Pakůň žíhaný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pakůň žíhaný

Connochaetes taurinus.jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád: přežvýkavci (Ruminantia)
Čeleď: turovití (Bovidae)
Podčeleď: buvolci (Alcelaphinae)
Rod: pakůň (Connochaetes)
Binomické jméno
Connochaetes taurinus
(Burchell, 1823)
Rozšíření pakoně žíhaného (červeně)
Rozšíření pakoně žíhaného (červeně)
Poddruhy
  • Connochaetes taurinus albojubatus
  • Connochaetes taurinus cooksoni
  • Connochaetes taurinus mearusi
  • Connochaetes taurinus taurinus

Pakůň žíhaný (Connochaetes taurinus) je velký savec z čeledi turovitých (Bovidae), který obývá jižní Keňu až po sever Jižní Afriky (viz mapa).

Pakůň žíhaný je velké zvíře měřící 1,7 - 2,4 m, ocas: 60 až 100 cm a jeho hmotnost může přesáhnout i 270 kg. V jeho domovině obývá převážně otevřené travnaté krajiny, buše a savany. Srst na těle má nejčastěji šedou, občas světle hnědou barvu a mají úzkou černou hřívu. Na hlavě mají černý tlustý pruh táhnoucí se od rohů až po čenich; jen boční strany hlavy jsou obvykle světlejší. Díky černému obličeji a bílé dlouhé bradce poněkud přihlouplý výraz. Působí sice neohrabaným dojmem, ale jde o celkem rychlého savce, který se pohybuje jakoby koňským cvalem a vydává bručivé zvuky.

Pakůň žíhaný

Dosahují v běhu rychlosti až 70 km/h.[1]

Pakoni jsou velice pospolní a ve východní Africe lze v období sucha spatřit stáda čítající i několik desítek tisíc jedinců[2], která podnikají migrace za vodou a pastvou až 1600 km dlouhé[3]. Stáda v období rozmnožování nemívají více než 150 samic s mláďaty a 1 až 3 samce. Samci hlídkují na okrajích stáda, které udržují pohromadě a brání pásmo kolem něj, a to dokonce i během migrace. Pakoně se téměř výhradně živí trávou a potřebují často pít, proto se zdržují často blízko vody a není výjimkou, když se zdržují ve stádech spolu se zebrami nebo s pštrosy, jelikož využívají vzájemné ostražitosti a upozorní ostatní včas náhlým útěkem. Mezi přirozené a největší nepřátele pakoně patří hlavně lvi, gepardi, psi hyenovití, hyeny a u vody nejčastěji krokodýli.

Rohy mají jak samec, tak samice a obě pohlaví se od sebe liší pouze velikostí (samice je menší). Březost trvá zhruba 8,5 měsíců a samice rodí jedno mládě, které se dokáže během 3 až 5 minut postavit.

U pakoně žíhaného rozeznáváme celkem pět poddruhů, které obývají území od Keni až po Jižní Afriku. Mezi ně patří:

  • Pakůň žíhaný bělobradý (Connochaetes taurinus albojubatus);
  • Connochaetes taurinus cooksoni;
  • Connochaetes taurinus johnstoni;
  • Connochaetes taurinus mearusi;
  • a Pakůň žíhaný modrý (Connochaetes taurinus taurinus)

V současné době nehrozí pakoni žíhanému žádná akutní hrozba vyhubení, ale je závislý na ochraně.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. http://www.kilimanjaro.cz/default.asp?t=34
  3. http://en.wikipedia.org/wiki/Connochaetes_taurinus

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu