PZL P.7

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
PZL P.7
Určení stíhací letoun
Výrobce PZL (Státní letecký průmysl)
Šéfkonstruktér ing.Zigmunt Pulawski
První let říjen 1930
Zařazeno 1932
Uživatel Polsko
Rumunsko Německo
Varianty PZL P-7/I první prototyp,PZL P-7/II druhý prototyp,PZL P-7a série

PZL P.7 byl polský stíhací letoun užívaný počátkem druhé světové války po přepadení Polska. První prototyp PZL P-7/I vzlétl v říjnu 1930 osazený výškovým hvězdicovým devítiválcem Bristol Jupiter VII-F s kompresorem o maximálním výkonu 388 kW následovaný druhým prototypem PZL P-7/II v březnu 1931.

Po vojskových zkouškách prototypů a řadě úprav se roku 1932 rozběhla sériová výroba PZL P-7A ve třech výrobních blocích s celkovou produkcí 149 strojů. Jako první je do výzbroje zařadila Eskadra 111 "Kosciuszkowska" 1. leteckého pluku ve Varšavě, poté následovaly stíhací eskadry 2., 3. a 4. leteckého pluku. Počátkem roku 1935 byly postupně vyřazovány z bojových jednotek ke školním a výcvikovým letkám či do skladů záloh. K 1. září 1939 se však nacházelo ještě 106 strojů ve službě. V této době však už se jednalo o beznadějně zastaralý typ, který měl proti moderním německým stíhačkám minimální šance. Nezávisle na armádním letectvu vznikla ve Vyšší škole pilotáže v Deblině improvizovaná "Grupa Deblińska" s letouny P-7A, složená z pilotů instruktorů.

Byl používán v Rumunsku, kam po zhroucení polské obrany přeletělo 17. září 1939 10 těchto strojů a jako kořistní používala tyto letouny i Luftwaffe.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 1 pilot
  • Rozpětí: 10,57 m
  • Délka: 6,98 m
  • Výška: 2,69 m
  • Nosná plocha: 17,90 m²
  • Plošné zatížení: - kg/m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1090 kg
  • Max. vzletová hmotnost : 1476 kg
  • Pohonná jednotka:Škoda-Bristol Jupiter VII F, hvězdicový devítiválec chlazený vzduchem
  • Výkon pohonné jednotky: 520 k (388 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Cestovní rychlost: - km/h
  • Maximální rychlost: 327 km/h
  • Dolet: 600 km
  • Dostup: 8500 m
  • Stoupavost: - m/s

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Glass, Andrzej. „Polskie konstrukcje lotnicze 1893–1939“, Warsaw: WKiŁ, 1977.
  • Kopański, Tomasz J. PZL P.7: Cz.2. Gdańsk, Poland: AJ Press, 2001. ISBN 83-7237-081-8.