Papoušek královský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Papoušek královský

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Metazoa)
Kmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Řád: papoušci (Psittaciformes)
Čeleď: papouškovití (Psittacidae)
Rod: papoušek (Alisterus)
Binomické jméno
Alisterus scapularis
(Lichtenstein, 1818)
Alisterus scapularis range.png

Papoušek královský (Alisterus scapularis) obývá tropické a subtropické prales na východním pobřeží Austrálie a přilehlá pohoří. První, kdo, tento druh popsal, byl v roce 1818 Lichtenstein. Tito papoušci se vyskytují v párech nebo hejnech čítajících pár kusů. Ojediněle se s ním můžeme setkat v blahovičníkových buších, či křovinách. Papoušci mají přibližně 44 cm.

Jako velká většina australských papoušků i papoušek královský výborně vzdoruje mrazu a v našich klimatických podmínkách je úspěšně chováván ve venkovních celoročních voliérách. Do nedávna nebyl v našich chovech příliš rozšířený, hlavně pro vyšší náročnost jeho odchovu. Nyní se tento druh rozšiřuje a stále častěji jej můžeme spatřit v chovech našich chovatelů. Zemědělci tento druh považují za škůdce, protože dokáží zlikvidovat velké množství obilnin na polích a ovoce v sadech.

Chov[editovat | editovat zdroj]

Pro královské papoušky je doporučená voliéra minimálně 4 metry dlouhá. V podstatě čím větší, tím lepší. V domácích podmínkách byste měli mít klec s rozměry alespoň 60x60x80 cm. Pokud však budete mít tuto klec, je nutné počítat s tím, že bude papoušek potřebovat dlouhodobý každodenní prolet mimo klec.

Voliéra[editovat | editovat zdroj]

Rozměry hnízdních budek pro tyto papoušky jsou větší. Velmi vhodné jsou používané prkenné budky ve tvaru obráceného L, vysoké alespoň 1,5 metru. Mají tu výhodu, že do budky neproniká světlo a samice není rušena často agresivním samcem. Používají se i kmenové budky. Na dně by měla být chovatelem zhotovená hnízdní prohlubeň. Ve svislých typech se připevňuje do vnitřní strany pod otvor žebříček z pletiva nebo z dřevěných latěk, který papouškům usnadňuje přístup do budky a zamezí rozbití snůšky. Vyšší typ hnízdních budek musí mít v dolní části zhotovený kontrolní otvor pro snadný přístup při kontrole snůšky. Ve své domovině páry hnízdí nejčastěji v dutinách eukalyptových stromů, které si papoušci nalézají už „vykotlané“, a které si následně upravují. Podle nálezu byli papoušci schopni hnízdit v hnízdní dutině hluboké 12 m. Jako vystýlka jim slouží štěpky vznikající při úpravě kotliny.

Papoušek královský se může chovat ve skupině pouze mimo dobu rozmnožování, neboť v této době jsou samci v toku dost agresivní. Chovatel v této době musí sledovat chování hnízdícího páru, aby nedošlo k uhonění a usmrcení samice samcem. Tolerovat se budou třeba s bažanty, na jiné druhy papoušků budou však útočit. Ideální stav je chovat je po páru.

Krmení[editovat | editovat zdroj]

Papoušky královské krmíme především směsí slunečnice, ovsa, semence, kukuřice atd. Nedílnou součástí jejich jídelníčku musí být různé druhy ovoce a zeleniny, jež velmi rádi konzumují – hroznové víno, jablka, hrušky, višně, třešně, hlávkový salát, čínské zelí, z přírody je možno podávat pampelišky, ptačinec, žabinec atd. V období rozmnožování se ptákům podává vaječná míchanice s nasekanou kopřivou, popřípadě zakoupenými vitamíny. V zimním období se papouškům do krmení přidávají vitamíny a minerály, nebo například zamrzlé bobule šípku, jeřabiny, kukuřice apod.

Chovná sezóna[editovat | editovat zdroj]

Začíná stejně jako u většiny venku chovaných australských papoušků, po ustálení teplot na jaře. Počátek toku se zahájí tím, že se sameček začne hlasitě ozývat, začne samici krmit a po čase se můžeme těšit na snůšku prvního vajíčka v budce. Královští papoušci většinou kladou snůšku o 3-5 vajíčkách, na kterých sedí samice po dobu 20 dní. Běžná snůška je jednou za rok. Při ztrátě první snůšky, rozbití, či odebrání, přichází druhá snůška. Vejce snáší v pravidelných intervalech, jako většina australských papoušků, to bývá většinou jedno vejce obden. V těchto intervalech se také po uplynutí tří týdnů začnou klubat mláďata. Ta jsou posléze dokrmována oběma rodiči ještě přibližně pět týdnů. V prvních dnech po vylíhnutí, a v několika následujících dnech, samice neopouští hnízdní dutinu. V tuto dobu chodí krmit samec samici k otvoru hnízdní dutiny, posléze samice mláďata v hnízdě. Mláďata zhruba po 40 dnech opouští hnízdní dutinu a jsou nadále dokrmována oběma rodiči.

Pohlaví[editovat | editovat zdroj]

vlevo-samice, vpravo-samec

Královští papoušci mají výrazný pohlavní dimorfismus. Samci jsou jasně červeně zbarveni na hlavě, krku a spodní straně těla. Jejich záda a křídla jsou zelená, zadek a ocas modrý. Duhovky očí mají žluté. Končetiny s prsty jsou stejně jako u samic šedé. Zobák samiček je rovněž šedý, kdežto u samců převážně červený s černými okraji. Samice má celé tělo zbarvené zeleně, prsa malinko načervenalá. Mláďata jsou stejná jako u samic, jen trochu bledší a menší. Při prvním pelichání se u samečků objevují první červená peříčka. Do plného vybarvení i plné pohlavní vyzrálosti dosahují ve třech letech. Některé samičky dospívají však dříve.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Australští papoušci, Milan Vašíček, Petr Podpěra, nakladatelství Svépomoc 1981

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]