Půjčovna jízdních kol
Půjčovna jízdních kol je provozovna nebo automatický stojan, kde si je možno vypůjčit jízdní kolo. Na významu nabývají půjčovny jízdních kol zejména tam, kde tvoří rozsáhlejší ucelenou síť, která umožňuje vrátit jízdní kolo na jiném místě, než kde bylo vypůjčeno.
Systém automatizovaných výpůjčních stojanů funguje například v Paříži (Vélib), Berlíně, Amsterdamu, Vídni a Mnichově.[1] V České republice je významná zejména výpůjční síť trekingových kol státního železničního dopravce, Českých drah, která se začala rozvíjet v roce 2003, a v pražském Karlíně od roku 2005 úspěšně funguje soukromý pilotní projekt automatických výpůjčních stojanů s městskými koly, přičemž dosud není zřejmé, zda tento nebo podobný systém bude rozšířen po větších oblastech Prahy.
Obsah |
Systémy půjčoven v České republice [editovat]
ČD Bike [editovat]
České dráhy a. s. otevřely první dvě půjčovny, v Jičíně a v Turnově, na začátku dubna 2003,[2] od roku 2006 zahrnuly půjčovny pod novou značku ČD Bike.
Trekingová kola je možné si půjčovat ve vybraných železničních stanicích a je možné je vracet nejen ve stanicích s půjčovnami, ale i v některých dalších stanicích v oblasti. Takto vypůjčená kola je možno vlaky Českých drah po vybraných tratích přepravovat zdarma, t. j. dovozné je již zahrnuto v půjčovném, na těchto vybraných tratích jsou rovněž bezplatné služby úschovy jízdních kol ve stanicích. Kolo je možné si předem zarezervovat. Tyto služby fungují každoročně od dubna do října. Minimální půjčovné (půldenní pro držitele In-karty) je 90 Kč, platí se též záloha 1000 Kč. Kola vypadají normálně, t. j. na rozdíl od městských výpůjčních systémů nemají žádné speciální zbarvení a provedení a nejsou opatřeny výraznými označeními majitele (půjčovny).
V roce 2006 byly půjčovny ve 24 stanicích v různých oblastech:[3][4]
- Jižní Čechy (Tábor, Veselí nad Lužnicí, Jindřichův Hradec, Třeboň, České Velenice)
- Český ráj a Tanvaldsko (Turnov, Tanvald, Jičín)
- Východní Čechy (Česká Skalice)
- Moravskoslezské Beskydy (Frenštát pod Radhoštěm, Ostravice)
- Litovelské Pomoraví (Olomouc, Litovel předměstí)
- Polabí-Nymbursko (Lysá nad Labem)
- Krušné hory (Chomutov, Most: od roku 2006)
- Šumava (Volary, Nová Pec, Horní Planá, Černá v Pošumaví, vše od roku 2006)
- Plzeň hlavní nádraží, otevřena 1. 7. 2006[5]
- Slovácko (Uherské Hradiště, Luhačovice)
- Beskydy (Jablunkov, Jablunkov-Návsí)
Od té doby se síť v osvědčených oblastech ještě výrazně rozšířila,[5] z některých oblastí (Plzeň, Podkrušnohoří) se však naopak projekt stáhl.[6] V roce 2009 se síť rozšiřovala zejména v Jižních Čechách, přičemž v Českém Krumlově a Lipně nad Vltavou jsou do systému ČD zapojeny soukromé subjekty.[7]
Karlín [editovat]
Jeden z prvních českých experimentů s automatizovanými výpůjčními stojany byl zaveden v pražském Karlíně. Provozovatelem je soukromá firma Homeport s. r. o. Provoz byl jako „pilotní projekt yello“ zahájen 5. října 2005 v rámci popovodňové obnovy Karlína. Systém zahrnoval v roce 2007 celkem 12 stojanů (každý stojan pojme až 3 jízdní kola, na některých stanovištích jsou dva stojany) s celkem 21 žlutočernými jízdními koly, v září 2009 uvádí provozovatel 17 stojanů z 30 jízdními koly, z nichž 4 jsou sponzorována jinými subjekty.[8] Počítá s cestami typu od metra do kanceláře, z kanceláře do restaurace, na poštu, do parku nebo do sportovního centra. Při registraci a po zaplacení vratné kauce 300 Kč, paušálního poplatku 30 Kč a prvního kreditu získá uživatel kartu nebo klíčenku s RFID čipem, s jejíž pomocí lze po zadání kódu PIN vyjmout kolo ze stojanu. Půjčovné je stanoveno tak, aby mohlo konkurovat městské hromadné dopravě (např. 15 minut za 2 Kč, 30 minut za 8 Kč, existují i týdenní a měsíční permanentky). Maximální výpůjční doba je 3 dny.[1] Aktuální obsazenost stojanů může na internetu zjistit i ten, kdo není registrovaným uživatelem. Autorem karlínského projektu je Charles Butler.[1] V roce 2007 měl systém 250 registrovaných uživatelů.[9]
Projekt v Karlíně byl od počátku zamýšlen jako pilotní, aby ověřil, že i v českých a pražských podmínkách je podobný systém možné provozovat. V prvních pár týdnech nedošlo k závažnějšímu vandalismu než vypuštění pneumatik. Provozovatel vyjádřil připravenost vybudovat 500 stojanů, které by v rozteči cca 270 m pokryly centrální část Prahy.[1]
Praha 4 [editovat]
O zavedení systému automatických půjčoven a jeho případném pozdějším zapojení do celoměstského systému rozhodla pražská městská část Praha 4 těsně před komunálními volbami v roce 2006, přičemž roli sehrála i dobrá zkušenost z dvouletého fungování karlínského systému.[9] Podporu projektu „Kola pro čtyřku“ vyslovila Rada městské části Prahy 4 ve svých usneseních ze 14. února 2006 a z 18. října 2007 a odvolávala se na tato usnesení i v usnesení o koncepci volnočasových aktivit z 14. 12. 2007.[10]
Brzy po prvním rozhodnutí v roce 2006 městská část zakoupila asi 100 speciálních jízdních kol s bezdušovými pneumatikami a odolnými přehazovačkami a 80 automatických stojanů za 2,8 milionu Kč, které od té doby leží ve skladu civilní obrany jedné základní školy. Poté se však příprava zadrhla. V listopadu 2007 bylo slibováno, že zahájení 1. dubna 2008 je téměř jisté. V první fázi mělo být ve dvou oblastech Prahy 4 rozmístěno 30 stanovišť. Jednou oblastí měla být pankrácko-budějovická pláň, druhou oblastí vltavské nábřeží v oblasti Podolí a Braníka. Kola a stojany jsou majetkem městské části, provozovatel měl vzejít z veřejné soutěže, roční náklady byly odhadovány na 1 až 2 miliony Kč. Provoz měl být hrazen z půjčovného, dotací městské části a z reklamy na stojanech. Půjčovné mělo být obdobné jako v Karlíně, tedy například 2 Kč za 15 minut.[11][9]
Výběrové řízení na provozovatele bylo zrušeno, protože se do něj přihlásil jen jediný zájemce a ten nesplnil zadávací podmínky. Rada městské části se rozhodla připravit nové výběrové řízení.[12][13] Přitom se uvažovalo o expanzi systému do Troje, Prahy 2, Prahy 3 (Žižkov, Vinohrady) či Prahy 11 (Jižní Město). Většina městských částí však dále vyčkává, jak se systém osvědčí jinde než v Karlíně, jehož obyvatelstvo v období protipovodňové obnovy získalo specifickou občanskou soudržnost.[9][12] Od doby zrušení prvního výběrového řízení se již v médiích o projektu žádné nové informace neobjevovaly.
Jiné [editovat]
Různé oblastní sítě půjčoven kol se objevují také v některých turisticky atraktivních a rekreačně využívaných přírodních oblastech.
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d V Praze si lidé mohou půjčovat kola na ulici, NaKole.cz, 26. 10. 2005, redakční článek
- ↑ České dráhy, a. s., otevřely první půjčovny jízdních kol, 3. dubna 2003, tisková zpráva Českých drah, Ekolist.cz
- ↑ České dráhy myslí na cyklisty – Nová koncepce ČD Bike podporuje rozvoj cykloturistiky, Petr Manuel Ulrych, 30. 6. 2006
- ↑ Půjčovny kol v železničních stanicích, web Cyklistika Krnov, 27. 6. 2006, tisková zpráva ČD
- ↑ a b Půjčovny kol Českých drah od 1. dubna v provozu, tisková zpráva Českých drah, 5. dubna 2007, Ekolist.cz
- ↑ Půjčovny jízdních kol, České dráhy
- ↑ České dráhy zítra otevřou půjčovny kol, tisková zpráva ČD, 31. 3. 2009
- ↑ Systém Homeport
- ↑ a b c d Půjčovna kol má zpoždění, idnes.cz, rubrika Praha, 20. 9. 2007, Robert Oppelt
- ↑ Koncepce volnočasových aktivit, městská část Praha 4, příloha k usnesení Zastupitelstva městské části Praha 4 č. 7Z-27/2007, ze dne 14. 12. 2007
- ↑ Půjčovna kol na Praze 4, NaKole.cz, 3. 11. 2007, článek převzat z MF Dnes
- ↑ a b Kola pro čtyřku nově, Tučňák, zpravodaj městské části Praha 4, č. 4/2008, str. 6
- ↑ Z webu městské části Praha 4 je zřejmé, že k tématu vydala usnesení Rada městské části 11. března a 23. dubna 2008, dokumenty však nejsou dostupné
Externí odkazy [editovat]
- V Evropě funguje více než 400 automatizovaných půjčoven jízdních kol Přehled automatizovaných půjčoven v evropských městech
- Pařížský Vélib vzorem pro další evropská města? Zamyšlení nad klady a zápory systému volně použitelných kol