Palovčík brazilský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Palovčík brazilský

Palovčík jedovatý
Palovčík jedovatý
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: klepítkatci (Chelicerata)
Třída: pavoukovci (Arachnida)
Řád: pavouci (Araneae)
Čeleď: palovčíkovití (Ctenidae)
Rod: Phoneutria
Binomické jméno
Phoneutria fera
Perty, 1833

Palovčík brazilský (Phoneutria fera), nazývaný banánový pavouk, je druh útočného a jedovatého pavouka, který může být nebezpečný člověku. Žije pouze v tropické oblasti Jižní Ameriky, a proto se nemůže dostat do jiných oblastí ukrytý v zásilce banánů dovážených z Mexika a Střední Ameriky.[1]

Podle Guinnessovy knihy rekordů z roku 2010 se jedná o nejjedovatějšího pavouka na světě, jehož kousnutí může být bez podání protijedu pro člověka smrtelné.[2]

Tělo tohoto pavouka může být až 6 cm velké, přičemž rozpětí končetin takového jedince může dosáhnout až 16 cm.[3] Zadeček je na břišní části světle hnědý se čtyřmi řadami tmavě hnědých teček a dvěma postranními pruhy stejné barvy. Palovčíci jsou převážně vlhkomilní, výjimkou je právě palovčík brazilský, který může obývat i suché lokality.[1]

Palovčíci loví podobným způsobem jako slíďáci. Svoji kořist kořist pronásledují, načež se jí zmocní skokem ze zálohy a ochromí ji jedovatým kousnutím.[1] Ve dne se většinou ukrývají v pralesním porostu, protože si nestaví stálé úkryty.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brazilian wandering spider na anglické Wikipedii.

  1. a b c MACÍK, Stanislav. Pavouci rodu Phoneutria [online]. Arachnos.eu, 2011-06-22, [cit. 2015-03-15]. Dostupné online.  
  2. Most Venomous Spider [online]. Guinness World Records, [cit. 2015-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Simó M (2001).  "Revision and cladistic analysis of the Neotropical spider genus Phoneutria Perty, 1833 (Araneae, Ctenidae), with notes on related Cteninae". Bulletin British Arachnological Society 12 (2): 67–82. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]