Paseka (okres Olomouc)
| Paseka | |
|---|---|
 Kostel svaté Kunhuty | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Uničov |
| Obec s rozšířenou působností | Uničov (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′47″ s. š., 17°13′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 290 (2023)[1] |
| Rozloha | 22,83 km²[2] |
| Nadmořská výška | 568 m n. m. |
| PSČ | 783 86, 783 97 |
| Počet domů | 344 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Paseka 17 783 97 Paseka u Šternberka starosta@obecpaseka.cz |
| Starostka | Lenka Niessnerová |
| Oficiální web: www | |
  Paseka | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 504785 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Paseka (dříve Těchanov, německy Passek[4]) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží na rozhraní Hané a Nízkého Jeseníku, zhruba 7 km východně od Uničova a protéká jí říčka Teplička. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Za obcí, ve směru na Rýmařov, se nachází Odborný léčebný ústav.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Paseka (k. ú. Paseka u Šternberka)
- Karlov (k. ú. Karlov u Paseky)
- Pasecký Žleb (k. ú. Paseka u Šternberka)
V letech 1961–1992 byl součástí obce i Mutkov.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1326, tehdy se ještě nazývala Těchanov, resp. Nový Těchanov, pojmenování Paseka se objevilo poprvé až v roce 1368.[6] Ve znaku měla svatou Kunhutu[7] a byla majetkem olomoucké kapituly. Od 70. let 14. patřila k sovineckému panství, po roce 1850 z ní byla samostatná obec v soudním okrese Uničov (politický okres Litovel, od roku 1909 politický okres Šternberk). Původně česká obec, známá ovocnářstvím a chovem dobytka, se v 17. století poněmčila, žila zde ale stále významná české menšina (např. v roce 1930 bylo z celkem 1414 obyvatel 1068 Němců[8]). Kromě zemědělské výroby zde fungovaly dva mlýny, dvě pily, několik lomů a před první světovou válkou bylo nad Pasekou zřízeno sanatorium pro plicní choroby, jež zde jako Odborný léčebný ústav Paseka působí dodnes. První škola sídlila v budově fary, a sice od roku 1658 do roku 1688, státní česká menšinová obecná škola zde působila od školního roku 1933/1934 až do roku 1937/1938. Tehdy se Paseka stala součástí Sudet a po roce 1945 byli němečtí obyvatelé odsunuti.[6] Roku 1960 se stala součástí okresu Olomouc a o rok později k ní byly jako její místní části připojeny do té doby samostatné obce Karlov a Mutkov spolu s Paseckým Žlebem (Mutkov se, již bez Paseckého Žlebu, opět osamostatnil k roku 1993).[5]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Farní kostel svaté Kunhuty – původem gotický mariánský chrám, k němuž byla kolem roku 1600 přistavěna věž, byl radikálně přestavěn kolem roku 1780 a zasvěcen sv. Kunhutě. Má cenné vnitřní zařízení: renesanční kamennou erbovní desku Jana staršího Kobylky z Kobylího a na Sovinci a Anny Ederovny ze Štiavnice z let 1592–1607. Novobarokní oltáře pocházejí z řezbářské dílny Kutzerů. Ikonograficky cenný pozdně barokní obraz na hlavním oltáři představuje Boží soud svaté Kunhuty od vídeňského malíře Ignáce Ablassera z roku 1770. Renesanční náhrobní deska s postavou těžkooděnce ve zbroji představuje Dionýsa Pivce († 1598) s rodovými znaky Pivců a Lapáčků ze Rzavého.[9]
- socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1735 před kostelem svaté Kunhuty
- Odborný léčebný ústav Paseka – Původně Zemská plicní léčebna Paseka byla založena v roce 1915, 16. října téhož roku přijala první nemocné tuberkulózou. Součástí areálu je nově revitalizovaný několikahektarový park volně přístupný po celý rok.
Turistické cíle[editovat | editovat zdroj]
- Arboretum, které založil Ing. Radim Slabý v roce 2008. Nachází se cca 1 km za obcí Paseka směr Sovinec, po pravé straně před odbočkou na Karlov, na místě bývalé skládky. Otevřeno od jara do podzimu.
- Kaskádovitý Pasecký vodopád se nachází v údolí potůčku Teplička, při silnici od Paseky do Paseckého Žebu. Vidět je částečně od silnice a vysoký je cca 5 metrů. V hlubokém údolí, které protíná zelená turistická značka, se poté nachází ještě další menší kaskády a vodopády. Pro turisty je zde odpočinková pergola - výhledna.
- Přírodní biokoupaliště se nachází v horní části obce u silnice směr Huzová. Koupaliště je po celkové rekonstrukci; velký bazén, dětský bazén s vodním prvkem a tobogánem.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Socha svatého Jana Nepomuckého -
Arboretum -
Odborný léčebný ústav v Pasece
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 604.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 221, 333.
- ↑ a b KOUDELA, Miroslav. Paseka. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 119.
- ↑ Seichterová, Hana: Razítka obcí bývalého sovineckého panství do roku 1951, in Střední Morava 33/2012, ISBN 978-80-85807-52-3, s. 98–113.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 101.
- ↑ SAMEK Bohumil–DOLEJŠÍ Kateřina, Umělecké památky Moravy a Slezska 3.2., O/P. Academia Praha 2021, ISBN 978-80-200-3122-8, s. 688–691, obr. 1192-1197.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Paseka na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Paseka (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Paseka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Odborný léčebný ústav Paseka
