Systém sdílení kol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Půjčovna jízdních kol)
Skočit na: Navigace, Hledání
Budapest

Systém sdílení kol (anglicky Bike Sharing System) je síť desítek až stovek půjčoven nebo automatických stanic s jízdními koly, které si lze vypůjčit na jednom stanovišti a na jiném je vrátit. Nejčastěji se počítá s půjčováním kol ve městě pro dopravu na krátkou vzdálenost, respektive na krátký čas, existují ale i systémy regionální pro turistiku.

Provozovateli městských systémů jsou obvykle organizace přímo kontrolované velkými městy, které je zahrnují do systému městské hromadné dopravy coby doplňkové řešení zejména pro dopravní obslužnost v centrech měst. Sdílení kol má přispět k jejich atraktivnosti městotvornými vlastnosti: pohyb blízký chůzi, snížení záboru prostoru oproti motorové dopravě a pozitivní ekologické faktory jako nulové znečištění hlukem i zplodinami, zlepšení fyzické kondice uživatelů a také zvýšení bezpečnosti provozu a snížení nehodovosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Systémy veřejných kol jsou na vzestupu ve 21. století v celém světě, přesto mají své kořeny v polovině 20. století v Evropě. Lze vypozorovat několik vývojových generací, které se všechny objevili v Evropě, Americe i Asii (uvedeny pouze Evropské příklady):[1]

1. generace - Veřejná kola[editovat | editovat zdroj]

Byla pořízena běžná kola městského typu jednotné barvy a dána k dispozici ve veřejném prostoru. Systém se potýkal s krádežemi a vandalismem.

  • 1965 Amstrdam v Holandsku, Bíla kola (Witte fiets) - spojeno s hnutím Provo
  • 1974 La Rochelle ve Francii, Žlutá kola (Vélos Jaunes)
  • 1993 Cambridge v Anglii, Zelená kola (Green Bikes)

2. generace - Kola na mince[editovat | editovat zdroj]

Kola byla speciálně navržena do městského prostředí se zvýšenou odolností, měla reklamní plochy. Půjčovala se ze stanic podobně jako nákupní vozíky na mince z půjčovní stanice a provoz byl možný pouze ve vyhrazené části města pod hrozbou pokuty policie. Systém však přesto vykazoval krádeže a vandalismus.[2][3]

  • 1995 Kodaň v Dánsku (Bycyklen)
  • 1996 Sandnes v Norsku (Bycykler)
  • 2000 Helsinki ve Finsku (Citybikes)
  • 2005 Arhus v Dánsku (Bycykel)

3. generace - Automatizované systémy[editovat | editovat zdroj]

Kolo je k dispozici po identifikaci elektronickou kartou ve stanici, kolo má čip.

  • 1996 Portmouth v Anglii (Bikeabout), pilotní projekt univerzitní půjčovny kol na magnetické karty , ukončen 1998[4]
  • 1998 Rennes ve Francii (Vélo à la carte), provozovaný reklamní společností Clear Channel France
  • 2005 Lyon ve Francii (Vélo'v), provozovaný reklamní společností JCDecaux

4. generace - GPS, internet a mobilní telefon[editovat | editovat zdroj]

On-line diagnostika kol i stanic. Kolo má palubní počítač a GPS a GSM komunikátor, stanice GSM a solární zdroj energie. V některých systémech je možno je zanechat zamčené mimo stanici a jako volné ho lze najít přes on-line mapu v mobilním telefonu.

Koncepce a ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Princip veřejného kola je založen na myšlence, že pro část uživatelů je výhodné jízdní kolo nevlastnit ale používat. Modelovým uživatelem je pak:

  • turista, který přijel bez kola a chce si prohlédnout město
  • obyvatel z okolí, který přijel do centra bez kola
  • obyvatel centra, který kolo nemá, protože v bytě se obtížně skladuje a udržuje

Z toho se také odvíjí způsob optimalizace pokrytí daného území, tedy počtu a rozmístění stanic s patřičným počtem volných zámků a kol. Vzdálenosti jednotlivých stanic jsou většinou v rozmezí od 200 do 400 m v centru až po 700 – 1000 m na okrajích měst. Každý model je individuální v rozmístění a počtu půjčoven i designu díky místním podmínkám i rozdílné infrastruktuře, pokrytí MHD. Společná pro všechny typy systémů je však potřeba zabezpečení všech součástí systému proti krádežím a vandalismu.

Cena investice je podle OBIS 2011 na jedno kolo asi 2500-3000 EUR[5]. V roce 2013 společnosti SocialBikes (USA) a Homeport (CZE) deklarují cenu investice okolo 1000 EUR/kolo. Samotný provoz v hodnotě cca 10% ceny investice ročně je ztrátový a proto dotovaný.[6]

Možnosti financování:

  • veřejné - z městského rozpočtu nebo dotace (např. EU CIVITAS)[7]
  • soukromé (PPP)
    • protislužba - reklamní společnosti zřídí a provozují službu za poskytnutí městského prostoru pro reklamy (JCDecaux, Clear Channel France)
    • sponzor - jako dar pro investici (Moskevská banka sponzoruje 2013 "СитиБайк")[8]

Sdílení kol v České republice[editovat | editovat zdroj]

ČD Bike[editovat | editovat zdroj]

Poutač půjčovny jízdních kol ČD ve Veselí nad Lužnicí

České dráhy a.s. provozují turistické půjčovny od 1. dubna do 31. října na území ČR. Trekingová kola si je možno přímo půjčit, půjčit po rezervaci nebo jen vrátit ve vybraných, v roce 2013 v 80 železničních stanicích.

Kola nemají zvláštní design půjčovny, jde o běžná levnější kola dostupná na trhu. Vypůjčená kola je možno vlaky Českých drah na vybraných tratích přepravovat zdarma včetně bezplatné služby úschovy jízdních kol ve vybraných stanicích. Minimální cena denního půjčovného v roce 2013 (pro držitele In-karty/bez slevy) je 160/200 Kč plus vratná záloha 1000 Kč.[9]

V dubnu 2003 otevřely první dvě půjčovny v Jičíně a v Turnově. [10] V roce 2006 byly půjčovny ve 24 stanicích v různých oblastech a služba byla zahrnuta pod značku ČD Bike komplexních služeb pro cykloturisty.[11][12] V osvědčených oblastech se služba ještě výrazně rozšířila,[13] z některých oblastí (Plzeň, Podkrušnohoří) se však naopak projekt stáhl.[14] V roce 2009 se síť rozšiřovala zejména v Jižních Čechách, přičemž v Českém Krumlově a Lipně nad Vltavou jsou do systému ČD zapojeny soukromé subjekty.[15] V roce 2013 je zapojeno 80 železničních stanic v 9 krajích ČR, největší podíl má Jihočeský, Vysočina a Pardubický kraj.[16] Do sezóny 2014 pak ČD vstoupily s 75 stanicemi.[17]

Karlín[editovat | editovat zdroj]

Automatický výpůjční stojan v Praze-Karlíně

Jeden z prvních českých experimentů s automatizovanými výpůjčními stojany byl zaveden v pražském Karlíně. Provozovatelem je soukromá firma Homeport s. r. o. Provoz byl jako „pilotní projekt yello“ zahájen 5. října 2005 v rámci popovodňové obnovy Karlína. Systém zahrnoval v roce 2007 celkem 12 stojanů (každý stojan pojme až 3 jízdní kola, na některých stanovištích jsou dva stojany) s celkem 21 žlutočernými jízdními koly, v září 2009 uvádí provozovatel 17 stojanů z 30 jízdními koly, z nichž 4 jsou sponzorována jinými subjekty.[18] Počítá s cestami typu od metra do kanceláře, z kanceláře do restaurace, na poštu, do parku nebo do sportovního centra. Při registraci a po zaplacení vratné kauce 300 Kč, paušálního poplatku 30 Kč a prvního kreditu získá uživatel kartu nebo klíčenku s RFID čipem, s jejíž pomocí lze po zadání kódu PIN vyjmout kolo ze stojanu. Půjčovné je stanoveno tak, aby mohlo konkurovat městské hromadné dopravě (např. 15 minut za 2 Kč, 30 minut za 8 Kč, existují i týdenní a měsíční permanentky). Maximální výpůjční doba je 3 dny.[19] Aktuální obsazenost stojanů může na internetu zjistit i ten, kdo není registrovaným uživatelem. Autorem karlínského projektu je Charles Butler.[19] V roce 2007 měl systém 250 registrovaných uživatelů.[20]

Projekt v Karlíně byl od počátku zamýšlen jako pilotní, aby ověřil, že i v českých a pražských podmínkách je podobný systém možné provozovat. V prvních pár týdnech nedošlo k závažnějšímu vandalismu než vypuštění pneumatik. Provozovatel vyjádřil připravenost vybudovat 500 stojanů, které by v rozteči cca 270 m pokryly centrální část Prahy.[19]

Praha 4[editovat | editovat zdroj]

O zavedení systému automatických půjčoven a jeho případném pozdějším zapojení do celoměstského systému rozhodla pražská městská část Praha 4 těsně před komunálními volbami v roce 2006, přičemž roli sehrála i dobrá zkušenost z dvouletého fungování karlínského systému.[20] Podporu projektu „Kola pro čtyřku“ vyslovila Rada městské části Prahy 4 ve svých usneseních ze 14. února 2006 a z 18. října 2007 a odvolávala se na tato usnesení i v usnesení o koncepci volnočasových aktivit z 14. 12. 2007.[21]

Brzy po prvním rozhodnutí v roce 2006 městská část zakoupila asi 100 speciálních jízdních kol s bezdušovými pneumatikami a odolnými přehazovačkami a 80 automatických stojanů za 2,8 milionu Kč, které od té doby leží ve skladu civilní obrany jedné základní školy. Poté se však příprava zadrhla. V listopadu 2007 bylo slibováno, že zahájení 1. dubna 2008 je téměř jisté. V první fázi mělo být ve dvou oblastech Prahy 4 rozmístěno 30 stanovišť. Jednou oblastí měla být pankrácko-budějovická pláň, druhou oblastí vltavské nábřeží v oblasti Podolí a Braníka. Kola a stojany jsou majetkem městské části, provozovatel měl vzejít z veřejné soutěže, roční náklady byly odhadovány na 1 až 2 miliony Kč. Provoz měl být hrazen z půjčovného, dotací městské části a z reklamy na stojanech. Půjčovné mělo být obdobné jako v Karlíně, tedy například 2 Kč za 15 minut.[20][22]

Výběrové řízení na provozovatele bylo zrušeno, protože se do něj přihlásil jen jediný zájemce a ten nesplnil zadávací podmínky. Rada městské části se rozhodla připravit nové výběrové řízení.[23][24] Přitom se uvažovalo o expanzi systému do Troje, Prahy 2, Prahy 3 (Žižkov, Vinohrady) či Prahy 11 (Jižní Město). Většina městských částí však dále vyčkává, jak se systém osvědčí jinde než v Karlíně, jehož obyvatelstvo v období protipovodňové obnovy získalo specifickou občanskou soudržnost.[20][23] Od doby zrušení prvního výběrového řízení se již v médiích o projektu žádné nové informace neobjevovaly.

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Praha Suchdol - svépomocná půjčovna (11 stanic, růžová kola, číselné zámky)
  • Brno - mezikavárenská půjčovna kol (3 stanoviště)[25]
  • Karlovy Vary - po dobu filmového festivalu MFFKV (3 stanoviště, pro registrované)[26]
  • Ostrava - po dobu festivalu Colors of Ostrava (1 stanoviště, kola z projektu "Kola pro Afriku", záloha)[27]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Steve Hoyt McBeth: Transportation Seminar Series October 12, 2012, strana 4
  2. Jan Valeška Fenomén sdílení kol, Prahounakole.cz, 16.11.2008
  3. John R. Pucher, Ralph Buehler City Cycling strana 185-188, 2012 MIT USA
  4. http://veloalacarte.free.fr/index2.html
  5. Optimising Bike Sharing in European Cities Handbook, IEE EU 2011, str. 26
  6. BikeSharing EPOMM EU, 10/2012, str.2
  7. http://www.civitas.eu/index.php?id=179
  8. http://www.cyclelicio.us/2013/moscow-russia-bike-share/
  9. http://www.pujcovnykol.cz/info/cenik.html
  10. České dráhy, a. s., otevřely první půjčovny jízdních kol, 3. dubna 2003, tisková zpráva Českých drah, Ekolist.cz
  11. České dráhy myslí na cyklisty – Nová koncepce ČD Bike podporuje rozvoj cykloturistiky, Petr Manuel Ulrych, 30. 6. 2006
  12. Půjčovny kol v železničních stanicích, web Cyklistika Krnov, 27. 6. 2006, tisková zpráva ČD
  13. Půjčovny kol Českých drah od 1. dubna v provozu, tisková zpráva Českých drah, 5. dubna 2007, Ekolist.cz
  14. Půjčovny jízdních kol, České dráhy
  15. České dráhy zítra otevřou půjčovny kol, tisková zpráva ČD, 31. 3. 2009
  16. Půjčovny kol ČD, přístup 14.7.2013
  17. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/268297-od-vlaku-vypujcenym-kolem-cd-oteviraji-cyklopujcovny/
  18. Systém Homeport
  19. a b c V Praze si lidé mohou půjčovat kola na ulici, NaKole.cz, 26. 10. 2005, redakční článek
  20. a b c d Půjčovna kol má zpoždění, idnes.cz, rubrika Praha, 20. 9. 2007, Robert Oppelt
  21. Koncepce volnočasových aktivit, městská část Praha 4, příloha k usnesení Zastupitelstva městské části Praha 4 č. 7Z-27/2007, ze dne 14. 12. 2007
  22. Půjčovna kol na Praze 4, NaKole.cz, 3. 11. 2007, článek převzat z MF Dnes
  23. a b Kola pro čtyřku nově, Tučňák, zpravodaj městské části Praha 4, č. 4/2008, str. 6
  24. Z webu městské části Praha 4 je zřejmé, že k tématu vydala usnesení Rada městské části 11. března a 23. dubna 2008, dokumenty však nejsou dostupné
  25. https://www.facebook.com/pages/Mezikav%C3%A1rensk%C3%A1-p%C5%AFj%C4%8Dovna-kol/224925547653406
  26. http://www.novinky.cz/mff-kv-2013/cvrkot-ve-varech/306467-o-festivalovou-pujcovnu-kol-je-zajem.html
  27. http://ostrava.idnes.cz/pujcte-si-na-colours-of-ostrava-kolo-podporite-tak-deti-v-africe-pwi-/ostrava-zpravy.aspx?c=A130711_1950188_ostrava-zpravy_jog

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]