Přechodná tiková porucha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přechodná tiková porucha (transient tic disorder) je neurologicko-psychiatrické onemocnění, které postihuje až 28 % školáků. Aby mohla být porucha diagnostikována, dítě musí mít tiky každý den a musí trvat déle než čtyři týdny, ale méně než jeden rok. Potom obvykle sama zmizí. K tikům nedochází ve spánku. Zhoršení stavu (větší nutkavost k tikům) může způsobit stres. Tiky se dají vůlí zadržet, např. ve škole, nebo v divadle, ale potom ihned dochází k intenzivnímu vybití nashromážděných tiků (rebound fenomén), po čemž nastává u postiženého vnitřní uvolnění.

Pokud nezmizí aspoň do jednoho roku, jedná se už o závažnější tikové poruchy, jako je chronická motorická/vokální tiková porucha (tiky trvají i řadu měsíců a jsou velmi nestabilní) nebo nejznámější a nejzávažnější forma tikové poruchy, tzv. kombinovaná vokální a mnohočetná tiková porucha, neboli Touretteův syndrom – tyto tiky mohou přetrvávat celý život, i když v určitém stádiu se zmírní a tak jsou stabilní.

Druhy tiků[editovat | editovat zdroj]

Zvukové:

  • Sténání
  • Pískání
  • Frkání
  • Popotahování
  • Louskání prsty
  • Ječení
  • Houkání
  • Syčení
  • Kašlání

Pohybové:

  • Mrkání
  • Zatínání pěsti
  • Kroucení ramen
  • Valení očí
  • Svírání víček
  • Škuby hlavou či končetinami
  • Vyplazování jazyka
  • Cenění a skřípaní zubů
  • Kroucení a otevírání úst
  • Stahy svalů

Sociální problémy s tiky[editovat | editovat zdroj]

Postižený to rozhodně nedělá schválně. Trestat ho, nebo ho to chtít odnaučit, je naprostý nesmysl. Naopak: takový člověk potřebuje podporu a ne, aby se mu za to někdo smál nebo mu dokonce nadával, či nějak trestal, to mu ještě víc ublíží. Většinou se totiž jedná o děti a mladé dospělé, kteří mohou kvůli svým tikům trpět pocity méněcennosti, nebo depresemi, či jinými sociálními fóbiemi. Bohužel spousta lidí, natož dětí toto nechápe, a tak se postižení s jakoukoli tikovou poruchou většinou stávají častým terčem šikany.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]