Palicha jemná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPalicha jemná
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádarekotvaré (Arecales)
Čeleďarekovité (Arecaceae)
Rodpalicha (Caryota)
Binomické jméno
Caryota mitis
Lour., 1790
Synonyma
  • palma palivka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květenství
Květenství a nezralé plody

Palicha jemná (Caryota mitis) je tropická, jednodomá palma s několika nevětvenými kmeny vyrůstajícími v trsech. Je druhem nevelkého rodu palicha, který se od ostatních palem odlišuje dvakrát zpeřenými listy. Tato dřevina je částečně monokarpická a odkvetlý kmen po uzrání plodů uschne, ostatní v trsu však rostou dále.

Pochází z tropických oblastí jižní Asie, konkrétně z jihovýchodní Číny, Indočíny, Malajského poloostrova, Indonésie, Filipín a jihu indického subkontinentu. Rozšířena byla též do přírody Austrálie a na ostrovy v Karibiku. Pěstuje se již odedávna a místy tak zplaněla, že hranice původního výskytu jsou mnohde sporné.[2][3][4]

Ekologie

Roste v tropech jako součást původních deštných lesů i na lidmi pozměněných místech, kde je trvale vlhká, humusem bohatá půda na vápencovém podloží. Vyžaduje polostín až plně osluněné stanoviště, vystupuje do nadmořské výšky téměř 1000 m n. m.[2][5][6]

Popis

Je to jednodomá dřevina s jedním, nebo častěji několika nevětvenými kmeny vyrůstajícími v trsu. Tenký kmen bez kambia je pevný, v mládí bývá obalen zbytky opadaných listů a později holý, 6 až 10 m vysoký a 8 až 12 cm tlustý. Dvojnásobně sudozpeřené listyřapíky bývají dlouhé 2 až 3 m a jejich pochvy nemají ostny. Jejich téměř 15 cm dlouhé lístky obdeltoidního tvaru mají rozeklaný konec a říká se, že mají tvar podobný rybímu ocasu. Spodní listy vyrůstající z kmene postupně usychají a opadávají, zelené zůstávají jen na vrcholu.

Květenství je až 80 cm dlouhá, na stopce visící lata vyrůstající z kmene, která bývá složená z 20 až 60 klasů s trojčetnými květy. Květenství je často na kmeni více, prvé je těsně pod listy a další vznikají postupně níže. Klasy mohou mít délku 25 až 65 cm a jsou tvořeny jednopohlavnými květy na kratičkých stopkách vyrůstající v triádách, prostřední květ je vždy samčí a dva postranní jsou samičí. Samoopylení je znesnadněno protandrií a samčí květy uvolňují pyl pouze jeden den a pak opadají.

Podlouhlé samčí květy mají kališní lístky dlouhé jen 3 mm a korunní až 1,5 cm, dle zralosti se postupně zbarví nachově či hnědočerveně a obsahují po 12 až 24 žlutých tyčinkáchprašníky obsahujícími hodně pylu. Kulovité samičí květy mají korunní lístky podobné samčím, ale růžové korunní jsou vůči samčím jen třetinové, jejich gyneceum se skládá ze tří plodolistů a kulatý semeník nese tři blizny; neprodukují nektar a žádní hmyzí opylovači je nenavštěvují, přenos pylu zajišťuje vítr. Doba kvetení není určována ročním obdobím, ale dostatkem naakumulovaných růstových látek v rostlině.

Nejedlý plod je kulovitá peckovice 1 až 2 cm velká, která obsahuje nejčastěji jedno semeno. Nezralé plody jsou zelené a ve zralosti bývají tmavofialové nebo tmavočervené. Obsahují krystalky šťavelanu vápenatého (oxalát vápenatý) a pouhá manipulace s plody vyvolává u mnoha lidí podráždění pokožky a následné svědění. Jsou to velmi plododárné dřeviny, statný jedinec mívá i deset květenstvi, na kterých dozraje až 10 000 plodů.[2][3][5][6][7]

Význam

Přestože plody obsahují velké množství oxalátu, jsou důležitým zdrojem potravy některých živočichů, energetická výživnost je při stejné hmotnosti srovnatelná s jablky. Jsou zkrmovány jak savci, např. opicemi makakem jávským a prasaty prasetem divokým, tak i mnoha ptáky, kteří mají hlavní zásluhu na rozptylu semen. Listy jsou žírnou rostlinou housenek některých motýlů okáčů rodu (Faunis) a baboček (Thauria).

Palicha jemná (jako všechny z rodu palicha) sice patří do skupiny palem, z jejíchž škrobovitého vnitřku kmene se vyrábí ságo, dává ho však málo a není kvalitní. Mladé listy bývají konzumovány jako zelenina, stejně tak jako seřezaný růstový vrchol kmene, po seříznutí vrcholu ale kmen uschne.

Bývá často vysazována jako ozdobná rostlina nejen v tropických oblastech, ale pěstuje se v i subtropech ve sklenících, nedorůstá do velkých výšek a příliš nestíní okolí. Požaduje propustný substrát s pH 5,5 až 6,0, plné slunce, vyšší vzdušnou vlhkost, v létě teplotu nejméně +20 °C a v zimě více než +10 °C.[5][6][7][8]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b c GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Caryota mitis [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.01.2017 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online. 
  3. a b Dendrologie.cz: Caryota mitis [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 16.09.2007 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online. 
  4. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Caryota mitis [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c MARTINEK, Jiří. Caryota mitis [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2018-01-11]. Dostupné online. 
  6. a b c Caryota mitis [online]. Wild Singapore, Singapore, rev. 10.2016 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b JOHNSON, Dennis V. Non-Wood Forest products 10, Tropical palms [online]. Roma: FAO - Food and Agriculture Organization of the United Nations, 1995 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online. ISBN 92-5-104213-6. (anglicky) 
  8. Weeds of Australia: Caryota mitis [online]. Queensland Govetnment, Department of Agriculture and Fischeries, Brisbane, QLD, AU [cit. 2018-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy