Přemek Ratibořský
| Přemek Ratibořský | |
|---|---|
| ratibořský kníže | |
 | |
| Doba vlády | 1281/82 – 1306 |
| Narození | 1258 nebo 1268 |
| Úmrtí | 7. května 1306 |
| Pohřben | Klášter sv. Jakuba Ratiboř (Slezské vojvodství) |
| Předchůdce | Vladislav I. Opolský |
| Nástupce | Lešek Ratibořský |
| Manželka | Anna Mazovská |
| Potomci | Lešek Ratibořský Anna Ratibořská Eufemie Ratibořská Konstancie Vladislavská |
| Otec | Vladislav I. Opolský |
| Matka | Eufemie Velkopolská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přemek Ratibořský (polsky Przemysław raciborski, Przemko, Przemysł) (narozen 1258/1268, † 7. května 1306) byl kníže ratibořský v letech 1282–1306.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Byl nejmladším, čtvrtým synem Vladislava I. Opolského a jeho manželky Eufemie Velkopolské (polsky Eufemia Odonicówna), dcery velkopolského knížete Vladislava Odonice († 1239).
Vláda[editovat | editovat zdroj]
Po smrti otce v roce 1281, nebo až v roce 1282 byl spoluvládce s bratrem Měškem I. Těšínským v části knížectví, kde byly hrady Těšín, Osvětim a Ratiboř. Kazimír a Boleslav I. pak získali Opolí a Bytom.
Koncem 80. let Přemek s bratry Měškem I. a Kazimírem, ale bez Boleslava I. podpořili vratislavského biskupa Tomáše II. Zaremby ve sporu s Jindřichem IV. Probusem. Tato podpora jim nepřinesla žádnou výhodu. V roce 1287 Jindřich IV. v odvetě oblehl a téměř zničil město Ratiboř.
V roce 1289 nebo 1290 si oba bratři (Přemek a Měšek) zemi rozdělili tak, že Přemek získal Ratibořsko a Měšek Těšínsko.
V roce 1291 on a jeho bratři – Boleslav I. a Měšek I. složili lenní hold českému králi Václavu II. Kazimír tento lenní hold složil již v roce 1289. Zda i Václav II. složil podobný slib knížatům, není doloženo, ale bylo to možné.
V roce 1299 udělil městu Ratiboři městská práva.V témže roce ohlásil záměr založení kláštera – Klášter dominikánek v Ratiboři.
Manželství[editovat | editovat zdroj]
Okolo roku se oženil s Annou Mazovskou († 1324), dcerou czerského[2] knížete Konráda II. Mazovského. V manželství se jim narodily čtyři děti:
- Lešek Ratibořský – manželka Anežka Hlohovská
- Anna Ratibořská – manžel Mikuláš II. Opavský
- Eufemie Ratibořská – nikdy neprovdána
- Konstancie Vladislavská – nikdy neprovdána
Smrt[editovat | editovat zdroj]
Zemřel 7. května 1306. Byl pochován v klášteru sv. Jakuba[3] v Ratiboři.[4] Jeho nástupcem se stal jeho syn Lešek Ratibořský, který získal celé knížectví mimo Vladislavského panství, které připadlo jeho sestře Anně, ev. Konstancii.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1. S. 521–522. Dále jen Rodowód Piastów śląskich.
- ↑ hrad Czersk. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Raciborz - kostel sv. Jakuba. Turistika cz [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Rodowód Piastów śląskich, s. 522
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1.
- MIKA, Norbert; WAWOCZNY, Grzegorz. Książęta opolsko-raciborscy. Wybrane postacie. Racibórz: Wydawnictwo i Agencja Informacyjna „WAW“, 2000. 46 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přemek Ratibořský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Vladislav I. Opolský |
|
Kníže ratibořský 1281–1306 do roku 1290 společně s bratrem Měškem |
|
Nástupce: Lešek Ratibořský |
