Parapsychologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Parapsychologie (dříve metapsychologie, v zemích bývalého východního bloku se používá i materialističtěji znějící termín psychotronika[1]) je široká vědní disciplína zabývající se jevy, které se vymykají základním pěti smyslům, a která pracuje s tzv. paranormálními jevy. Disciplína se zabývá především otázkami mimosmyslového vnímání a telekineze, jeho badatelé se však věnují dalšímu spektru přináležících disciplín jako je transcendentologie, léčitelství apod.

Termín parapsychologie

Vznikl koncem 19. století, kdy někteří vědci začali záhadné jevy při spiritistických seancích (Spiritismus) vysvětlovat mimosmyslovým působením. V r.1882 byla založena v Londýně první parapsychologická společnost „Society for Psychical Research“, záhy další společnosti i speciální vědecké parapsychologické laboratoře a začaly se vydávat parapsychologické časopisy.[1] Samotný název disciplíny parapsychologie pochází od německého filozofa Maxe Dessoira, jež jej uvedl v roce 1889.

Oficiálně byl přijat po mezinárodním kongresu, jenž se konal v červenci 1953 v Utrechtu.[zdroj⁠?] Došlo tak ke sjednocení názvu disciplíny, který byl do té doby nazýván různými názvy (psychické bádání, metapsychika, psychotronika…), což bylo matoucí. Vyústěním tohoto kongresu byl mimo jiné i vznik první evropské katedry parapsychologie na univerzitě v Utrechtu.

Parapsychologické jevy

Do rámce parapsychologie patří různé mimosmyslové schopnosti, jevy psychosenzorické i psychomotorické. Do první skupiny patří mimosmyslové vnímání (Extra Sensory Perception – ESP), kam řadíme jasnovidnost (paragnózie), přenos myšlenek (telepatie) a předvídání budoucnosti (proskopie). Mezi jevy psychokinetické, motorické, patří telekineze, levitace, materializace, transformace energie apod. Všechny tyto jevy mají být zprostředkovány dosud neznámou silou. Představy o její povaze byly rozmanité, od materialistických, jako je elektrická energie, biomagnetismus (mesmerismus), kosmická i gravitační energie, vibrace, dnes kvantové děje, až k mystickým (mentiony, tachyony, astrály atd.). Byl zvolen i neutrální termín pro takové síly: „psí“ (PSI = psychické síly).[1]

Studium parapsychologických jevů mělo zprvu charakter vědecké disciplíny, která se snažila experimentálně tyto jevy potvrdit, a prokázat také existenci síly „psí“, např. hádáním tažených karet, viděním na dálku, Ganzfeld experimenty nebo ovlivněním generátorů náhodných čísel psychickým působením. Experimentální výzkum, který měl umožnit využívat mimosmyslové kontakty ve vojenství, se prováděl i v době studené války v USA, Británii i v SSSR.[1]

Například C. M. Pleas a N. Dean Dey, nevýzkumní pracovníci na univerzitě v Delaware, při studiu mimosmyslové interakce člověka a mikrobů (Tetraselimis suecica) v letech 19861989 došli k závěru, že signifikancí p < 0,05 nelze tuto interakci potvrdit v opakovatelných experimentech. Přesto v závěru konstatují, že mimosmyslová interakce může být souvztažným jevem, který je závislý na vjemech.[2]

Ze strany vědecké komunity jsou parapsychologické jevy nezřídka prohlašovány za neexistující nebo neprokázané a celá parapsychlologie za nevědeckou nebo pseudovědeckou.[1]

Lidé

K významným parapsychologům patřil Břetislav Kafka (18911967), který využíval k výzkumu paranormálních jevů hlubokého hypnotického transu. Kafka byl mimořádný hypnolog a díky spolupráci s výtečnými subjekty učinil řadu zajímavých pokusů a objevů v oblasti telepatie, jasnovidectví či telekineze. Veškeré své poznatky, které za bezmála 40 let systematické práce nashromáždil, soustředil ve svých knihách Parapsychologie, Nové základy experimentální psychologie a Kultura rozumu a vůle.[3]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Parapsychologie Stručný výkladový slovník českých skeptiků – heslo parapsychologie, sysifos.cz
  2. C. M. PLEAS and N. DEAN DEY. Conditions That Appear to Favor Extrasensory Interactions Between Homo Sapiens and Microbes. Journal of Scientific Exploration. 1990, roč. 4, čís. 2, s. 3 - 23. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BretislavKafka.cz

Literatura

Související články

Externí odkazy