Pěvci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Passeriformes)
Jak číst taxoboxPěvci
alternativní popis obrázku chybí
Konipas luční (Motacilla flava)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Linnaeus, 1758
Podřády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pěvci (Passeriformes) jsou největší řád ptáků. Dosud bylo popsáno přes 6500 druhů pěvců ve více než 140 čeledích,[1] což je více než polovina všech ptačích druhů. Jak už název řádu napovídá, pro pěvce je nejcharakterističtější vlastností zpěv. Jsou považováni za stromové ptáky díky svým nohám uzpůsobeným k sezení i na velmi tenkých větvích. Pěvce lze potkat na celém světě, na pouštích i v tropických deštných lesích.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Většina pěvců je menší než ostatní druhy ptáků. Všichni pěvci mají altriciální neboli krmivá mláďata.

Zpěv[editovat | editovat zdroj]

Většina druhů tohoto řádu jsou zpěvní ptáci a v krku mají složité svalstvo kontrolující hlasivky. Zpěvný orgán, který je pro pěvce typický, se nazývá syrinx. Díky němu mají výbornou kontrolu nad hlasem (přestože některé druhy mohou vyluzovat i nelibozvučný zpěv, jako například vrány). Zpěvem označují teritorium, ve kterém žijí, také jím vábí samec samičku k páření. Podle zpěvu můžeme rozpoznat jednotlivé rody a druhy pěvců.

Někteří pěvci žijící ve městech (resp. hlučných lokalitách) mají problém zahnízdit, neboť jejich zpěv je rušen silničním hlukem, vinou něhož samičky pořádně neslyší nízkofrekvenční prvky melodií, a vnímají tak zpěváky jako nevhodné partnery k páření.[2] Frekvence zpěvu ale nesouvisí s habitatem.[3] Ptáci se učí zpívat od rodičů již před vylíhnutím.[4]

Evoluční vývoj[editovat | editovat zdroj]

Fylogeneze pěvců a vztahy mezi jejich čeleděmi byly až do konce 20. století spíše záhadné. Mnoho čeledí pěvců bylo seskupeno dohromady na základě morfologických podobností, o kterých jsme dnes přesvědčeni, že jsou důsledkem konvergentní evoluce a ne blízké genetické příbuznosti. Například střízlíci ze severní polokoule, z Austrálie a z Nového Zélandu jsou si velmi podobní, a to jak vzhledem, tak chováním, a přesto podle vědců patří do tří různých fylogenetických větví pěvců.

Stále ještě se musí provést velká část výzkumu, ale série biochemických studií odkrývá stále více informací o původu a evoluci pěvců. Nyní se má za to, že původní pěvci se vyvinuli na Gondwaně přibližně v době kdy se tento jižní superkontinent odlamoval. Nejprve se vyvinuli pokřovníci, pak křikaví až o něco později se vyvinuli zpěvní ptáci. Jedna z hlavních skupin pěvců, parařád Passerida, tedy pěvci podobní vrabcům, se objevili jako sesterská skupina parařádu Corvida (pěvci podobní krkavcovitým) a migrovali na severní polokouli, kde dál pokračoval explozivní vývoj nových druhů. Od té doby proběhlo mnoho promíchání severních druhů s druhy vracejícími se na jih, a jižních druhů migrujících na sever. Podle novějších biomolekulárních studií se zdá pravděpodobnější, že pěvci se objevili až na začátku kenozoika a jejich největší evoluční radiace následovala po události K-Pg před 66 miliony let.[5]

Systém pěvců[editovat | editovat zdroj]

Pěvci se tradičně dělí na dva podřády, a to na křikavé (Tyranni) a zpěvné (Passeri). Moderní taxonomie rozeznává ještě podřád pokřovníci (Acanthisitti),[6][7][8] kteří představují bazální skupinu všech pěvců.[9] Následují neúplný seznam zahrnuje jedny z hlavních čeledí pěvců. Tučně jsou označeny čeledě, jejichž zástupci se vyskytují i na území Česka.

Podřád: pokřovníci (Acanthisitti)

Podřád: křikaví (Tyranni)

Podřád: zpěvní (Passeri)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Orders of Birds. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.1, 2023 [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Zvýšený hluk ve městech odrazuje ptáky od hnízdění. operenci.cz [online]. [cit. 2013-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. ↑ Max Planck Society. Global study on bird song frequency. phys.org [online]. 2020-12-22 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Flinders University. Songbirds 'teach chicks before they hatch'. phys.org [online]. 2016-03-28 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ CROUCH, Nicholas M.A.; RAMANAUSKAS, Karolis; IGIĆ, Boris. Tip-dating and the origin of Telluraves. S. 55–63. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 2019-02. Roč. 131, s. 55–63. Dostupné online. DOI 10.1016/j.ympev.2018.10.006. (anglicky) 
  6. ↑ WIRTHLIN, Morgan; LOVELL, Peter V.; JARVIS, Erich D. Comparative genomics reveals molecular features unique to the songbird lineage. BMC Genomics. 2014-12-13, roč. 15, čís. 1, s. 1082. Dostupné online [cit. 2024-04-16]. ISSN 1471-2164. DOI 10.1186/1471-2164-15-1082. PMID 25494627. 
  7. ↑ MOYLE, Robert G.; CHESSER, R. Terry; BRUMFIELD, Robb T. Phylogeny and phylogenetic classification of the antbirds, ovenbirds, woodcreepers, and allies (Aves: Passeriformes: infraorder Furnariides). Cladistics. 2009-08, roč. 25, čís. 4, s. 386–405. Dostupné online [cit. 2024-04-16]. ISSN 0748-3007. DOI 10.1111/j.1096-0031.2009.00259.x. (anglicky) 
  8. ↑ OHLSON, Jan I.; IRESTEDT, Martin; ERICSON, Per G. P. Phylogeny and classification of the New World suboscines (Aves, Passeriformes). Zootaxa. 2013-02-07, roč. 3613, čís. 1, s. 1–35. Dostupné online [cit. 2024-04-16]. ISSN 1175-5334. DOI 10.11646/zootaxa.3613.1.1. (anglicky) 
  9. ↑ ERICSON, Per G. P.; CHRISTIDIS, Les; COOPER, Alan. A Gondwanan origin of passerine birds supported by DNA sequences of the endemic New Zealand wrens. Proceedings of the Royal Society of London. Series B: Biological Sciences. 2002-02-07, roč. 269, čís. 1488, s. 235–241. Dostupné online [cit. 2024-04-16]. ISSN 0962-8452. DOI 10.1098/rspb.2001.1877. PMID 11839192. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ptáci
Běžci
Letci
Galloanserae
Neoaves
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pěvci&oldid=23828959“