Palác Věžníků (Hybernská)
| Palác Věžníků v Hybernské ulici | |
|---|---|
 Palác Věžníků v Hybernské | |
| Účel stavby | |
městská rezidence | |
| Základní informace | |
| Sloh | Baroko, neoklasicismus |
| Architekt | František Kavalír |
| Výstavba | 17. století |
| Přestavba | 1928 |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Věžníkové z Věžník |
| Další majitelé | Vršovci, páni z Vrtby, Valdštejnové, Strakové z Nedabylic, Lobkovicové |
| Současný majitel | Hybernská Properties, s.r.o. |
| Poloha | |
| Adresa | Hybernská 1002/12 Praha 1, Nové Město 110 00 Praha 1,  Česko |
| Ulice | Hybernská |
| Souřadnice | 50°5′13,51″ s. š., 14°25′52,93″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Věžníkovský palác, též palác či dům (U) Věžníků (jindy podle dalších majitelů též palác Vršovců, Vrtbovský, Valdštejnský či Strakovský. Jedním z posledních majitelů paláce byl také roudnický vévoda Ferdinand z Lobkovic, proto je možné se také setkat s názvem Lobkovický palác).[1] Jedná se o původně dvoupodlažní barokní palácovou stavbu, od konce 19. století klasicistně přestavěnou (a zvýšenou). Nachází se v ulici Hybernská č.p. 1002, č.o. 12, Praha 1, naproti baroknímu paláci Losyů z Losinthalu (nyní Lidový dům).
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
V 15. století na místě dnešního paláce stávaly dva větší měšťanské domy. Ty byly v polovině 17. století stavebně sloučeny a přestavěny na barokní palác.
V průběhu 17. a 18. století se zde vystřídalo několik majitelů, byli jimi duchcovští Valdštejnové, Strakové z Nedabylic, Vrtbové. Známý byl rovněž český zemský cenzor hrabě František Věžník z Věžník, jméno jehož rodu palác nese.
Na konci 19. století proběhla přestavba barokního paláce na neoklasicistní nájemní dům. Ten pak podle projektu z let 1924–1927 doznal zásadních úprav podle návrhu architekta Františka Kavalíra. Dům byl roku 1928 přestavěn a interiéry byly upraveny pro potřeby Gremiální pojišťovny a Obchodní úřednické pojišťovny. Fasádu v 1. patře zdobí zalamované zvlněné římsy s ženskými bustami, mušlemi a medailony s reliéfy Římanů.
Po druhé světové válce sloužila budova jako zdravotnické středisko OÚNZ, a to až do roku 1996, kdy ji koupila developerská společnost a upravila pro potřeby hotelu.[2] Autory návrhu byli architekti ateliéru Ian Bryan Architects.
Architektura a rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]
Při rekonstrukci pro potřeby hotelu bylo zachováno původní průčelí paláce (včetně vstupních vrat). Nádvoří paláce bylo zachováno, a vznikla zde zahrada o rozloze asi 1 800 m². Rovněž byly zachovány některé prvky tzv. iluzivního baroka v interiérech.
V zadní části zahrady paláce u zdi se nachází pískovcová kašna nad nádrží s chrličem ve tvaru lví hlavy.[3]
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Vstupní portál -
Detail fasády -
Zahrada s kašnou -
Interiér -
Interiér
Okolí[editovat | editovat zdroj]
V okolí Věžníkovského paláce se nacházejí další významné instituce:
- Dům U Hybernů s divadlem Hybernia
- Obecní dům
- Swéerts-Šporkův palác
- Palác Losyů z Losinthalu (Lidový dům)
- Masarykovo nádraží
- Café Arco, kavárna a místo setkávání pražských německých spisovatelů
- Hotel Central, významná secesní budova
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 529
- ↑ The Grand Mark Prague | v centru Prahy. www.grandmark.cz [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Kašna v zahradě hotelu The Grand Mark Prague – na webu Pražské kašny a fontány
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 529-530.
- RUTH, František: Kronika královské Prahy 1, 1903, s. 345
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Věžníků na Wikimedia Commons - Hotel Kempinski U Věžníků – na webu Stavební fórum.cz
