Ostruženské rybníky

Přírodní památka Ostruženské rybníky
Rybník Turecká
Vyhlášena	1. září 1998
Vyhlásil	Okresní úřad Jičín
Kód ÚSOP	1998
Lokalita	Březina, Ohaveč, Ostružno
Nadmořská výška	268 - 291 m n. m.
Výměra	67,9081 ha
Seznam CHÚ v okrese Jičín
multimediální obsah na Commons
Zeměpisné souřadnice	50° 26′ 33,12″ s. š., 15° 18′ 18,75″ v. d.
Ostruženské rybníky

Ostruženské rybníky jsou přírodní památka (ev. č. 1998) v okolí obcí Březina, Ohaveč a Ostružno v okrese Jičín. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je soustava tří rybníků s přilehlými rákosinami a mokrými loukami. Jedná se o rybníky Ostruženský (největší rybník v oblasti), Čeperka a Turecká, ležící na potoku Malý Porák.

Lokalita

V širším smyslu do Ostruženských rybníků náleží celá místní rybniční soustava, kterou tvoří celkem osm rybníků různé velikosti. Kromě tří uvedených rybníků, tvořících jádro celé soustavy nejen pro svou velikost, ale i pro svůj význam, jsou zde i rybníky ležící na sousedním potoku Velký Porák: Lhotský (Lhotecký), Vyplatil, Jíkavec (ten je samostatnou přírodní památkou), U Sv. Trojice a bezejmenný rybníček na jižním úbočí vrchu Houser.

Historie

Není zcela jasné, kdy soustava Ostruženských rybníků vznikla. Je to zapříčiněno především ztrátou rozsáhlé části archivu šlechtické rodiny Schliků v průběhu 20. století. Jako v případě jiných rybničních soustav, byla i tato kdysi daleko rozsáhlejší. Např. bývalý rybník Podhradský (Porák) byl asi 10x větší, než současný největší rybník soustavy. Jisté indicie napovídají, že Ostruženská rybniční soustava byla vybudována souběžně se vznikem jiných rybničních soustav, jako jsou například rožďalovická nebo pardubická. Charakter území byl naposledy razantně změněn v 70. letech 20. století po rozsáhlých melioračních pracích, kvůli čemuž zanikla hnízdiště mnoha dnes vzácných a ohrožených druhů ptáků.

Přírodní poměry

Soustava s celkovou rozlohou 650 ha se rozprostírá kolem obce Ostružno. Území je situováno mezi jižním úbočím Prachovského hřebene a severními svahy Velišského hřbetu. Od západu je chráněno vyvýšeninami Svatá Anna a Houser. K východu se celá pánev otevírá směrem k Jičínu, od nějž je vzdálena asi 2 km. Území představuje významnou vodní a mokřadní enklávu uprostřed kulturní zemědělské krajiny. Krajina je mozaikou několika obcí, polí, luk a vodních a mokřadních ploch s ojedinělými stromovými porosty typu remízů, alejí, případně křovinných porostů.

Geologie

Povrch v okolí rybníků pokryt holocenními diluviofluviálními usazeninami, místy rašeliništěm, na okrajích pleistocenními sprašovými hlínami. V zářezech Malého Poráku jsou odkryty svrchnokřídové sedimenty – slinité pískovce a slínovce jizerského souvrství. Do jihovýchodního okraje zasahuje drobné žilné těleso neogenního olivinického nefelinitu (čedič). Povrch pokrývají většinou hydromorfní půdy. Niva potoka Velký Porák je vyplněna holocenními fluviálními písčitohlinitými usazeninami. Svahy údolního zářezu jsou obdobné, jako v případě Malého Poráku. Pouze v jižní části odkrývají navíc vápnité jílovce řezenského souvrství (coniak), v severní části též kvádrové pískovce teplického souvrství (svrchní turon až coniak).

Flora

Na suchých stráních rostou řepík lékařský, bukvice lékařská, válečka prapořitá, prvosenka jarní, řimbaba chocholičnatá aj. Na slatinných loukách pak můžeme nalézt česnek ořešec, několik druhů ostřic, prstnatec májový, upolín nejvyšší, bařička bahenní, kosatec žlutý a další.

Fauna

V oblasti nalézají útočiště obojživelníci. Vyskytuje se zde kriticky ohrožený skokan skřehotavý, kuňka obecná, v břehových porostech rosnička zelená. V mělkých částech rybníků se rozmnožují čolek obecný, čolek horský. Běžným plazem je zde užovka obojková . Ze savců se zde vyskytuje ondatra pižmová, v posledních pěti letech se zde pravděpodobně rozmnožuje též nutrie říční. Běžnými druhy jsou zde i kuna lesní a kuna skalní, vzhledem k blízkosti větších lesních komplexů je zde dosti hojná i liška obecná a srnec obecný. Poměrně vzácně lze zde spatřit prase divoké.

Využití

Celá oblast je intenzivně zemědělsky využívána. Na všech rybnících je provozováno rybářské hospodářství. V těsné blízkosti rybníku Jíkavce vzniklo v druhé polovině 20. století rekreační středisko. Po celém území jsou objekty využívány jak pro trvalé bydlení, tak pro víkendovou rekreaci. Mezi sledovanou oblastí a Prachovským hřebenem probíhá silnice I. třídy č. 16 mezi Jičínem a Mladou Boleslaví.

Fotogalerie

• 

  Ostruženský rybník a vrch Veliš

• 

  Rybník Vyplatil

Odkazy

Související články

• Seznam chráněných území v okrese Jičín

Externí odkazy

• Fotoalbum Ostruženských rybníků na Panoramio.com