Panna Maria Guadalupská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Panna Marie Guadalupská obklopená svatozáří
Panna Marie Guadalupská obklopená svatozáří

Panna Maria Guadalupská je zázračně vytvořený obraz na indiánské tilmě ze 16. století. Jde o nejznámější a nejuctívanější obraz v Mexiku a celé Latinské Americe.

V roce 1945 byla Panna Maria Guadalupská prohlášena svatým stolcem patronkou a ochránkyní Ameriky.

[editovat] Historie zjevení

Více v článku Zjevení Panny Marie v Guadalupe.

Tato zjevení se řadí k nejstarším mariánským zjevením oficiálně uznaná katolickou církví.

V prosinci 1531 se Panna Maria zjevila indiánu Juanu Diegovi na hoře Tepeyac. Podle dobové zprávy o zjevení Nican Mopohua motecpana sepsané v indiánské řeči náhuatl byla Panna Maria indiánského vzezření a tmavé pleti a s Juanem Diegem hovořila aztécky. Představila se mu jako Svatá Maria vždy Panna, Matka Boží, jediné Pravdy, skrze niž žijeme, Stvořitele lidí, Pána nebe a země a požádala ho, aby vyřídil biskupovi, že má na tomto místě postavit kostel. Biskup Juan de Zumárraga ale Juanu Diegovi nevěřil a žádal důkaz. Juan Diego se opět sešel s Pannou Marií a ta ho poslala na vrcholek kopce natrhat růže, které uschoval pod svůj plášť. Když se dostavil před biskupa a svůj plášť rozevřel, objevil se na něm obraz Panny Marie Guadalupské.

Panna Marie se zjevila přibližně deset let po dobytí Mexika Španěly a násilném pokřtění domorodých obyvatel. Na žádost Panny Marie bylo toto místo nazváno Guadalupe, což nemá nic společného se španělštinou, ale lze odvodit z aztéckého slova „Coatlaxopeuh“, které znamená "rozšlápla jsem hada".

Už v roce 1539, osm let po zjevení, v reakci na zázračné události přijímá 8 miliónů Aztéků křesťanskou víru. Evangelizace Mexika je tak dovršena díky Guadalupe.