Přemek Ratibořský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přemek Ratibořský
ratibořský kníže
popis
pečeť Přemka Ratibořského
Doba vlády 1281/821306
Narození 1258 nebo 1268
Úmrtí 7. května 1306
Předchůdce Vladislav I. Opolský
Nástupce Lešek Ratibořský
Manželky Anna Mazovská
Otec Vladislav I. Opolský
Matka Eufemie

Přemek Ratibořský (polsky Przemysław raciborski; 1258/12687. května 1306) byl kníže ratibořský (1282-1306).[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl čtvrtým synem Vladislava I. Opolského a jeho manželky Eufemie, dcery velkopolského knížete Vladislava Odonice. Po smrti otce v roce si bratři rozdělili otcovo dědictví tak, že Kazimír a Bolek získali Opole a Bytom a Přemek s nejstarším Meškem pak Ratiboř a Těšín.

V roce 1285 Přemek spolu s bratry Měškem a Kazimírem podpořil biskupa Tomáše v jeho boji s vratislavským vévodou Jindřichem IV. V roce 1287 Jindřich IV. v odvetě oblehl a téměř zničil Přemkovo sídelní město Ratiboř. V roce 1289 nebo 1290 si oba bratři (Přemek a Měšek) zemi rozdělili tak, že Přemysl získal Ratibořsko a Měšek Těšínsko.[pozn. 1] Před rokem 1292 se oženil s Annou, dcerou Konráda II. Mazovského.

Zemřel 7. května 1306 a byl pochován v dominikánském klášteře v Ratiboři.[3] Jeho nástupcem se stal jeho syn Lešek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Poslední Měškova listina, ve které se tituluje jako ratibořský kníže je 31. října 1289 (se souhlasem Přemka), naopak první listinou ve které vystupuje Přemek jako samostatný vládce je z 10. listopadu 1290.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków : Avalon, 2007. 720 s. Dále jen Rodowód Piastów śląskich. ISBN 978-83-60448-28-1. S. 521-522.  
  2. Rodowód Piastów śląskich, s. 523
  3. Rodowód Piastów śląskich, s. 522

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Vladislav I. Opolský
Znak z doby nástupu Kníže ratibořský
12811306
do roku 1290 společně s bratrem Měškem
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Lešek Ratibořský