Panhard & Levassor Dynamic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Panhard & Levassor Dynamic
Panhard & Levassor Dynamic

Panhard & Levassor Dynamic

Výrobce Panhard & Levassor
Roky produkce 1936 - 1938
Místa výroby Francie
Předchůdce Panhard & Levassor CS
Třída luxusní

Panhard & Levassor Dynamic je čtyřdveřová limuzína, kterou v roce 1936 představila francouzská automobilka Panhard & Levassor jako nástupce modelů CS a DS. Vůz měl elegantní proudnicovou karosérii s částečně zakrytými koly, trojdílné čelní okno použité už u vozů CS verze Panoramique a v předních blatnících integrované kryté světlomety.

Prototyp, známý jako Dynamic 20 CV, vznikl v březnu 1936 byl osazen řadovým šestiválcem o objemu 3 485 cm³ (20 CV). Na vývoji mechanických částí se podílel Louis Delagarde, karosérii ve stylu Art deco navrhoval Louis Bionier.[1] Od května 1936 sériově vyráběný model Dynamic 130 používal bezventilový šoupátkový řadový šestiválec 2 516 cm³ (14 CV) z předcházejícího vozu CS.

Ve nejslabší verzi 130 byly vyráběny šestimístné limuzíny bez zavazadlového prostoru, čtyřmístné limuzíny se zavazadlovým prostorem vzadu (Berline), dvě karosérie kupé a jedna verze kabriolet. Celkem bylo tohoto typu do roku 1938 vyrobeno jen 358 vozů. Vyráběné vozy získaly četná ocenění v soutěžích elegance, unikátní bylo také to, že řidič, aby mohl vychutnat výhled z vozu, seděl za volantem, který byl umístěn vpředu uprostřed.[2]

Paralelně byl vyráběn model Dynamic 140, používající motor z modelu CS Spécial s objemem 2 861 cm³ (16 CV) o výkonu 70 koní (51 kW). Tento typ si zákazníci objednávali nejčastěji. Do ukončení výroby v důsledku začátku války (1940) bylo vyrobeno 2 230 vozů. Poslední vozy série produkované od roku 1939 už měly opět volant na levé straně. Tím také skončila výroba posledního osobního automobilu používající bezventilový šoupátkový motor licence Knight.

V roce 1937 byl představen model Dynamic 160 jako nástupce typu DS. Objem motoru byl 3 834 cm³ (22 CV). Do roku 1938 vzniklo 153 těchto automobilů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://perso.orange.fr/site.panhard/History.htm
  2. http://www.businessweek.com/autos/content/may2007/bw20070516_141857.htm?chan=autos_classic+cars+index+page_news+%3Cspan+style%3D%22font-family%3Aarial%3B%22%3E%2B%3C%2Fspan%3E+features www.businessweek.com

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

  • Bernard Vermeylen: Panhard & Levassor entre tradition et modernité. Nakladatelství ETAI, Boulogne-Billancourt 2005, ISBN 2-7268-9406-2