Palermo (sicilskyPalermu) je páté největší italské město, hlavní město oblasti Sicílie a provincie Palermo. Konurbace kolem Palerma má okolo miliónu obyvatel. Průměrná nadmořská výška je asi 1 m.
Rozlehlé město leží v uměle zavlažované nížině Conca ď Oro (Zlatá mušle), lemované pahorky. Nezaměnitelný ráz historického jádra způsobuje jedinečná kombinace normanské a orientální architektury, baroka, historických zahrad a parků. Cizokrajný půvab Palerma umocňují palmy, podnebí, tropická vegetace i lidé.
Historie
Město založili v 7. století př. n. l. Féničané jako obchodní překladiště, později zde Řekové vybudovali přístav s názvem Panormos (v překladu značí "přístav pro všechny").[1] V roce 254 př. n. l. dobyli město Římané, před tím zde pobývali Kartáginci. Po zániku římské říše Palermo převzali Vandalové, následně Ostrogóti, v roce 535 se stalo součástí Byzantské říše. V té době obyvatelstvo Palerma tvořili především Římané, Řekové a Kartáginci. V roce 831 dobyli město Arabové. V této době žilo ve městě okolo 300 000 obyvatel. V roce 1072 získali Palermo Normané. Roger I. vybudoval přepychový královský palác s proslulou Capellou Palatinou. Za normanské nadvlády zažilo město období největšího rozkvětu. Ve městě žili v toleranci Arabové, Byzantinci i Židé. Po vymření normanské dynastie v roce 1194 přešla vláda do rukou Štaufů, po nich v roce 1266 získali město Anjouovci. Jejich nadvláda skončila v roce 1282 lidovým povstáním nazývaným sicilské nešpory. Palermo a celou Sicílii následně ovládli Aragonci. Spravovali ji prostřednictvím místokrálů. V 18. století se Palermo dostalo pod nadvládu Neapole a následně Bourbonů. V roce 1860 město obsadil Garibaldi a od roku 1861 se stalo součástí Italského království a následně Itálie. Od roku 2015 je město zapsané na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.
Město, památky a zajímavosti
K nejkrásnějším místním památkám patří kostel San Giovanni degli Eremiti s pěti orientálními kupolemi, mešitou a jedinečnou křížovou chodbou.
Na náměstí Piazza Indipendenza (severozápadně) se nachází Palazzo Reale neboli Palazzo dei Normanni, ve kterém má své sídlo regionální vláda a také Muzeum astronomie. Původní arabskou stavbu Normané rozšířili a učinili ji centrem své moci. Uvnitř si můžete prohlédnout přepychový sál Sala di Ruggero a poté kapli Cappella Palatina, jejíž interiér je považován za jeden z nejkrásnějších na světě. K oslnivé výzdobě byl použit mramor, zlato, dřevo i sklo - uvidíte skvostné mozaiky s přírodní tematikou i mozaikové podlahy, mramor inkrustovaný zlatem i intarzovaný, dřevěné arabské řezby na stropě, velikonoční svícen či mozaikové kazatelny.
Největší Zlatá mozaika zobrazuje byzantského Pantokratora, Krista Všemohoucího.
Capella PalatinaNa náměstí Piazza Cattedrale stojí katedrála Santa Vergine Maria Assunta, kterou postavili v 2. polovině 12. století Normané na místě arabské mešity (která byla přestavěna z křesťanského kostela). V exteriéru se obdivuhodně mísí gotika s islámskými a katalánskými prvky, interiér je neoklasicistní. Většinu skulptur vytvořil A. Gagini. V pravé kapli se nachází šest královských hrobek i porfyrový náhrobek Friedricha II.
Chrámový poklad obsahuje náčiní, mešní roucha a šperky, nejcennější je zlatý diadém zdobený perlami a drahokamy, vyzdvižený v 18. století z hrobky Constanze Aragonské, choti císaře Friedricha II.
v korunovační lóži (Loggia della Incoronazione) vlevo od katedry se po korunovaci ukazovali lidu normanští králové. Naproti stojí Palazzo Arcivescovile z 15. století s muzeem a obrazárnou.
Východně odtud spatříte nejstarší jezuitský chrám na Sicílii Il Gesu (1564-1633), překrásnou ukázku sicilského baroka. V interiéru se střídají mistrovské mramorové intarzie a řezby se štukovou výzdobou. Dále následuje normanský kostel San Salvatore s bohatou vnitřní výzdobou a opodál stojí barokní palác Belmonte Riso a jezuitská kolej z 2. poloviny 16. století, dnešní Národní knihovna'.
Křižovatka hlavních ulic Corso V. Emanuele a Via Maqueda vytváří na náměstí Quattro Canti střed starého města. Ve sloupové bazilice San Giuseppe dei Teatini vás určitě zaujme barokní výzdoba: mramor inkrustovaný zlaceným bronzem, dvě velké křtitelnice podpírané anděly, kříž ze slonoviny a achátů nad hlavním oltářem, i klenba zdobená freskami.
Poblíž ulice Via Cavour se nachází Museo Archeologico, které patří k nejvýznamnějším v Itálii. V jeho sbírkách je zastoupena prehistorie, období Etrusků i klasická antika, k nejcennějším exponátům se řadí reliéfy a další památky ze Selinunte (4. století př.n.l.). Nedaleko odtud stojí Oratorio di Santa Zita s jedinečnou štukovou výzdobou G. Serpotta, připomínající námořní bitvu křesťanů proti Turkům u Lepanta.
Silnička stoupající na Monte Pellegrino (600 m) vede k jeskyni přeměněné v kapli. Podle pověsti zde žila Rosalia, vnučka Guglielma I., jako kajícnice až do své smrti v roce 1166. Protože její zjevení o 500 let později údajně zahnalo na ústup epidemii moru, byla Rosalia prohlášená za svatou a stala se patronkou města. Každoročně je u kaple oslavována velkým procesím.
Unikátní Museo delle Marionette (u exotického Garibaldiho parku) vystavuje více než 3000 loutek ze všech koutů světa, vyrobených z nejrůznějších materiálů. Jmenujme alespoň loutky stínového divadla (Indie, Thajsko), pergamenové (Japonsko, Kambodža) nebo loutky na hůlkách (Mali).
Poblíž se nalézá rovněž Palazzo Chiaramonte ze 14. století, jakýsi stavební vzor pro celou Sicílii. V nedalekém Palazzo Abatelis z 15. století je k vidění obraz Zvěstování (A. da Messina) a vzácná freska Triumf smrti o rozměrech 600x642 cm.
Příjemný odpočinek slibuje zahrada Orto botanico východně od železničního nádraží, kde můžete na ploše 10 ha obdivovat zástupce vegetačních oblastí celého světa. Bohatostí sbírek a exotičností rostlin patří zahrada k nejlepším v Evropě!
Při svátku U fistinu v polovině července si obyvatelé připomínají průvodem a ohňostrojem na moři patronku města sv. Rozálii. Od roku 1906 se zde pořádá známý automobilový závod Targa Florio, v říjnu jezdecký Pohár šampionů a v listopadu světový pohár šermířů Trofeo Trinacria.
O Velikonocích se slaví svátky se starými pohanskými zvyky - jižně od Palerma se v obci Prizzi pořádá Tanec s ďábly (Ballo dei diavoli). Jejich masky jsou skutečně ohyzdné a strašidelné, původně měly vyvolávat zlobu mrtvých. Večer za svitu svící recitují herci Inferno z Dantovy Božské komedie a v žádné palermské domácností nechybějí misky soli a košíky česneku proti uřknutí.
K dobrým místním vínům patří bílé Bianco di Alcamo a Contessa Entellina. Vyhlášenou restauraci Ai vini ď Oro s výběrem sicilských vín najdeme v centru, na náměstí Piazza Francesco Nascé.
V moři severně od Palerma se nachází ostrov Ustica (9 km2) s překrásnou přírodou, jeskyněmi, plážemi a průzračným mořem.
V Bagherii (15 km) stojí je největším lákadlem pro turisty na Piazza Garibaldi Villa Palagonia z počátku 18. století s kamennými karikaturami a podivnými figurami na obvodových zdech a dále Villa Valguarnera (Cattolica). Jižně leží Altavilla Mílicia, kde mají v muzeu kolem 400 kuriózně namalovaných krabiček od sardinek.
Itálie
multimediální obsah na Commons.jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palermo na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Palermo v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Palermo ve Wikislovníku
