Přemysl Oráč

Přemysl Oráč je mýtický zakladatel dynastie Přemyslovců, původní české vládnoucí dynastie, z rodu Stadiců.

O Přemyslovi

Pověst o kněžně Libuši a Přemyslu Oráčovi zachytil kronikář Kosmas na počátku 12. století. Dle něj byli muži nespokojeni s vládou kněžny Libuše a chtěli za vládce muže.

„Aj, vyberte ze středu svého posly, nechť jdou na stranu severní, děla kněžna Libuše, za horami oněmi je říčka nevelká Bílina zvaná. Na jejím břehu viděti jest vesnici, jež Stadice (blízko Ústí nad Labem) slove. Za vsí se úhor nachází - dvanáct kročejů zšíři, dvanáct kročejů zdéli… Ten budoucí kníže váš oře se dvěma voly. Je-li vám libo, vezměte koně, řízu, plášť a přehozy a jděte tomu muži vzkaz vyřídit ode mne i lidu a přiveďte sobě knížete a mně manžela. Muž ten má jméno Přemysl. Jeho potomstvo bude vládnout této zemi na věky věkův…

Pak byli určeni poslové, aby tomu muži vyřídili Libušin vzkaz. Když kněžna viděla, že cestu neznajíce zaváhali, pravila: Neváhejte, jen jděte bez starosti a následujte mého koně. On vás povede cestou pravou i zpět dovede, neboť cestu tuto již nejednou šlapal… Lichá se šíří pověst o tom, že paní sama po soumraku cestu tu sama konávala a zpět se za úsvitu vracívala.“

Přemysl byl povolán na knížecí stolec, oženil se s Libuší. Ve Stadicích nám tuto událost připomene především pomník z roku 1841. Knížecí pár pak měl, podle velmi pozdní tradice, tři syny: Nezamysla, Radobýla a Lidomíra.

Pověst a historie

V předmluvě ke své kronice Kosmas říká, že nejstarší pověsti české poznal z vyprávění starců a že je převypravuje nikoli z touhy po lidské chvále, ale jen proto, aby neupadly v zapomnění. Hodnověrnost pověsti o Přemyslovi však není doložena žádnou konkrétní památkou, nejsou záznamy o státnických skutcích tzv. bájných knížat. Přesto pravděpodobně vycházel z určitých historicky potvrzených událostí. Pověsti o oráči jako neurozeném zakladateli panovnického rodu se vyskytují i u jiných slovanských národů, například u polských Piastovců, a dokonce i u germánských Gótů (král Wamba).

Přemysl v Kristiánově legendě

Nejstarší zachycení pověsti nalezneme v Kristiánově legendě, ve velmi zjednodušené verzi, Přemysl je jmenován, ale Libuše je uvedena jen jako panna hadačka, a není uveden ani žádný jeho nástupce. Kristián je obvykle kladen do 10. století, a dokládal by tak původnost Kosmou zachycené pověsti. Někteří historici ho ovšem považovali za falzum ze 14. století. Nejnověji na obhajobu jeho pravosti vystoupil Dušan Třeštík.

Leč Slované čeští, pod samým arkturem sídlící, oddáni byli modloslužbě a jako bezuzdný kůň bez zákona., bez knížete nebo vládce, bez města toliko v širém prostoru přebývali, jako nerozumná zvířata sem tam se potulujíce. Posléze ranou morovou jsouce sužováni na jakousi hadačku se podle pověsti obrátili o nadějnou radu a prorockou odpověď. Dostavše ji založili hrad a dali mu jméno Praha. Potom nalezli velmi prozíravého a rozvážného muže, kterýž on vzděláváním polí se zabýval, jménem Přemysl, podle výroku hadaččina knížetem čili správcem si ho ustanovili, davše mu za manželku onu hadačku pannu.

A tak z pohromy a všech ran morových posléze vytrženi, napříště po onom jmenovaném knížeti z jeho potomku sobě vladaře čili vévody v čelo stavěli, sloužíce modlám démonů a pohanským obřadům obětním se nezkrotně oddávajíce, až konečně panství říše té se dostalo jednomu z rodu těch knížat, jménem Bořivoji.

Ideologie

Jako zakladateli dynastie náležela v Čechách Přemyslovi veliká úcta. Na znamení svého původu čeští vládcové při nastolování a korunovacích obouvali jeho údajné lýčené střevíce a brali na rameno jeho mošnu. Často byl zobrazován, nejstarší vylíčení pověsti je dochováno ve znojemské rotundě sv. Kateřiny, z 1. poloviny 12. století. Od této tradice se odchýlil jen král Václav I., který se styděl za jeho selský původ.

Sedm mýtických následníků Přemysla Oráče

Obrázky, zvuky či videa k tématu Přemysl Oráč na Wikimedia Commons

- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
  - Lokální odkaz: Přemysl Oráč
  - Wikidata: Přemysl the Ploughman

CHYBA: {{Wikizdroje}} — Příliš mnoho parametrů.

Mýtická česká knížata
Nezamysl
Mnata
Vojen
Vnislav
Křesomysl
Neklan
Hostivít

Hostivítovým synem měl být první historicky doložený Přemyslovec Bořivoj I. Jeho potomci sice českým zemím nevládli na věky věkův, poslední z rodu Václav III. byl zavražděn v roce 1306, ale díky ženám pokračovala rodová linie po přeslici i v dalších dynastiích, jako byli Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové a Habsbursko-Lotrinská dynastie.

Externí odkazy

Literatura

JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha: Cesty, 1999. Kapitola O Přemyslovi, s. 29-32.
HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Pověsti o počátcích českého národu a o českých pohanských knížatech. Příprava vydání Jan Kočí. Praha: Kočí, 1917. Dostupné online. - kapitola Přemysl, s. 45-80.