Panethova buňka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lidská Panethova buňka
Klky a Lieberkühnovy krypty tenkého střeva, barvení hematoxylin-eosin

Panethova buňka představuje spolu s pohárkovou buňkou, enterocytem a enteroendokrinní buňkou základní typ buňky epitelu tenkého střeva.

Je pojmenována po rakouském fyziologu Josefu Panethovi (1857–1890).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Panethovy buňky jsou exokrinní serózní elementy entodermového původu, které syntetizují proteinopolysacharidové komplexy. Mají jádro při jejich bazální části.[1] Badatelé užívající imunocytochemických metod odkryli, že ve velkých eozinofilních sekrečních granulech těchto buněk, které zabírají většinu cytoplazmy, se nachází lysozym. Panethovy buňky také vylučují defensiny a fosfolipázu A2.[2]

Lokalizace[editovat | editovat zdroj]

Panethovy buňky se nachází v slizniční membráně tenkého střeva.[1] Jsou umístěny těsně pod střevními kmenovými buňkami v střevních (Lieberkühnových) kryptách.[3] Ojediněle se mohou nacházet v slepém střevě nebo v přívěsku slepého střeva.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Kmenové buňky v kryptách tenkého střeva slouží k neustálé obnově epitelových buněk, které zemřely nebo se odštěpily z klků. Ochrana těchto kmenových buněk je zásadní pro dlouhodobou údržbu střevního epitelu a umístění Panethových buněk, které sousedí s kmenovými buňkami, naznačuje, že hrají klíčovou roli v ochraně epiteliální buněčné obnovy.

Další, už zmíněnou funkcí, je vylučování sekretů a materiálu bohatého na bílkoviny.[1]

Sekrece[editovat | editovat zdroj]

Tumor nekrotizující faktor alfa

Defensiny[editovat | editovat zdroj]

Hlavními obrannými molekulami, které Panethovy buňky sekretují, jsou alpha-defensiny, které jsou známé jako kryptidiny u myší. Tyto peptidy mají hydrofobní a pozitivně nabité domény, které umí interagovat s fosfolipidy v buněčných membránách. Tato struktura umožňuje defensinům vniknout do membrán, vzájemně mezi sebou působit a vytvářet tak póry, které narušují funkci membrány, což vede k lýze buněk. Vzhledem k vyšší koncentraci záporně nabitých fosfolipidů u bakteriálních membrán (oproti membránám obratlovců), defensiny přednostně vážou a narušují buňky bakterií a šetří tak buňky, které mají ochrannou funkci. Panethovy buňky sekretují defensiny tehdy, když jsou stimulovány působením bakterií (gram pozitivních i negativních) nebo bakteriálními produkty jako lipopolysacharid, muramyldipeptid, lipid A.

Další sekrety[editovat | editovat zdroj]

Kromě defensinů, Panethovy buňky vyměšují lysozym, tumor nekrotizující faktor alfa (TNF-α) a fosfolipázu A2. Lysozym a fosfolipáza jsou antimikrobiálně aktivní a poskytují obranu proti mnoha zástupcům z řad bakterií, plísní a dokonce i některých obalených virů, což přispívá k udržení trávicí bariéry.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paneth cell na anglické Wikipedii.

  1. a b c Paneth´s cell [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  2. BOWEN, R.. Paneth cells [online]. 3. 5. 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Kmenové buňky [online]. Hradec Králové: Univerzita Karlova, Lékařská fakulta, Ústav histologie a embryologie, 2011. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUNQUIERA, L. Carlos; CARNEIRO, José; KELLEY, Robert O.. Základy histologie. 1. vyd. Jinočany : H & H, 1997. ISBN 8085787377.  

Související články[editovat | editovat zdroj]