Přechodný epitel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Přechodný epitel (urotel) je typ pletiva, který se skládá z více řad epiteliálních buněk, které se mohou rozpínat a smršťovat a tím mění svůj tvar. Je to typický epitel pro močový měchýř.

Přechodný epitel v močovém měchýři

Popis[editovat | editovat zdroj]

Přechodný epitel je charakteristický přítomností kopulovitých fasetových buněk umístěných v povrchové vrstvě, které nejsou ani dlaždicové, ani cylindrické. Tvar mění buňky podle rozpětí močového měchýře, ve kterém se mimojiné vyskytují. Objevili bychom ho i v močovodu, v horní části uretry a vystýlá ledvinné kalichy a pánvičky. [1]

Povrch pletiva se dá rozdělit na dva typy. Volný povrch, který směřuje do orgánů, se nazývá apikální a části, která směřuje na spodní stranu tkáně, se říká bazální membrána.

Močový měchýř[editovat | editovat zdroj]

Uspořádání[editovat | editovat zdroj]

V nenaplněném stavu tvoří přechodný epitel močového měchýře 5-6 vrstev buněk, které drží pohromadě s desmozomy a jsou napojeny na bazální laminu. Povrchové buňky jsou větší, kulaté, často dvoujaderné nebo polyploidní, s plazmatickou membránou pokrytou částicemi glykoproteinů. Na membráně jdou rozpoznat tlusté ploténky, které jsou odděleny úzkými pásy, ve kterých je membrána tenčí. Takovéto uspořádání je považované za osmotickou bariéru mezi močí a tkáňovou tekutinou. [1]

Toto uspořádání má dvě hlavní role. Usnadňuje expanze a kontrakce, protahování se děje bez ztráty strukturální integrity a poskytuje nepropustnou výstelku pro orgány, které zadržují kapaliny, co obsahují toxické produkty metabolismu jako je močovina a její kyseliny, a látky obsahující vysoké koncentrace solí jako je draslík a sodík. [2]

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Když se měchýř začne plnit, přechodný epitel změní svůj tvar. Zvyšující objem měchýře zmenšuje počet buněčných vrstev, a je-li epitel zcela roztažen a měchýř je plný moči, zmenší se počet vrstev na 2-3. Toto se děje protože se povrchové buňky zplošťují. Při kontrakci měchýře se membrána, ve které se střídají tenké a tlusté úseky podél tenčích úseků řasí a tlusté ploténky se vchlipují dovnitř a tak vytváří cytoplazmatické vřetenovité váčky. Tyto váčky jsou záložní forma tlustých plotének, které se v prázdném měchýři uchovávají v cytoplazmě a zvětšují povrch buněk v naplněném stavu. [1]

Poškození[editovat | editovat zdroj]

Poškození přechodného epitelu nastává u infekcí. Leukocyturie, přítomnost leukocytů v moči, je jednou z nich. Pokud se při leukocyturii v moči vyskytne větší množství buněk z povrchových nebo i hlubších vrstev přechodného epitelu, může se jednat o invazivní infekci ve vývodních močových cestách nebo o infekci v močovém traktu.

Další možnost, jak se může přechodný epitel poškodit, jsou nádory. Více než 90% nádorů močového měchýře vychází z jeho epitelové výstelky a 6-8% nádorů ledvin je tvořeno právě nádory z přechodného epitelu pánvičky a močovodu. Tyto nádory jsou radiorezistentní a na rozdíl od podobných měchýřových nádorů i chemorezistentní. Dají se odstranit pouze chirurgicky a v porovnání s nádory měchýře je léčba málo úspěšná. [3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Transitional epithelium na anglické Wikipedii.

  1. a b c JUNQUIERA, L. Carlos; CARNEIRO, José; KELLEY, Robert O., Základy histologie., 1. vyd., Jinočany : H & H, 1997.,S.403
  2. STABLES, Dot; RANKIN, Jean, Physiology in Childbearing: With Anatomy and Related Biosciences, vyd.3., Elsevier Limited, 2010, 792 s. dostupné online
  3. TEPLAN, Vladimír, Praktická nefrologie, vyd.2., Grada Publishing a.s., 2006 , 496 s., dostupné online