Panethova buňka
Panethova buňka představuje spolu s pohárkovou buňkou, enterocytem a enteroendokrinní buňkou základní typ buňky epitelu tenkého střeva.
Je pojmenována po rakouském fyziologu Josefu Panethovi (1857–1890).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Panethovy buňky jsou exokrinní serózní elementy entodermového původu, které syntetizují proteinopolysacharidové komplexy. Mají jádro při jejich bazální části.[1] Badatelé užívající imunocytochemických metod odkryli, že ve velkých eozinofilních sekrečních granulech těchto buněk, které zabírají většinu cytoplazmy, se nachází lysozym. Panethovy buňky také vylučují defensiny a fosfolipázu A2.[2]
Lokalizace[editovat | editovat zdroj]
Panethovy buňky se nachází v slizniční membráně tenkého střeva.[1] Jsou umístěny těsně pod střevními kmenovými buňkami v střevních (Lieberkühnových) kryptách.[3] Ojediněle se mohou nacházet v slepém střevě nebo v přívěsku slepého střeva.
Funkce[editovat | editovat zdroj]
Kmenové buňky v kryptách tenkého střeva slouží k neustálé obnově epitelových buněk, které zemřely nebo se odštěpily z klků. Ochrana těchto kmenových buněk je zásadní pro dlouhodobou údržbu střevního epitelu a umístění Panethových buněk, které sousedí s kmenovými buňkami, naznačuje, že hrají klíčovou roli v ochraně epiteliální buněčné obnovy.
Další, už zmíněnou funkcí, je vylučování sekretů a materiálu bohatého na bílkoviny.[1]
Sekrece[editovat | editovat zdroj]
Defensiny[editovat | editovat zdroj]
Hlavními obrannými molekulami, které Panethovy buňky secernují, jsou alpha-defensiny, které jsou známé jako kryptidiny u myší. Tyto peptidy mají hydrofobní a pozitivně nabité domény, které umí interagovat s fosfolipidy v buněčných membránách. Tato struktura umožňuje defensinům vniknout do membrán, vzájemně mezi sebou působit a vytvářet tak póry, které narušují funkci membrány, což vede k lýze buněk. Vzhledem k vyšší koncentraci záporně nabitých fosfolipidů u bakteriálních membrán (oproti membránám obratlovců), defensiny přednostně vážou a narušují buňky bakterií a šetří tak buňky, které mají ochrannou funkci. Panethovy buňky secernují defensiny tehdy, když jsou stimulovány působením bakterií (gram pozitivních i negativních) nebo bakteriálními produkty jako lipopolysacharid, muramyldipeptid, lipid A.
Další sekrety[editovat | editovat zdroj]
Kromě defensinů, Panethovy buňky vyměšují lysozym, tumor nekrotizující faktor alfa (TNF-α) a fosfolipázu A2. Lysozym a fosfolipáza jsou antimikrobiálně aktivní a poskytují obranu proti mnoha zástupcům z řad bakterií, plísní a dokonce i některých obalených virů, což přispívá k udržení trávicí bariéry.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paneth cell na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Paneth´s cell [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOWEN, R. Paneth cells [online]. 3. 5. 2009. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kmenové buňky [online]. Hradec Králové: Univerzita Karlova, Lékařská fakulta, Ústav histologie a embryologie, 2011. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-15.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JUNQUIERA, L. Carlos; CARNEIRO, José; KELLEY, Robert O. Základy histologie. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1997. ISBN 8085787377.