PL/1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
PL/I
Vznikl v: 1964
Autor: Hursley Laboratories

PL/I (anglická výslovnost /piːˌɛlˈwʌn/, v překladu „Programovací jazyk jedna“) je v informatice imperativní programovací jazyk navržený pro vědecké, technické a obchodní aplikace. Jedná se o jeden z prvních vyšších programovacích jazyků, který byl použit v různých akademických, obchodních a průmyslových odvětvích. Byl vytvořen v 60. letech 20. století a je stále aktivně používán. Hlavní doménou programovacího jazyka PL/1 je zpracování dat, podpora rekurze a strukturovaného programování. Syntaxe jazyka je podobná angličtině, což je vhodné pro popisování složitých datových struktur a disponuje širokou škálou funkcí pro jejich kontrolu a zpracovaní.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Programovací jazyk PL/I byl vyvinut společností IBM v jeho Hursley Laboratories ve Velké Británii jako součást vyvíjeného systému IBM System/360 (představen v roce 1964). Na vývoji programovacího jazyka pracovalo ve Velké Británii i mnoho programátorů ze Spojených států amerických, protože společnost IBM je americkou firmou. Společnost IBM měla v té době problémy s několika neslučitelnými platformami, jako byly například servery a sálové počítače (mainframe) pro různé účely. Kromě toho byly některé modely navrženy pro obchodní účely a jiné zase pro vědecké. Cílem bylo vyvinout jednu řadu navzájem kompatibilních modelů, které by nahradily všechny předchozí modely, a které by mohly být použity jak pro komerční účely, tak pro vědecké účely. V té době používali obchodní uživatelé programovací jazyk Cobol, zatímco ve vědeckých kruzích se používal programovací jazyk Fortran. Cílem PL/I tedy bylo vypracovat jednotný jazyk, který by umožňoval pracovat v obou těchto sférách. Dalším cílem bylo doplnit strukturované programovací konstrukce odvozené z ALGOLu, které COBOL ani Fortran nepodporovaly. Vývoj probíhal v 60. letech 20. století, přestože programovací jazyk PL/1 neměl až tak velkou a širokou popularitu. Získal svoje významné využití v obchodní sféře ve zpracování dat. Vzniklo několik verzí tohoto programovacího jazyka. Jedním z nich je například PL/S. V IBM použili tento jazyk pro programování operačního systému u MVS na počátku 70. letech 20. století. U verze PL/8 - osmička v názvu značí, že se z 80% skládal z původního PL/1. Tato verze byla použita firmou IBM jako nástroj pro vývoj softwaru, který byl navržen pro AS/400. Dále se používal v leteckém průmyslu pro on line rezervace v systému Sabre. Původně byl psaný v Assembleru 7090. PI/8 se používal jak pro sálové počítače, také pro servery. Existují však i verze PL/1 pro DOS, Microsoft Windows, AIX, OpenVMS a UNIX.

Ukázka programu[editovat | editovat zdroj]

Hello world program

Hello2: proc options(main);
     put list ('Hello, world!');
end Hello2;

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Programovací jazyk PL/I se stále používá a jeho kompilátory jsou k dispozici na řadu platforem. Například existuje kompilátor pro .NET, Linux, atd.

Programovací jazyk PL/I je velmi dobrý a velmi efektivní pro vývoj, často je efektivnější ve vývoji, než dnešní programovací jazyky. Mnoho lidí, kteří se jej kdysi naučili, si jej stále přejí používat pro jeho efektivnost, promyšlenost i další dobré vlastnosti. Jazyk PL/I se dá snadno naučit a obsahuje mnoho jedinečných vlastností.

Důvodem který omezoval rozšíření jazyka PL/I zejména v minulosti je složitost implementace kompilátoru. Vytvořit kompilátor PL/I jazyka je velmi složité a časově náročné. Původní kompilátor pracoval s devíti průchody a výsledkem byl velmi efektivní binární kód. Kromě toho je nesmírně těžké parsovat zdrojový kód PL/I. Například neexistují žádná vyhrazená klíčová slova, takže programátoři mohou používat klíčová slova jako názvy proměnných či podprogramů. Proto parsery mají problém se zjištěním kontext, často se používá technika, že pokud parser nalezne klíčové slovo v kontextu, kterému nerozumí, předpokládá, že klíčové slovo je názvem proměnné.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]