
Úmrtí 5. července 1906
Berlín, Německo
Státní příslušnost Němec
Obor Fyzik
Známý díky teorie optiky, model elektrické vodivosti

Paul Karl Ludwig Drude (12. července 1863, Braunschweig5. července 1906, Berlín) byl německý fyzik se zaměřením na optiku, kterou výrazně pomohl propojit s Maxwellovou teorií elektromagnetismu.

Život a práce[editovat | editovat zdroj]

Drude studoval matematiku a fyziku na univerzitě v Göttingenu. Ve své dizertační práci [1][2] položil mj. základy elipsometrie, spolu s reflektometrií dnes rozšířené metody určování optických vlastností materiálů a tenkých vrstev. V roce 1894 se Drude stal mimořádným profesorem na univerzitě v Lipsku. V roce 1900 se stal šéfredaktorem vědeckého časopisu Annalen der Physik. V tomro roce také vytvořil první prakticky použitelný mikroskopický model elektrické vodivosti kovů.[3] [4] a vydal první část monografie o optice [5][6], která je první moderní učebnicí optiky založené na teorii elektromagnetického pole. V letech 1901-1905 působil jako řádný profesor fyziky na univerzitě v Giessenu. Až do své smrti pak vedl fyzikální ústav Humboldtovy univerzity v Berlíně. V roce 1906, týden po uvedení do Pruské akademie věd z ne zcela jasných důvodů spáchal sebevraždu.

Je po něm pojmenován kráter Drude na Měsíci a ústav Paul-Drude-Institut für Festkörperelektronik v Berlíně.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul Drude na anglické Wikipedii.

  1. P.Drude, Über die Reflexion und Brechung des Lichtes an der Grenze absorbierender Kristalle, disertační práce, Univerzita Göttingen, 1887
  2. [1]Drude, P. (1887), Über die Gesetze der Reflexion und Brechung des Lichtes an der Grenze absorbirender Krystalle, Annalen der Physik, 268:584–625. doi: 10.1002/andp.18872681205
  3. [2]P. Drude, Zur Elektronentheorie der Metalle, Annalen der Physik, 306/3, 1900,doi 10.1002/andp.19003060312
  4. [3]P. Drude, Zur Elektronentheorie der Metalle; II. Teil. Galvanomagnetische und thermomagnetische Effecte, Annalen der Physik,308/11,doi= 10.1002/andp.19003081102
  5. P. Drude, Lehrbuch der Optik, 1. Aufl., S. Hirzel, Leipzig 1900
  6. P. Drude, Lehrbuch der Optik, 2. erw. Aufl., S. Hirzel, Leipzig 1906

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]