Panova flétna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zampoña, Panova flétna původem z And

Panova flétna nebo také syrinx je dechový hudební nástroj - aerofon.

Skládá se z rákosových, třtinových, bambusových či dřevěných píšťalek sestavených do jedné řady. Zvuky z tohoto nástroje se vyluzují pomocí foukání na okraje otvorů píšťalek. Podle řecké mytologie hrával na flétnu bůh pastýřů a stád Pan.

Panovy flétny se většinou vyrábějí z bambusu nebo dřeva, ale není výjimkou ani flétna vyrobená ze skla, kovu nebo plastu. Dnes se hojně používají v jihoamerické hudbě, kde se často dvě flétny vzájemně doplňují při hře jedné melodie (hoketus).

Původ[editovat | editovat zdroj]

Panova flétna je jedním z nejstarších hudebních nástrojů. Její původ sahá až do samých počátků civilizace. Již v době kamenné byla vyráběna z rákosu, třtiny a bambusu. Název „Panova“ pochází ze starověkého Řecka, z řecké mytologie. Podle pověstí žil v Arkádii jistý bůh Pan, ochránce pastýřů a stád, který se zamiloval do krásné nymfy Syrinx. Jelikož Pan byl napůl člověk a napůl kozel, není divu, že sličná nymfa jeho lásku neopětovala. Když se Panův zájem stal pro nymfu nesnesitelný, začala před ním prchat. Pan ji však stále pronásledoval, až se dostali k řece. Syrinx už neměla kam uprchnout, a tak se na vlastní žádost nechala od vládce všech bohů Dia proměnit v rákosí. Panova láska k Syrinx byla však natolik silná, že si z onoho rákosí udělal píšťalu a po večerech na ní vyhrával smutné písně. V dnešní době se vyrábí ze dřeva, bambusu ale může být i ze skla nebo z plastu a kovu.

Je omylem mluvit v těchto souvislostech o píšťalách, jsou to jen rourky (rezonátory) bez podstatných znaků (retné) píšťaly, tj. bez rtů a jádra. Naopak je tu podobnost s příčnou flétnou. [1].

V České republice vyrábí Panovy flétny firma Panex.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1) Slavík, J. B. a kol.: Základy fysiky I., Praha, Nakl. ČSAV, 1962 2) Buchtner. A.: Hudení nástroje národů, Praha, ARTIA, 1969