Pachtové z Rájova
| Pachtové z Rájova | |
|---|---|
| Erb Pachtů z Rájova | |
| Tituly | Vladykové, hrabata |
| Zakladatel | Jiří Pachta |
| Rok založení | (1628) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pachtové z Rájova (též Pachta von Rayhofen) jsou původně měšťanská rodina, která v roce 1628 z rukou císaře Ferdinanda II. získala erb a šlechtický přídomek.
Historie
_02.JPG)
Jiří Pachta sloužil jako poddaný na zámku Horšovském Týně, později si doplnil vzdělání a stal se rektorem školy v Kolíně, kde působil i jeho syn Jan, který v letech 1580–1582 vyučoval na pražské univerzitě. Poté se vrátil do Kolína, kde vyženil velký majetek a věnoval se literárnímu životu.
Jan Pachta se stal vladykou. Sekretář dvorské komory, Daniel Norbert, povýšil v roce 1654 do panského stavu a mohl se psát z Rájova (von Rayhofen). Rozmnožil rodinné statky a hospodářství výhodnými nákupy a sňatky a dědictvími, čímž obdržel například Poběžovice. Působil jako purkrabí hradeckého kraje, královský místodržící a zemský soudce.
Antonín získal dědictvím statky po jihlavské rodině Heidlerů z Bukova i právo psát se z Bukova. Koupil Větrný Jeníkov a další statky na Moravě např. Šlapanice, Jiříkovice, Velký Beranov či Dalešice. Jeho synové v roce 1721 povýšili do hraběcího stavu.
Příslušníci rodu vykonávali významné funkce ve státní správě. František Josef Pachta se stal dvorskými i zemským soudcem, nejvyšším mincmistrem, místodržícím a předsedou nejvyššího soudu.
Vešli ve známost svou nákladnou, avšak vybranou stavební činností. Arnošt Josef nechal přestavět sídlo v Liblici na barokní zámek, podle příkazů Jana Jáchyma vznikl z tvrze v Liběchově barokní zámek. Na pokyn Františka Josefa vznikl zámek v Bezně a v Praze nechal postavit čtyři paláce.
Veliký milovník hudby a mecenáš, hrabě Jan Josef, se věnoval činnosti ve své kapele, kterou doplňoval poddanými z Pravonína. Kromě toho, že dokonce sám komponoval, stýkal se s Josefem Myslivečkem. Ve svém pražském paláci na Anenském náměstí pořádal pravidelná hudební matiné, kde byl opakovně hostem dokonce i Mozart s manželkou Konstancí.[1]. Během jednoho ze svých pobytů u hraběte Pachty zkomponoval Mozart svých 6 německých tanců (KV 509), které věnoval hraběti. Při svých víceméně pravidelných návštěvách Prahy Mozart často pobýval ve svém oblíbeném pokoji v Pachtovském paláci[2] a byl to pravděpodobně právě hrabě Pachta, jenž během pražské premiéry Dona Giovanniho seznámil Mozarta s Giacomem Casanovou.[3]
Erb
Právo nosit erb získali v roce 1628, znak se postupem času měnil podle povyšování rodu. Nejdříve měli ve znaku lva držícího palmovou ratolest, která se později přesunula do srdečního štítku. V poslední variantě měli ve zlatočerveném štítu černou orlici.
Osobnosti rodu
- Vít Pachta, 1608 regens jezuitské koleje v Olomouci, zastánce prvního Valdštejnova manželství.
- František Josef hrabě (od roku 1721[4]) Pachta (kolem roku 1710-28. V listopadu 1799 v Praze), právník, od roku 1755 nejvyšší mincmistr a horní mistr, 1789-90 předseda Zemského soudu.
- Josef Pachta (22. července 1846 v Krasíkovicích u Příbramě, zemř. 2. ledna 1917 v Praze), doktor teologie, ceremoniář kardinála Schwarzenberga, profesor dogmatiky na pražské univerzitě.
- Jan Josef Filip Pachta z Rájova (1723–1822), důstojník jezdectva, 1762 polní generál-vachmistr ad honorem, hudební skladatel a mecenáš
- Jan Josef Pachta z Rájova (1756–1834) synovec Jana Josefa Filipa, měl podobný postoj k pražskému hudebnímu životu. Byl jedním ze spoluzakladatelů Pražské konzervatoře.
- hrabě Jan Jáchym Pachta svobodný pán z Rájova (1676–26. října 1742), okresní hejtman Boleslavského okresu, roku 1716 zakoupil zámek Nový Falkenburk u Jablonného v Podještědí v severních Čechách, zakladatel mladší hraběcí větvě Pachtů.
- Antonín Pachta z Rájova a Bukové (druhý predikát získal ve Vídni 7. března 1689), nejvyšší zemský písař na Moravě, bratr Jana Jáchyma Pachty (1676–1742), zakladatel vyhaslého hraběcího rodu Pachtů z Rájova a Bukové (český hraběcí titul udělen ve Vídni 19. října 1721 pro jeho syny Františka a Antonína)
- Alfons Pachta (1845–1902), rakouský velkostatkář a konzervativně-katolický politik.
- Georg Pachta-Reyhofen (* 1955), rakouský manažer
Příbuzenstvo
Spojili se se Strojetickými ze Strojetic, Čabelickými ze Soutic, Haugvici, Údrckými, Štampachy či Skrbenskými ze Hříště.
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.neznamapraha.cz/pachtuv-palac/
- ↑ {title}. www.pachtuvpalace.com [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-02.
- ↑ BAUER, Jan. Tajnosti českých hradů a zámků I.. Třebíč: Akcent, 2004. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Duchcov, s. 105.
- ↑ Genealogisches Handbuch des Adels, Bd. 112, Gräfliche Häuser XV, 1997, C.A. Starke Verlag
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Pachtové z Rájova, s. 110-111.